Pomník T. G. Masaryka ve Sloupu v Čechách

V parku u kostela svaté Kateřiny Alexandrijské ve Sloupu v Čechách stojí pomník věnovaný prvnímu československému prezidentovi T. G. Masarykovi (1850-1937).

Pomník má pohnutou historii, které se věnovala i různá média.

Český rozhlas sever, iDnes

16. květena roku 1948 v parčíku před kostelem odhalili pomník Tomáši Garigue Masarykovi, prvnímu československému prezidentovi. A byl to také zřejmě na dlouhých čtyřicet let jeho asi poslední nově odhalený pomník. V té době už byl „Prezident osvoboditel“ dávno na indexu, neboť po únoru 1948 drželi moc v rukou komunisté, sochy T. G. Masaryka spíš mizely. Iniciátorem zřízení pomníku byl sloupský osvětový pracovník, básník Jiří Lisý, a pochází z dílny sochaře Jana Víta z Konecchlumí u Jičína. Údajně na místě pomníku dříve stál mariánský sloup, který byl kvůli pomníku přesunut před hlavní vchod kostela.

Zajímavé je, že na zřízení pomníku tehdy přispěli i místní komunisté, prý v rámci kampaně za udržení názorové rozmanitosti. Možná vás překvapilo i to „pozdní“ květnové datum odhalení. Ano, bylo to opravdu téměř tři měsíce po „vítězném“ únoru. A pomník byl vytvořen v době počínající politické perzekuce nepřátel lidově demokratického zřízení.

Hesla „kdo nejde s námi jde proti nám“ brzy zvítězila a politická i názorová pluralita vzala s počínajícími budovatelskými léty za své. A s ní i pomník TGM, ten na svém místě skutečně dlouho nezůstal. Pískovcová busta prezidenta osvoboditele, vytesaná kameníkem J. Vítem, zanedlouho zmizela neznámo kam (podle webu o Lužických horách v roce 1950). Vypráví se dokonce, že ji prý jedné noci státem pověření vandalové strhli a hodili do žumpy.

Jak vyhasínaly prvorepublikové ideály, stávala se i značka TGM čím dál tím víc nežádoucí. Masarykovy busty a obrazy vystřídaly motivy jiné, lidové a průmyslové. Místa monumentů prvorepublikových státníků zaujali v lepším případě rudoarmějci, v tom horším Klementové Gotvaldové a různá zpodobení Stalina. Ta největší Stalinova socha vyrostla za vydatného materiálového přispění liberecké žuly v polovině 50 let i v Praze na Strahově, aby byla o pár let později bez okázalých projevů po revizi kultu osobnosti narychlo opět odstraněna.

A sloupský pomník? V roce 1968 v čase pražského jara začaly sílit hlasy po znovuobnovení Masarykovy busty .Než se tak mohlo stát, přijely ruské tanky a rozhořčení čeští obyvatelé pro změnu vzali útokem sochy rudoarmějců. 

V roce 2016 legionáři iniciovali obnovu pomníku:

„Původní pomník se samozřejmě nenašel, ale mně se podařilo najít v jižních Čechách u akademického sochaře Ivana Tláška podobný, který navíc rozměrově odpovídá základně nosného sloupu,“ popisuje Josef Doškář.

Ve Sloupu se bude pomník odhalovat 28. října 2017 v 11 hodin.

„My jsme zvažovali, že bychom se vztyčením busty vyčkali na příští rok, kdy to bude 100 let od vzniku Československa, ale pak jsme uznali, že i 99 je hezké číslo,“ dodal starosta Sloupu Jaromír Studnička. Obec vyšla oprava celého pomníku, jehož součástí je i klečící dívka s květinou, na 100 tisíc korun.

Po oslavě:

Pan starosta Jaromír Studnička ze Sloupu v Čechách, kde hradila veškeré náklady obec, byl rád, jak se vše zdařilo realizovat. „Slavnost i obnova pomníku se povedla suprově, mám z něj radost. Účast na slavnosti byla velmi dobrá, přišlo kolem 40-50 lidí. Místo je pěkné a důstojné a bude do budoucna připomínkou české státnosti v obci.“

Spolek pro vojenská pietní místa ->