- Zvonička před kostelem Narození Panny Marie v Libochovanech
- Zvonice u kostela svatého Kryštofa v Kryštofově Údolí
- Zvonice na hřbitově u kostela svatého Jiljí v Ředhošti
- Zvonička v Mlčechvostech
- Zvonice na fontáně v atriu magistrátu v Ústí nad Labem
- Zvonice v Petrovicích
- Zvonice u kostela svatých Petra a Pavla v Horním Prysku
- Zvonice na Dědkově odpočinku u Naděje
- Zvonice u kostela svaté Ludmily v Mělníku
- Kamenná zvonice na zahradě domu ev.č. 54 v Jiřetíně pod Jedlovou
- Zvonice v Pytlíkově
- Zvonice u kostela svatého Valentina v Novosedlicích
- Zvonice Svaté rodiny v Přítkově
- Zvonice u kostela Nanebevzetí Panny Marie v Krupce
- Zvonice u kostela svaté Kateřiny Alexandrijské severně od Libotenic
- Zvonice u kostela svatého Mikuláše v Lounkách
- Zvonice na břehu Ohře v Košticích
- Husova zvonice na Tyršově náměstí v Lenešicích
- Zvonice u kostela Narození svatého Jana Křtitele na hřbitově v Zeměchách
- Zvonice u mostu přes Lužničku v Dolním Podluží
- Zvonička u polní cesty pod Pastevním vrchem u Růžové
- Velká zvonice v Rakovníku
- Zvonice kostela svaté Kateřiny Alexandrijské ve Velvarech
- Zvonice v Tupadlech
- Zvonice v Chrastné
- Zvonice u kostela svatých Petra a Pavla v Růžové
- Zvonice u sochy svatého Jana Nepomuckého na rozcestí u domu čp. 249 v Rozhledu (Jiřetín pod Jedlovou)
- Zvonice kostela svatého Vojtěcha v ulici Křížová v Litoměřicích
- Zvonice Račice
- Zvonice u kostela Matky Boží v Lounech
- Zvonice Merboltice
- Zvonice v Klapém
- Zvonice u kostela svatého Václava v Dlažkovicích
- Zvonice v zámeckém parku ve Svojkově
- Zvonice u kostela svatých Petra a Pavla v Sutomi
- Zvonice na hřbitově v Třebenicích
- Zvonice u kostela svaté Barbory u Zahrádek
- Zvonice na hřbitově v Jestřebí
- Zvonice u starého židovského hřbitova v Roudnici nad Labem
- Zvonice v Rovném pod Řípem
- Zvonice Polesí
- Zvonice Levín
- Dřevěná zvonice Lomnice nad Popelkou
Na kopci nad městysem Levín stojí na místě zaniklého hradu bývalá zvonice.
Značná část pramenů na netu se nevěnuje zvonici jako samostatnému artefaktu, ale jako součásti areálu výše zmíněného hradu, z něhož byl údajně užit stavební materiál a který výstavba zvonice v podstatě zničila. Někde lze narazit na zařazení zvonice mezi rozhledny. To je i není pravda – věž je sice otevřená a volně přístupná, nicméně ze střílnových okének ve vrchním patře je přes mříže rozhled velmi omezený. Dřevěné schody uvnitř jsou hodně strmé, zábradlí je jen po jedné straně, takže výstup vyžaduje trochu pozornosti.
Trasa ke zvonici není značená, ale je jednoduchá. Od kostela Povýšení svatého Kříže uličkou, kde cestu potvrzuje směrovka, podél křovisek obloukem kolem kopce (údajně původně zvaného Turmberge). Ten, ač není nijak extra vysoký (něco přes cca 455 m n. m.), tvoří výraznou dominantu – a jak je na fotkách patrné, je něj vidět ze širokého okolí.
I v Památkovém katalogu je zvonice součástí hradního areálu, ale má i samostatný záznam:
Hranolová zvonice ze smíšeného zdiva ukončená jehlancovou střechou s rozměrnými zvukovými okny. Přízemí postaveno r. 1699 ze zdiva hradu, patro přistavěno 1838, střecha 1899. V interiéru štenýřová konstrukce schodů s vyhlídkovou plošinou.
Sem tam se dají najít „útržky“ z historie místa:
Zvonice byla vystavěna v roce 1699 z kamene získaného rozebíráním zříceniny hradu. Na kamenný základ byl nasazen zvonovitý dřevěný kryt. Věž byla už od dávných dob vystavena úderům blesku. Čtyři lidé tak přišli o život při vyzvánění na blížící se bouřku (24. srpna 1746). Na slavnosti svatého Ignáce roku 1764 uhodil blesk znovu při zvonění do věže, tentokrát bez větší škody.
Na Svatodušní svátky 26. května 1833 uhodil do věže blesk a zapálil ji. Oheň byl sice uhašen, ale při požáru byla střecha věže těžce poškozena. Následně došlo k rekonstrukci, při které bylo přistavěno jedno patro. Střecha změnila svůj vzhled a byla podobná kostelní věži v Liebeschitzer. Děkan Arnold se v tehdejší době zmiňoval o tom, že „Dříve stál na kopci paňáca s granátnickou čepicí, ale teď je to prý obráceně, stojí tam granátník s čepicí paňáci“.
Do věže udeřilo ještě několikrát, ale bez větších škod. Blesk ji zasáhl 30. dubna 1899 dopoledne v 10 hodin, ohnul kříž ke straně a poškodil zdivo. 0 tři týdny později 20. května 1899 kolem patnácté hodiny zasáhl blesk znovu věž a způsobil požár. I když hustě pršelo, začala střecha hořet. Hasiči museli jet k vodní nádrži za kostelem a požár hasili dvousetmetrovou hadicí, kterou natáhli uvnitř věže a vodním proudem tak hasili střechu. V důsledku velkého kouře a jisker museli hasiči stát v oknech. Vší silou museli pumpovat vodu z nádrže, aby voda měla potřebný tlak. Vždyť sama věž dosahovala výšky 20 metrů. Za 20 minut bylo největší nebezpečí překonáno a zvonice byla zachráněna. S obdivuhodnou odvahou přispěli k uhašení požáru zvláště Johann Richter – koželuh v Levíně č.p. 24, Ferdinand Wildner – řezník rovněž z Levína, Johann Weigel kovář z Oberwessig a Josef Koerpert z Niederwessig.
V létě roku 1899 dostala věž novou střechu z břidlice, vrchol věže byl opatřen hromosvodem a celá věž omítnuta.
Na věži byly tři zvony. Na jednom byl latinský nápis obsahující slova “ AVE MARIA GRACIA PLENA „. Zvon měli prý darovat Jezuité před více než 200 lety a pocházel prý z farního kostela Liebeschitzer. Druhý zvon odlil v roce 1844 Franc Gold z Litoměřic na počest Vzkříšení a třetí zvon věnoval u příležitosti svého slavnostního slibu v roce 1872 farář A. Prochaska (zvon byl odlit v témže roce v České Lípě). Měl přijít na místo dřívějšího zvonu, který byl ukraden. V 1.světové válce byly odstraněny zvony věže, které byly odlity v roce 1844 a 1872. Zůstal zachován pouze jeden starý zvon s jeho starobylým nápisem.
V 1. světové válce byly dne 6. října 1916 odstraněny zvony věže, které byly odlity v roce 1844 a 1872. Zůstal zachován pouze nejstarší zvon s jeho starobylým nápisem.
Na věži u vstupních dveří je cedulka s informací, že v roce 2007 byla realizována oprava za podpory krajského úřadu Ústeckého kraje. Čas ale už trochu trhl oponou a věž působí docela ošuntěle.