Socha svatého Jana Nepomuckého před bazilikou minor v Jablonném v Podještědí

Na Dominikánském náměstí před bazilikou minor svatého Vavřince a svaté Zdislavy v Jablonném v Podještědí stojí dvojice soch. Jednou z nich (blíže k bazilice) je socha svatého Jana Nepomuckého.

Obě sochy jsou kulturní památkou se záznamem v Památkovém katalogu:

Obě sochy byly původně umístěny na břehu Zámeckého rybníka po pravé straně komunikace směřující z centra městečka k zámku Nový Falkenburk a posléze do nedalekých Kunratic.

Jejich vznik lze datovat do roku 1709 (letopočet na zadní stěně podstavce u sv. Jana Nepomuckého) a donátory hledat mezi příslušníky hraběcího rodu Berků z Dubé (jehož znak lze nalézt na čelních stěnách podstavců obou soch). Vzhledem k vysoké frekvenci nákladní dopravy byly sochy ze svého původního umístění nejprve přeneseny k bazilice sv. Vavřince, kde byly ovšem pouze provizorně deponovány. Následně došlo k jejich přesunu a znovuosazení u ohradní zdi výše zmíněného zámku Nový Falkenburk (rozhodnutím ONV v České Lípě čj. 3871/87 ze dne 18. 12. 1987). V průběhu 90. let 20. století došlo k jejich opětovnému přesunu z velice nevhodného a zavlhčeného místa. Tak se sochy ocitly v současném umístění (rozhodnutím MK ČR čj. 7275/94 ze dne 7. 9. 1994).

Socha sv. Jana Nepomuckého spočívá na masivním hranolovém podstavci, který je po obou stranách na bocích rozšířen menšími hranoly s okosenými rohy. Ty slouží jako samostatné podstavce pro obláčky a andělské hlavičky (vždy tři a tři z každé strany) obtékající vlastní středový hranolový podstavec.

Čelní stěna středního hranolu je opatřena rozměrným znakem Berků z Dubé (tehdejší vrchnosti) s korunkou, klenotem a nápisovou páskou s písmeny: “FRBC KNCB”. Zadní stěna středního hranolu je v ploše členěna vpadlým orámováním, nad kterým se lze setkat s tesaným letopočtem “1709” (písmena jsou zvýrazněna červenou barvou). Nad římsou středního hranolu se nalézá nevysoký nástavec tvarově upravený jako mostní oblouk, pod kterým je pětice zlacených svatojanských hvězd. Na tomto klenutém oblouku spočívá na plintu socha světce a mučedníka sv. Jana Nepomuckého.

Sv. Jan je zde zachycen ve svém obvyklém ikonografickém barokním typu v kanovnickém jemně řaseném odění stojící v kontrapostu s volnou pravou nohou. Oděv obsahuje jak kleriku, tak také rochetu či almuci. Hlavu má světec zakrytu kvadrátkem. Ve svém náručí drží kříž s korpusem Krista, hlava v biretu je nakloněna k pravému rameni. Světcova vousatá tvář je lemována vlnitými vlasy. Tradiční typ svatojanské sochy svým ztvárněním odpovídá době prvního desetiletí 18. století. Drapérie oděvu splývá v pravidelných záhybech, pojetí sochy je poměrně konzervativní. Zajímavý je zdobný motiv obláčků s andělskými hlavičkami a architektonicky zdařile komponovaný třídílný podstavec. 

Letopočtu na zadní straně jsem si na místě nevšiml, musel jsem ho najít až doma na fotkách – v textu zmiňované zvýraznění barvou takřka není patrné. Symbolika nástavce nad římsou z přední strany je jasná – výše zmiňovaný mostní oblouk a pět obvyklých hvězd (většinou bývají na svatozáři nad hlavou). Ovšem co je „pyramida“ na zadní straně? Že by šlo o ledolam? Ovšem jakou ten má souvislost se svatým Janem?

Stav sochy není ideální. Mechy, lišejníky, na podstavci se loupe povrchová krusta.