Hrad Levín (u Úštěku)

Na kopci nad městysem Levín se nachází sporé pozůstatky hradu stejného jména.

Z hradu toho moc k vidění není. Může za to nejen jeho zánik už někdy ve 14. století, ale především výstavba zdejší zvonice.

Hrad stál na vrchu 100 m jihozápadně od kostela Povýšení sv. Kříže v nadmořské výšce 455 metrů. Hrad je od roku 1964 chráněn jako kulturní památka.

Nejsou známy žádné písemné prameny z doby existence hradu. První písemná zmínka o Levínu je z roku 1352 a je možné, že hrad tehdy již nestál. Zmíněn je až v listině z roku 1538, která však uvádí pouze „kus lesu k vinici na vykopání v Hradišti pod Levínem“. Tehdy už na hradním vrchu byla vinice. Archeologické nálezy dokládají vznik ve druhé polovině 13. století a zánik v průběhu 14. století.

Půdorys hradu byl oválný. Na vrcholu kopce dnes nestojí žádné zdi, pouze v jižním úbočí jsou fragmenty hradby a v severovýchodní části se nachází zbytek přízemí objektu, kterým mohla být kaple. V roce 2005 došlo k poškození hradního areálu. Během následného záchranného archeologického průzkumu byla nalezena řada architektonických článků z konce 14. století a doložena existence hradby, dvou bran a průběh přístupové cesty od severovýchodu.

Památkový katalog si je v některých letopočtech „jistější“:

Počátky hradu nejasné, zřejmě vznikl ve 13. stol. či na poč. 14. stol. s prvními držiteli z rodu Michalovců. Hrad zanikl v důsledku husitských válek ve 20. l. 15. stol.

Z hradu dochovány jen relikty hradební zdi těsně při vrcholu ostrožny a relikt blíže nespecifikovaného čtvercového objektu. Zbytky hradeb s branou zhrouceny v málo patrném hradním příkopu. Při vykopávkách v 19. stol. objevena řada gotických článků.

Další info z nejrůznějších webů:

Levín se poprvé vyskytuje v písemných pramenech až roku 1352, kdy je uváděn jako sídlo farnosti. O hradu není žádná zmínka, lze však vyslovit domněnku, že první opevněné sídlo v Levíně mohlo vzniknout nejdříve za prvního známého člena rodu Michalovců, Beneše Okrouhlého (1217-1222). Levínský hrad zanikl pravděpodobně za husitských válek, roku 1422, v době bojů o nedaleký Žižkův hrad Kalich.

Poněkud zmatečné info je ke četní zde -> (text zaměňuje zámek a hrad):

Julius Lipert vyznačuje v mapě historie Litoměřic poměry majitelů v jeho okolí ve 14. století s jeho zámečkem. Je doloženo, že už ve 14. století zde stál zámeček, nepatřil ovšem Johanitům ani Maltézanům, neboť Vladislav v roce 1169 propůjčil řád Johanitů nebo Maltézanů Levínu u Ústí nad Labem (bei Aussig) a nikoliv Levínu u Úštěku (bei Auscha).

Levínský zámeček stál nepochybně na kopci zvaném zvonkovém (Glockenberge).

Levínský děkan Arnold, který byl nejprve profesorem v Litoměřicích a uznáván jako učený muž, píše v pamětní knize, že na kopci zvaném Turmberge stál v dřívějších dobách zámek. Toto dokazují ještě svého času stojící kruhové zdi a schody, které v roce 1833 vedli do sklepa na severní straně hořejší části zámku. Zámek byl pravděpodobně zničen nájezdem Husitů z blízké hory zvané Kelchberge.

Nic moc víc není k dispozici ani v  literatuře.

kolektiv: Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku III. – Severní Čechy (Svoboda Praha 1984) – Trosky hradu se zachovaly ve větší míře až do 19. století. Ještě v roce 1833 bylo vidět sklepy, zdi a schody. Tehdy byla přestavěna zvonice, postavená roku 1699 ze zdiva hradu. V roce 1878 zkoumal profesor Krause trosky hradu a nalezl ještě pískovcové části gotických oken, klenebních žeber, několik zbraní a dvě lebky. .. Na hradě nejspíš sídlili jen úředníci rodu Michalovců, protože v blízkém Úštěku vznikl hrad již někdy v polovině 14. století a těžiště panství se přesunulo tam.