Socha Panny Marie Immaculaty u kostela svatého Jakuba v Týně nad Vltavou

U severní strany kostela svatého Jakuba směrem k náměstí Míru v Týně nad Vltavou stojí před zaslepeným oknem socha Panny Marie Immaculaty.

Jedinou dosažitelnou zmínku o soše se mi podařilo objevit v Památkovém katalogu u popisu památkově chráněného kostela svatého Jakuba. Kostel má ke svým bokům přistavěny dvě kaple, ta na severní straně je zasvěcena sv. Barboře a u její stěny umístěná Panna Maria stála u původního vstupu na kostelní hřbitov (pohřbívání bylo ukončeno roku 1771, na počátku 19. století byly staré hroby zarovnány a roku 1844 byla zrušena hřbitovní zeď).

Podstavec sochy zdá se součástí stavby kaple, na něm stojí na soklu prostovlasá Panna Maria na zeměkouli, vznášející se v oblacích, které přetékají přes horní hranu soklu. Vzadu na obou stranách z oblaků vyčuhují hlavičky andílků. Po zeměkouli se plazí hlad s ocasem-šipkou, svírající v tlamě cosi, co má být zřejmě větví s jablkem hříchu. Na jeho krku stojí Panna Maria levou nohou, pravou má uprostřed půlměsíce, položeného na zeměkouli, se srpky směrem vzhůru. Levou rukou si na prsou přidržuje rozevlátý šat, pravou ruku má mírně od těla dlaní směrem vzhůru.

Socha údajně pochází z 1. poloviny 18. století. Dle novějších fotografií prošla restaurováním a byla jí doplněna svatozář.

Původní evidenční list památky:

Barokní socha P. Marie (kolem r. 1740) u kostela sv. Jakuba na náměstí.

Před severní stranou lodi kostela na dvou kamenných stupních spočívá hranolový zděný sokl s profilovanou římsou. Na soklu je umístěna pískovcová socha P. Marie v životní velikosti, stojící na zeměkouli ovinuté hadem a opírající se pravou nohou o půlměsíc. Zeměkoule spočívá na konkávně prohnutém pískovcovém soklu, při horním okraji zdůrazněném obláčky se dvěma andílčími okřídlenými hlavičkami po stranách. Postava P. Marie je mírně vybočená, váha těla spočívá na levé noze, pravá pokrčena. Levá ruka Mariina je položena na prsou, pravá, odtažená od těla, v předloktí uražena. Na štíhlé, vzpřímené šíji prostovlasá hlava. Šat ovíjí tělo v hlubokých, zvrásněných záhybech, přes boky tvořících horizontálu, dále od pravého boku k levému koleni diagonálu. Pod pravou rukou trčí do prostoru dva cípy.