Poštovní most v Mimoni

Pod kostelem sv. Petra a Pavla v Mimoni překonává za kruhovým objezdem Husova ulice tok řeky Ploučnice přes tzv. Poštovní most.

Na mostě jsou dnes k vidění socha sv. Jana Nepomuckého a kříž s Kristem.

O mostě samotném se lze dočíst v internetové encyklopedii mostů:

Tři ploché oblouky mají šestimetrové, resp. dva krajní pak pětimetrové rozpětí a pouze třímetrové vzepětí. Oba krajní oblouky jsou zároveň inundační (svoji funkci plní jen při záplavách či zvýšeném toku vody). Pilíře mají válcové zakulacení vystupující do řečiště. Toto zakulacení přerušuje přímka parapetu tak, že vznikly půlkruhové výstupky, na nichž byla – nebo částečně je až dodnes – sochařská výzdoba. Výstupky poskytují totiž sochám (podobně jako je tomu též v Bělé nad Radbuzou) určitou ochranu před projíždějícími vozidly a jejich nákladem. Více než 20 metrů dlouhý most dnes již svou omezenou šířkou silničnímu provozu příliš nevyhovuje.

Neumím zjistit, ze kdy příslušný zápis pochází, ale jak vyplývá z popisu dvou výše zmíněných památek, most se dočkal rozsáhlé rekonstrukce na konci 20. století. Přestavbu mostu provedla firma SaM Česká Lípa. Další stavební úpravy na Poštovním mostě proběhly v rámci rekonstrukce Husovy ulice ve druhé polovině roku 2013, kdy byly rozpadající se červené cihly parapetních zdí nahrazeny kvalitními pískovcovými kvádříky z ostroměřických lomů. Současně byla obnovena izolace mostovky a nový povrch vozovky.

Dále se o mostě píše na webu, věnovaném Mimoni:

Původně se v místě dnešního mostu nacházel brod. Po vybudování mostu byly nájezdy z obou stran vyvýšeny a břehy zajištěny dřevěnými kůly, které splňovaly své poslání na některých místech až do počátku 21. století. Na přítokové severní straně byl zachováván charakter někdejšího brodu ještě i na počátku padesátých let 20. století, kdy k břehům vedla z obou stran svažující cesta, kudy se dalo tok Ploučnice přebrodit. Po regulaci toku Ploučnice v osmdesátých letech však byly břehy obou uvedených mostů upraveny tak, že se sice přebrodit daly, ale na vlastní tok již nevede přístupová cesta.

Poštovní most se nacházel na Záhošťské cestě. O jeho existenci se hovoří v souvislosti s vpádem polských husarů v listopadu 1620 po bitvě na Bílé Hoře, kteří zde hledali odbojného zdejšího majitele panství, luteránsky smýšlejícího pána Jana Müllera z Mülhausenu, který se zúčastnil se svým komorníkem Kieseweterem (mimoňský rodák) pražské defenestrace na Pražském hradě r. 1619. Při tomto hledání uvedeného pána nenašli, tak zde na tomto mostě zavraždili zdejšího evangelického pastora Haselbacha. Zcela určitě se tehdy jednalo o dřevěný most, který byl nízký a často byl poškozen povodněmi, které v Mimoni nebyly zvláštností.

Most se v té době uváděl jako Galgenbrücke neboli Šibeniční (či Popravčí ?), protože spojoval Mimoň se vsí Galgendorf (Šibeniční ves, která však byla vždy uváděna pouze pod německým názvem). Rozvíjející se doprava vyžadovala jeho rozšíření a zvýšení jeho nosnosti, proto městské zastupitelstvo v roce 1839 rozhodlo o vypsání konkursního řízení na stavbu nového kamenného mostu. Stavba byla zahájena r. 1840 zednickým mistrem z Mimoně Josefem Hassem. Stavbu vedl c.k. komisař Velečka z Nového Boru (tehdy se uvádělo pouze z Boru).

Nový most byl široký, měl po obou stranách na 40 cm širokou a okolo 125 cm vysokou kamennou ochrannou zeď, která navazovala na chodníky po obou stranách mostu. Tyto chodníky sloužily až do roku 1975, kdy sice zůstaly na svém místě, pro pěší však byla postavena na severní straně mostu za ochrannou zdí závěsná samostatná pěší lávka, jež se opírala o mostní pilíře. Na sklonku 20. století (roku 1996) byla tato lávka nahrazena samostatným ocelovým pěším mostem. Se stavbou závěsné pěší lávky bylo současně odstraněno schodiště, které navazovalo na cestu do zámeckého parku.

Současný Poštovní most byl rekonstruován v letech 1995 až 1996 (kolaudován 29. 11. 1996). Rekonstrukce byla dlouho plánována, ale dopravní nehoda na tomto mostě 21. dubna 1995 si vynutila urychlení jeho rekonstrukce. Most musel být z velké části rozebrán, každý kámen byl dokumentován a znovu uložen (pokud jej nebylo nutné zcela vyměnit).Při této stavbě byly na mostě zrušeny chodníky. Ochranná zeď, která byla původně z pískovce stejně jako celý most, byla nahrazena jiným stavebním materiálem, který se však ukázal již krátce po předání do užívání jako nevyhovující. Původní zídka přetrvala staletí, tato cihlová ani 15 let. Další rekonstrukce proběhla v roce 2013.

Vodoměr hladiny Ploučnice byl instalován na Poštovním mostě prvně roku 1885 za účelem sledování pohybu hladiny Ploučnice. Písemné záznamy sledování hladiny vody však dosud nebyly dohledány.