Socha Karla Havlíčka Borovského (Vysoké nad Jizerou)

V Parku básníků u hřbitova ve Vysokém nad Jizerou stojí od roku 1891 socha Karla Havlíčka Borovského.

Podrobně se o kopii původní sochy Josefa Strachovského z roku 1883 píše na webu o sochařství:

Socha Karla Havlíčka Borovského byla pro Vysoké nad Jizerou vytvořena roku 1891 jako kopie již existující sochy od Josefa Strachovského. K. H. Borovský stojí v mírném kontrapostu s předsunutou pravou nohou. Jeho tělo je obaleno v těžké draperii a pravá ruka směřuje vzhůru v řečnickém gestu, které v sobě nese odezvy revolty. Tvář K.H. Borovského má autentické rysy s typickým knírkem a kšticí vlasů, z tváře samotné čiší zarytý vzdor. K. H. Borovský není postaven čelem ke krkonošským hřebenům jak by se na daném místě nabízelo, ale naopak stojí čelem ke vzdáleným hranicím s Německem. Proto se v průběhu let vžila představa, že pomyslně „hrozí“ Němcům.

Roku 1885 byly ve Vysokém nad Jizerou založeny Městské sady. Hlavní podíl na tom měla snaha místního okrašlovacího spolku. Spolek se mimo jiné podílel i na výstavbě dřevěného altánu a zhotovení plastické mapy Krkonoš, která je zde dodnes. Z výnosu sbírky pořádané místním obyvatelstvem byla vytvořena kopie sochy K. H. Borovského, umístěná v parku roku 1891. Originál sochy z roku 1883 se nachází v Kutné Hoře, mimo to stojí i v Praze (Havlíčkovo náměstí)  v Borové a v americkém Chicagu. Známe tedy pět autorských variant stejné sochy, které jsou v podstatě totožné, až na způsob provedení podstavce a materiál samotné sochy. Pomníky z Kutné Hory, Vysokého a Borové jsou provedeny v hořickém pískovci, zatímco sochy v Chicagu a na pražském Žižkové jsou odlity do bronzu.

Zdejšímu pomníku bývá vyčítán podstavec, který se může zdát oproti subtilnímu v Kutné Hoře, až přespříliš mohutný. Střídmý hranol ve Vysokém pochází z roku 1886 a byl navržen architektem Aloisem Burešem. Sám Strachovský pak tento návrh použil pro sochu ve Vysokém. Na samotném modelu bylo uděláno minimum změn, ty které byly provedeny bylo nutné udělat vzhledem k horské povětrnosti ve městě, které je jedno z nejvýše položených u nás. Před vysockou sochou se dříve nacházela i fontána s vodotryskem. V parku se také nacházejí pomníky českých básníků Antonína Sovy a Viktora Dyka (nedaleko města při cestě na hrad Nístějka je i Dykova skála). Jako projev úcty a připomínku jejich vysockých návštěv je vytvořili studenti z Vysokého.

Na webu Vysokého nad Jizerou jen stručná zmínka:

Městské sady nebo také Park básníků se nachází v jihovýchodní části města za budovou divadla Krakonoš. Vedle klidné atmosféry mezi vzrostlými (mnohdy vzácnými) stromy zde najdete také pomník Karla Havlíčka Borovského (jedná se o svého času v mnoha kopiích reprodukovanou sochu od Josefa-Strachovksého (1850-1913) v rozevlátém plášti se vztyčenou pravicí v energické řečnické póze, busty Viktora Dyka a Antonína Sovy a altánek s plastickou mapou české a polské strany Krkonoš. Za pěkného počasí se z parku otevírá krásný výhled na panorama Krkonoš s dominantním Kotlem (Kokrháčem 1435 m. n. m.)

Na jiném místě webu:

Socha Karla Havlíčka Borovského od Josefa Strachovského byla pořízena roku 1891 z výnosu sbírek jako projev úcty podkrkonošských horáků.

A reportáž Českého rozhlasu:

31. říjen 2021 – Od narození jednoho z největších českých novinářů, spisovatele, básníka a politika Karla Havlíčka Borovského uplynulo 200 let. Ve Vysokém nad Jizerou, kdysi městě „na pomezí“, vždy mnoho znamenalo býti Čech. Za vše hovoří i socha Karla Havlíčka Borovského ve zdejším parku, jedna ze tří, které ve světě jsou. U pomníku se s muzejnicí Svatavou Hejralovou zastavila reportérka Eliška Pilařová.

Park města Vysoké nad Jizerou a Karel Havlíček Borovský se svým známým gestem. V době, kdy se tento pomník stavěl, tak vysočtí občané říkali, že hrozí do Němec. Ostatně tohle je socha poměrně výjimečná. Mnoho takových po světě není.

„Co víme, tak jsou na světě tři. Jedna je samozřejmě v rodišti Karla Havlíčka Borovského v Borové. Druhá je v Americe a třetí stojí právě ve Vysokém nad Jizerou. Pochází z roku 1891.“

Jsme na pomezí, takže co si budeme říkat. Karel Havlíček Borovský byl pro vysocké, což byla vždy taková výspa českého živlu, obráncem českého jazyka a vlastencem. Ale jeho jméno muselo pro místní znít ještě i docela jinak.

„Myslím si, že pro Vysočáky byl blízký právě svým češstvím a také rebelstvím. Protože to obojí patří sem do Vysokého nad Jizerou dodnes. A v onom 19. století zejména. Lidé se obraceli k Havlíčkovi, jako ke člověku, který bojoval za češství. A je také pravda, že touto rukou ukazuje právě do Sudet.“