Socha sv. Karla Boromejského u benediktinského kláštera v Rajhradě

Na travnatém nádvoří před areálem benediktinského kláštera v Rajhradě je umístěn soubor několika soch. Jednou z nich je sv. Karel Boromejský.

Socha se nachází na nepůvodním místě, patří totiž do souboru skulptur, které původně zdobily od roku 1761 nedaleký kamenný most přes Svratku a byly postupně přeneseny na klášterní nádvoří do blízkosti chrámu sv. Petra a Pavla. Socha je kulturní památkou:

Kvalitní barokní skulptura (1761?) od předního brněnského sochaře pozdního baroka Jana Adama Nesmana, která je součástí souboru plastik tvořících špalír kolem přístupové cesty k jádru kláštera, představuje hodnotnou umělecko-historickou památku vizuálně působivě doplňující prostředí areálu benediktinského kláštera.

V tomto soupisu památek -> lze najít jinde neuváděnou informaci, že původně šlo o sochu sv. Bonaventury umístěnou na Pitrově mostě, která byla roku 1790 přemístěná do Opatovic a přejmenována na svatého Karla Boromejského a od roku 1962 je umístěna v areálu kláštera.

O soše samotné se v Památkovém katalogu člověk vlastně nic nedozví. Podstavec zřejmě není původní, obzvláště pokud je pravdivá verze o několikerém stěhování – navíc se podstavce sem přemístěných soch od sebe velmi liší. Tento vypadá slohově jinak a podstatně mladší, než socha sama. Na soklíku pod nohama sochy je vysekáno S. CAROLUS BOROMA…., těžko určit, zda od začátku nebo dodatečně. Podle atributů to však vypadá na výše zmíněné přejmenování. Sv. Bonaventura má na seznamu „psací stůl, krucifix, kniha, anděl, biskup, františkán, hostie, kardinálský klobouk“, sv. Karel Boromejský „biskupské roucho, důtky, provaz kolem krku, kardinálský oděv, eucharistie, nemocní, kříž, lebka, výrazný zahnutý nos“.  A jak je z fotografií vidět, světec drží v levé ruce rozevřenou knihu, do níž pravačkou cosi čmárá (a přitom se kouká úplně jinam) a dole u levé nohy mu leží klobouk. Pak něčemu věřte…