Kaple sv. Anny se zvoničkou v Dolních Zálezlech

Na malém prostranství u obecního úřadu a blízko bývalé hasičárny stojí v Dolních Zálezlech kaple sv. Anny a u ní zvonička.

Kupodivu pěkně opravená a udržovaná stavba není kulturní památkou. Obec se ale o ni stará, o čemž mě ujistil i bývalý pan starosta, kterého jsem u kaple potkal.

Kovová cedulka na kapli uvádí, že se jedná o stavbu z roku 1780, nápis uvnitř upozorňuje, že původní dřevěná soška sv. Anny s Marií a Ježíškem z 15. století, jejíž fotografie tu visí, byla pro jistotu přesunuta do bezpečí a je uložena v Benešově nad Ploučnicí. Obavy oprávněné, jak jsem se dozvěděl. Na průčelí kaple dnes stojí jen a pouze jedna pískovcová váza, vpravo. Tu levou za bílého dne „odstranila“ v divokých letech osádka jakéhosi Žigulíka, než stačil kdokoli zasáhnout. A kopii se nepodařilo kvůli její nemalé ceně pořídit.

Čtvercová stavba je zakomponovaná do zídky před domem čp. 9, vlevo je ještě nízký stupeň, lákající k posezení. Ze zvýšené dlažby před kaplí je vytvořen schod přímo před výklenkem. Ten je uzavřen železnými dveřmi s kovanou mříží. Čelní stěna kaple je jinak holá, pouze po obvodu mírného oblouku se táhne široká plastická římsa, pokračující i na bočních stranách.

Na vrcholu oblouku pískovcový soklík s kovovým křížkem, a jak již výše řečeno, na kraji pouze vpravo pískovcová váza. Římsa je zřejmě kryta plechem, zbytek střechy pálenou taškou.

Na infocedulích naučné stezky „Polabské pohledy“, které jsou umístěny především u břehu Labe, se lze dočíst:

Barokní kaple sv. Anny má průčelí se štítovým završením s karnýzovým obloukem, po stranách římsy jsou dvě nárožní uzavřené vázy. Nejcennější vybavení kaple – dřevěná polychromovaná plastika sv. Anny Samotřetí z poloviny 15. století se dnes nachází v expozici Muzea města Ústí nad Labem. Roku 1967 byla kaple restaurována.

Web obce pak cituje zprávu pracovníků NPÚ ÚOP Ústí nad Labem Mgr. Jana Leibla a Mgr. Martina Zubíka:

Jedinou do dnešních dnů zachovanou kaplí v obci se tak stala kaple sv. Anny na návsi, v minulosti též nazývaná Meissnerova kaple, neboť její zakladatelé pocházeli z rodiny Meissnerových z domu čp. 9, v jehož jižním štítovém průčelí se kaple také nachází. Často zmiňovaný letopočet 1780 udávaný jako rok postavení kaple je možný, nicméně jsme nedohledali z jakého zdroje pochází. Vyjdeme-li z tohoto roku jako faktu, mohl být zřizovatelem kaple Johann Meissner, který zemřel v čp. 9 ve vysokém věku 86 let roku 1806. V době stavby kaple v roce 1780 mu bylo šedesát let, přičemž tehdy donátoři často ke svým kulatinám s oblibou zakládali kříže, sochy či kaple.

Kromě zachované zvoničky po pravé straně stával v 19. století na levé straně kaple velký dřevěný kříž.

Uvnitř kaple se nacházela do šedesátých let 20. století socha sv. Anny Samotřetí, představující sv. Annu držící malou Pannu Marii a malého Ježíše na rukou. Dřevěná polychromovaná skulptura, jejíž vznik odborníci kladou k roku 1500, se pro svůj historický a umělecký význam dostala do sbírek muzea Ústí nad Labem. Dnes zdobí místo nad oltáříkem jen její fotografie. Kaple je obcí udržována, opravována byla v roce 1992 a 1996, kdy dostala nová kovaná dvířka místo původních dřevěných. Z pískovcových uren na atice štítu se dochovala pouze pravá. Členitější profil římsy, patrný na starší obrazové dokumentaci je dnes zcela zjednodušen, což musíme brát jako čin ochuzující a znehodnocující, stejně jako užití perlinky a cementového lepidla k opravě fasády.

Mírně vpravo před kaplí stojí dřevěná kaplička – vidlák, s litinovým zvonem, který pořídila ocelárna v Bochumi v roce 1894.