Socha Ecce Homo v ulici Národní fronty v Dolních Zálezlech

Nad železniční tratí nedaleko lávky přes koleje na pozemku u domů čp. 34 a 41 v ulici Národní fronty na travnaté ploše v sousedství několika dřevin stojí socha Ecce Homo (Krista Trpitele).

Kulturní památka stojí na nepůvodním místě. Záznam v Památkovém katalogu o ní říká:

Socha pochází z roku 1820. Byla přemístěna v souvislosti s výstavbou železnice v letech 1847-1850. V roce 1997 byla socha svržena, během pádu se ulomila hlava, poškodil se podstavec sochy a plintus s hlavicí soklu. V roce 1999 došlo k jejímu restaurování, které provedl Radomil Šolc.

Socha Ecce Homo, zmučeného Krista, se nachází na travnaté ploše mezi stromy poblíž silnice vedoucí k nádraží. Socha je osazena na vysokém hranolovém soklu. Spodní část soklu je tvořena kvádrem z hrubozrnného pískovce s vyrytými obdélnými, naležato položenými zrcadly s konkávně vykrojenými rohy. Patka dříku je zdobena kanelurami. Po stranách dříku jsou zahloubená kasulovitá zrcadla Ve cviklech jsou v horních rozích kvadriloby s reliéfní rozetou ve středu. Zadní strana soklu je pojednána jednodušeji, nachází se zde pouze rytý obdélník. Dřík je zakončen krycí deskou s profilovanou obvodovou římsou a subtilnějším nástavcem.

Postava Krista stojí na plintu, který je umístěn na soklovém nástavci, jehož patka je zdobená kanelováním a ve střední části pásovým ornamentem se spirálami. Kristus Trpitel stojí se svázanýma rukama u zápěstí, překříženýma na podbřišku. Je oděn pouze v bederní roušce a před ramena má dlouhý plášť, sepnutý sponou na prsou. Plášť mu spadá přes záda a ve spodní části je látka silně nařasená. Na hlavě má trnovou korunu. Obličej Krista lemují vousy s knírem a další vlasy. Hlavu má jemně skloněnou a ve tváři útrpný výraz. Pojetí sochy přes propracované záhyby bederní roušky je výrazně statické.

Socha Ecce Homo zhotovená neznámým autorem je dokladem kamenosochařské produkce období klasicismu v severních Čechách a též odrazem zbožnosti místních.