Kaple sv. Cyrila a Metoděje v Kunraticích

U silnice v Kunraticích, utopená mezi stromy, stojí ošuntělá kaple sv. Cyrila a Metoděje, doprovázená po pravé straně nepůvodním kovovým křížem.

Kupodivu na to, že se nejedná o kulturní památku, dá se o ní nalézt vcelku podrobné info.

Barokní římskokatolická kaple pochází z roku 1723. V místní části Kunratic zvané Hofewiese dal zprvu soukromou kapli postavit Gottfried Mai z čp. 46. Roku 1752 stavbu daroval obci a pořídil do ní na své náklady zvon. Každoročně v neděli po svátku svatého Jana Křtitele pořádali Kunratičtí procesí do brtnického kostela svatého Martina, a to i přesto, že většina dříve samostatné obce patřila ke šluknovské farnosti (do brtnické farnosti spadala pouze část Horních Kunratic). Zvon v sanktusové vížce vyzváněl pravidelně třikrát denně. Tuto tradici přerušila až druhá světová válka a následné vysídlení původních obyvatel Kunratic.

Kaple přišla v poválečném období o vybavení, které bylo zčásti rozkradeno, sošky z kaple pak rozstřílel jistý myslivec. Chátrající stavbu nechal v 90. letech 20. století opravit šluknovský farář Václav Teplý. Za jeho působení byla kaple nově zasvěcena svatým Cyrilovi a Metodějovi (původní zasvěcení se nedochovalo) a jednou ročně se zde u příležitosti jejich svátku sloužila mše svatá. V letech 2002 a 2003 prošla opravou střecha s věžičkou.

Kaple je ve vlastnictví města Šluknov a není památkově chráněna. Pravidelné bohoslužby se v kapli nekonají.

Kaple stojí na obdélníkovém půdorysu s trojbokým závěrem. Místo vchodových dveří je osazena uzamykatelná mříž. Vysoký trojúhelníkový štít zdobí prázdná, půlkruhově zakončená nika. V každé z bočních stěn je umístěno jedno půlkruhově zakončené okno. Provizorní fasáda je hrubá, nečleněná. Střechu pokrývá asfaltový šindel. Z její střední části vyčnívá šestiboký sanktusník zakončený cibulovitou bání. Zvon, v pořadí již třetí z roku 1834 od chomutovského Josefa Pietschmanna, se spolu s mobiliářem ztratil v poválečném období. Vpravo vedle kaple stojí kovaný kříž s kamenným podstavcem. V presbytáři stála původně socha zbičovaného Ježíše Krista, kterou po zničení nahradil malý obrázek Panny Marie. Místo původních lavic slouží k sezení špalky.

Zničené kostely doplňují:

Chybí omítka; je jen nahrubo ohozena. Strop mírně poškozen. Kaple je zakreslena již na mapě Stabilního katastru z roku 1843.

O kapličce píše ve své knize Pomníčky Českého Švýcarska Karel Stein (Děčín – Nördlingen / Děčínsko-podmokelská vlastivědná společnost / Heimatverband Kreis Tetschen-Bodenbach e. V., 2016). Většina informací na wiki odpovídá jeho textu. Lze doplnit jen pár drobností – naproti kapli stávala továrna na Böhmerlandy, po níž dnes není ani stopa. Kapličku zachránilo po poválečném odsunu Němců pár jednotlivců, kteří tu směli zůstat, nicméně nakonec devastaci stejně podlehla. Václav Teplý, farář ze Šluknova (1974-1996), který nechal kapli opravit, tu jednou ročně na začátku prázdnin sloužíval mši. Také sem nechal převést (a restaurovat) křížek. Další šluknovský farář Jiří Sucharda nechal opravit střechu se zvoničkou, práce provedla tesařská firma Pytloun z Valdeku. Rok poté střechu farář Sucharda spolu s Jiřím Čunátem (tehdy z Kytlic) pokryli umělým šindelem.

Kunratice slavily svůj svátek v neděli na Jana Křtitele, je tedy pravděpodobné, že původní zasvěcení patřilo tomuto světci. V neděli po Janu Křtiteli odtud vycházelo procesí do farního kostela sv. Martina v Brtníkách.

Momentálně stavba není v nejlepší kondici. Provizorní „omítka“ sice drží, ale zakryla jakékoli detaily, v nice ve štítě se začíná loupat. Na zvoničce snad kdysi býval vrcholový křížek, po kterém není ani stopa. A krytina dosloužila. Osobně považuji tenhle „smirkový papír“ za neštěstí, za materiál do našich podmínek krajně nevhodný. Některé dílce mají zkroucené a odchlíplé rohy, některé vypadávají a na pár místech je už vidět holé bednění. Interiér je zanedbaný, opadává vnitřní omítka a začíná se loupat strop.