Kostel sv. Jana Nepomuckého ve Velkém Valtinově

Na křižovatce silnic z Jablonného v Podještědí do Brniště a do Postřelné ve Velkém Valtinově naproti fotbalovému hřišti stojí kostel sv. Jana Nepomuckého.

Barokní stavba pochází z doby kolem roku 1729 a je evidována jako kulturní památka.

Kostel svatého Jana Nepomuckého se nachází v někdejší části obce, zvané Horní Valtinov. Tu v roce 1718 koupili Pachtové z Rájova, čímž se Horní a Dolní Valtinov sjednotily v jedinou obec.

Jan Jáchym Pachta z Rájova (1676 – 26. října 1742) přestavěl v roce 1728 zámek v Dolním Valtinově do barokní podoby a nedaleko něj o rok později dal postavit kostel sv. Jana Nepomuckého, původně jako velkou kapli na někdejším hřbitově.

Kostel je vystavěn v barokním slohu na osmibokém půdorysu. Hlavním stavebním materiálem je pískovec, z něhož jsou vytvořena okna a portál s erbem Pachtů z Rájova. Nevelká obdélná stavba má na jižní straně průčelí se vstupním portálem.

Na prostranství v sousedství kostela stojí řada soch světců, Kalvárie a památník obětem obou světových válek. Masový hrob rakouských a pruských vojáků, raněných v bitvě Sedmileté války  u Hochkirchu 14. října 1758, kteří zemřeli v lazaretu, zřízeném ve valtinovském zámečku, připomíná pamětní deska na zdi u vstupu do kostela a kříž na místě bývalého hřbitova. Pamětní desku jim věnoval Eduard Lehmann ze Chřibské v roce 1900.

Vnitřek kostela je rozčleněn na předsíň, čtvercovou loď a obdélný presbytář se dvěma bočními kaplemi, nad nimiž jsou vestavěné empory. Uvnitř čtvercového prostoru kostela střední část s nikami, v nichž jsou umístěny sochy čtyř českých patronů, spočívá na pilířích. Nad vstupním prostorem je kamenná kruchta, na níž kdysi bývaly varhany.

Na klenbách v presbytáři jsou malby andělů a v lodi Oslavení sv. Jana Nepomuckého, připisované dříve nesprávně pražskému malíři Janu Kryštofu Liškovi. Skutečný autor však není znám. Zajímavá je také iluzivní malba hlavního oltáře. Na bočních oltářích z doby kolem roku 1735 byl obraz Zavraždění sv. Václava a vynikající barokní italská malba sv. Šebestiána ze 17. století. V nikách na pilířích uvnitř lodi jsou sochy sv. Prokopa, sv. Vojtěcha, sv. Václava a sv. Zikmunda.

Některé zdroje uvádějí, že malba iluzivního oltáře a fresky Oslavení sv. Jana Nepomuckého a sv. Václava byly objeveny při rekonstrukci v roce 1997, ve skutečnosti o malbách píše už soupis památek z roku 1982.

Kostelík, ukrytý částečně před zvědavými zraky kolemjdoucích a kolemjedoucích za vzrostlými stromy, vypadá na první pohled zachovale. Ale už na ten druhý… Bílé omítnuté plochy mezi pískovcovými sloupy se místy olupují, žaluzie v oknech sanktusní věžičky jsou v prapodivných úhlech, a hlavně pohled na střechu je žalostný. Sice šindel, ale na mnoha místech v podstatě na třísky… Pokud nepřijde nějaký razantní zásah, předpokládám, že do krovů začne brzy zatékat.