Obecní kříž u domu čp. 11 v Rynarticích

Na konci obce Rynartice u silnice do Jetřichovic, u odbočky modré turistické značky do Pavlínina údolí v blízkosti památníku padlým Velké války stojí zrakům kolemjdoucích skryt v zahradě soukromého domu čp. 11 sokl kříže, nazývaného Obecní.
Ve vegetační sezóně ho těžko objeví i ten, kdo o něm ví. Drátěné pletivo, za ním živý plot a jen nízké torzo soklu. V mapách.cz je bez bližších podrobností označeno za boží muka. Naštěstí  máme k dispozici „bibli“ regionu, knihu Natalie Belisové Tulákům Jetřichovicka, kde je o kříži a širších souvislostech text v rozsahu stran 74 až 77. Stručný výběr z textu (kdo chce vědět víc, ať si knihu sežene, určitě nebude litovat):

Kříži, který je dnes ukrytý v zahradě domu čp. 11, se „Obecní“ říkávalo trochu neprávem. Může za to zdravá předválečná populace, kvůli níž se čas od času musela výuka stěhovat do větších prostor (úpadek nastal až za časů 1. republiky, od roku 1925 začali docházet rynartičtí školáci do Jetřichovic – bylo jich jen 11). Dům čp. 11 byl první rynartickou školou, takže by si kříž zasloužil spíše označení „Školní“. Jenže jeho jméno a funkci uzmulo mladší zastavení, které vyrostlo později u modernější budovy.

Roku 1734 se stal v obci učitelem Heinrich Türme a hned téhož roku se před školou objevil výpravný kříž. Zřizovatelem muk ale kantor nebyl. Kříž dal zhotovit Christian Kreibich, dobrodinec, který později nemalou částkou přispěl na stavbu kaple Jana Nepomuckého v Jetřichovicích.

Pískovcový sokl byl ze všech čtyř stran opatřen  nápisy. Z čestné přední strany bylo lakonické konstatování „Gott zur Ehre“ (K uctění Boha), vpravo byl citát z evangelia podle Jana „Drey sind, welche Zeugniß geben, der Vater, das Wort und der heil. Geist und diese drey sind Eins. I. Joh. 5.7.“ (Jsou tři, kdož dávají znamení, Otec, Slovo a Duch svatý a tito tři jedno jsou. 1. Jan 5.7.). Po levé straně býval nápis „Ich bin die Auferstehung und das Leben, der an micht glaubt, der wird lebe, wenn er gleicht stirbt. Joh. 11.25“ (Já jsem vzkříšení a život, kdo ve mně věří, i kdyby umřel, bude žít. Jan 11.25) a poslední text byl zezadu „Errichtet von Christian Kreibich, Hausbesitzer in Rennersdorf im Jahre 1734“ (Zbudováno Chrisitanem Kreibichem, majitelem domu v Rynarticích roku 1734).

Na železném kříži visela malovaná silueta ukřižovaného Krista, nad ním čněl Bůh Otec, Duch svatý a pět hlaviček andílků v oblacích. Pozemskou stafáž představovaly před Kristem tři postavy, pravděpodobně Panna Marie, sv. Jan a Máří Magdaléna. Všechny figury byly původně nejspíš malované, ale při renovaci roku 1832 je nechala obec pozlatit. Tehdy také bylo za zadní strany soklu připsáno „Renoviert durch milde Gaben derselben Gemeinde in Jahre 1832“ (Renovováno z milodarů této obce roku 1832). V té době již u kříže rostly dvě lípy a kolem něj stál drobný dřevěný plůtek.

Roku 1779 se školní výuka přesunula do domu čp. 60. Výpravné Kreibichovo zastavení časem natolik sešlo, že muselo být nahrazeno novým…

Na pořízení kříže byla v obci uspořádána sbírka, kterou zorganizoval jetřichovický kooperátor páter Franz Swoboda roku 1842. Na pískovcovém, čtyři lokty vysokém soklu byl v horním nástavci vysekán oslavný monogram Krista IHS, srdce s trojicí hřebů a dvěma palmetami. V dolní části bylo v orámování z přední strany opět napsáno „Gott zir Ehre“ a vlevo rovněž zůstal text z evangelia sv. Jana (Joh. 11.25). Zdálo by se, že starý pískovcový sokl zůstal na místě, jenže další nápisy byly odlišné. Vpravo stálo „Herr, erbarme dich unser!“ (Pane, smiluj se nad námi!) a ze zadní strany se objevilo jméno jiného fundátora „Errichtet im Jahre 1842 von Franz Swoboda, Kooperatot in Dittersbach, mittelst Samlung“ (Zřízeno roku 1842 Franzem Swobodou, kooperátorem v Jetřichovicích, z prostředků sbírky). Sokl nesl litinový zlacený kříž.

V témže roce byl Obecní kříž údajně vysvěcen novým farářem Johannem Setzerem.

Roku 1871 byl kříž na náklady obchodníka plátenm Ignaze Wagnera z čp. 3 a jeho ženy Marie Anny renovován. To byla poslední zpráva o jakékoli péči. Nebyl zřízen žádný udržovací fond, (ne)starat se mohl kdokoli, protože tehdy stál kříž na veřejném prostranství.