Socha sv. Jana Nepomuckého poblíž domu 714 ve Starých Křečanech

Tak trochu skryta zrakům kolemjedoucích motoristů stojí u silnice skrz Staré Křečany mezi stromy nedaleko domu čp. 714 socha sv. Jana Nepomuckého.

Jedná se o kulturní památku:

Barokní pískovcová plastika světce v životní velikosti oblečeného do tradičního oděvu je usazena na bohatě profilovaném hranolovém soklu se skoseným nárožím, který je ve spodní části vydutý. Na zadní straně soklu je nápis Fecit Franz Sieber a datace do roku 1771. Na římse soklu bývala dvojice andílků, sošky byly odcizeny 21. 5. 2001.

Restaurování proběhlo dle Památkového katalogu v roce 1999.

Původní evidenční list památky je sdílnější:

Na dvou schodišťových stupních hranolový sokl se skoseným nárožím a profilovanou římsou segmentově vyklenutou do čelní stěny, na níž je kartuš s nezřetelným latinským nápisem datována MDCCCXXIX, na zadní stěně nezřetelný nápis. Nad římsou na nízkém soklíku vztyčena socha světce v životní velikosti v tradičním oděvu. V pravé ruce drží biret, levá ruka vzpažená, od zápěstí uražena. Na římse u nohou světce stojí dva putti. Levý nese v levé ruce rokaj se slunečním emblémem, pravá ruka a hlava uraženy. Pravý putti drží v pravé ruce rokaj s emblémem P. Marie a Ježíškem, levá ruka a hlava uraženy. Draperie splývavá, členěna mělkými přesekávajícími záhyby. Provedeno v pískovci. Z roku 1771, obnoveno 1829.

V knize Zjánštěná item zjančená léta na Děčínsku Nataši Brejchové-Steinové (Okresní muzeum Děčín 2001) je na straně 76 zmínka o soše,doprovázená fotkou:

Štafetu v zaplňování obce sochami převzal roku 1771 Gottfried Rosche. Ten nechal na své náklady postavit sochu světce s dvojicí andílků od sochaře Franze Siebera při silnici na Rumburk. Pozemek patřil později rychtáři Franzi Künastu a od něj dostala socha své jméno  Herrn Richters Statue. Na soklu byl později v souvislosti s renovací umístěn nápis Quod pietas / Roschiana erexit hoc / Josephus Weber renovavit / Anno 1829. Sochu naposledy restaurovala koncem 90. let 20. století ak. sochařka Helena Forstová a Vojtěch Míča z Prahy. Tou dobou chyběly u obou andílků hlavičky. Sochaři tehdy osadili nové z umělého kamene. Původní podobu hlaviček se nepodařilo nikde dohledat a tak byly použity pro předlohu jiné z cizí oblasti. Rok poté došlo k pokusu o krádež a sochy andílků byly poškozeny. Zloději netušili, že plastiky jsou na sokl osazeny čepem, došlo tak k roztržení a znehodnocení sošek.

Socha aktuálně vypadá poměrně zanedbaně. Celá nazelenalá od porostů, sokl v horní třetině přeražený a slepený (každý kus jiné barvy), schodišťový sokl takřka zakryt mechem. Nápisy téměř nečitelné. Na horní straně  římsy, porostlé lišejníky, už jen jeden reznoucí čep. A neuškodil by razantní zásah do korun okolních stromů.