Malý Stožec (Kleiner Schöber)

Oblíbeným výletním místem, byť pro některé poněkud obtížněji přístupným, je na trase žluté turistické značky mezi Chřibskou a železniční stanicí Jedlovou se nacházející vrchol Malý Stožec.

Dostat se sem lze ale různými dalšími cestami – třeba od Tolštejna nebo od Jedlové. Na skálu vede ze žluté místní odbočka. Tedy za ideální situace. Byl jsem tu několikrát, a za tu dobu se odbočka již několikrát různě přesunula, nebo dokonce zcela ztratila. Někdy i tak, že mapy.cz ukazovaly absolutní nesmysly, kdy měla cesta vést přes zcela nepřístupné úseky nebo po několikametrových strmých srázech. Takže bych doporučil mít oči a mysl otevřeny a koukat, kudy vedou vyšlapané chodníčky.

Osobně za ověřenou cestu považuji „čelní útok“, byť výstup suťovým polem nepatří k nejjednodušším. Ten, kdo tímto způsobem vystoupá vzhůru k vrcholovému patníku a kochá se výhledem na protější Jedlovou, by ovšem neměl ustrnout – hřbet je dlouhý desítky metrů, a nabízí spousty dalších úžasných výhledů. Ten nej je asi na přehradní nádrž ve Chřibské. Hřbet sám překvapí tím, že na rozdíl od kamenných a místy suťovými poli pokrytých boků je v podstatě pohodlný, rovný a travnatý. Ti nejodvážnější dojdou až na opačný konec, pod nímž vede železniční trať a kde má být umístěna jeskyně Komora, kterou se mi nikdy nepodařilo objevit…

Něco z netu (byť některé části nejsou úplně aktuální):

Výrazný znělcový hřbet s vrcholem ve výši 659 m n. m. v Lužických horách, 1,5 km na jz. od Jedlové, táhnoucí se ve směru na jihozápad – severovýchod od Jedlové. Skalnatý vrcholek tvoří obnažená znělcová stěna s náznakem nepravidelné sloupcovité odlučnosti, je šikmá a k jihovýchodu vytváří převisy. V boku vrcholové skály se nachází šikmá puklina známa jako jeskyně Komora. Původní název byl Komora Fridolína Raucha, který zde pobýval. Hřbet táhnoucí se směrem k Jedlové je hlavním rozvodím mezi Baltským a Severním mořem. Při pohledu od SZ profil hory připomíná lidský obličej, proto je někdy nazývána jako Obličejová hora nebo Obří hora.

Z vrcholu nejvyššího skaliska (nosu), přístupného neupravenou značenou stezkou od severovýchodu, je pěkný kruhový výhled, jemuž dominuje hora Jedlová. Za okolními vrcholky Lužických hor vyčnívá na východním obzoru Ještěd, na západě je za Chřibskokamenickou kotlinou lesnatá krajina Českosaského Švýcarska s Růžovskou horou, vzdálenějším Děčínským Sněžníkem a německými vrcholy Gross Zchirnstein a Gross Winterberg. Na severu se rozkládá kopcovitá krajina Šluknovského výběžku a Horní Lužice v Německu. Zajímavé výhledy jsou i z dalších míst na temeni kopce a ze suťových polí na západním svahu. Na skalnatých srázech a sutích se vyskytují kamzíci, kteří byli v okolí uměle vysazeni na počátku 20. století.

Aktualizace 23. 2. 2023:

Vývoj nejde zastavit a všechno se mění… Lesy v okolí nezůstaly imunní a těžba kalamitního dřeva řádí i tady. Ovšem přináší to i malé plus – otevírají se výhledy, které neznáme. A na hřeben Malého Stožce je najednou z některých míst parádně vidět.

Důležitější ovšem je, že na něj vede (nevím od kdy přesně) značená odbočka ze žluté Dlouhé míle. Zcela jinak, než bývala. U krytého posezení do lesa a po jižním úbočí oklikou na hřbet. Ano, došlo k drobnému zmenšení náročnosti výstupu, jak uvedeno výše, prodírání se sutí od severovýchodu nebylo úplně snadné. Touto cestou jsou ovšem také některé úseky náročné – ale vedou místy, kam asi dřív nikoho nenapadlo chodit a lézt, což, jak se ukazuje, byla škoda – příroda se tu vyřádila a mnohé partie jsou velmi zajímavé. A hlavně člověk vyleze na opačném konci hřbetu než dřív, takže teď si ho zaručeně projde celý… Více viz doplněné foto.