weby pro nejsevernější čechy

Židovský hřbitov Karlovy Vary (Karlsbad)

Článek je součástí seriálu Židovské hřbitovy

Člověk se stále učí a občas nevychází z údivu. Čtyři roky jsem chodil do karlovarských Drahovic na gymnázium (české, už 90 let!) a pokud mne paměť nešálí, nikdy jsem nevzal na vědomí, že nedaleko od něho se nachází hřbitov.

Místo je to výjimečné – v letech 1864 až 1869 tu totiž v těsné blízkosti byla zbudována hned trojice hřbitovů – katolický, protestantský a židovský. Areál je to obrovský a dodnes používaný. Navíc dnes v relativní blízkosti obytné zástavby.

Židovská část je přístupná z Mozartovy ulice a má rozlohu 9 743 m². Stále funkční hřbitov byl založen v roce 1869, nejstarší náhrobky pocházejí z konce 19. století. Celkem je k vidění přes 700 náhrobních kamenů. Pozdní rok vzniku je zapříčiněn faktem, že Židé se zde podle výnosu krále Vladislava II od roku 1499 nesměli usazovat (většina jich žila v nedalekém Hroznětíně). Zákaz platil až do roku 1848. První vlna stěhování byla přerušena posledním zákazem usazování židovských obyvatel ve městě v letech 1853-55 (šlo o poslední zákaz toho druhu v českých zemích). Krátce poté došlo k prudkému nárůstu počtu židovských rodin a již na počátku 20. století tvořili Židé takřka 10 procent obyvatel Karlových Varů. Zdejší obec byla tak významná, že se tu v letech 1921 a 1923 konaly XII. a XIII. světový sionistický kongres.

Na hřbitově je památník židovských vojáků padlých v 1. světové válce a pomník obětem nacismu a židovským vojákům padlým v 2. světové válce, který stával v letech 1956–1983 na místě Velké synagogy v Sadové ulici.Také je zde pohřbena řada lázeňských hostů z různých zemí včetně otce bývalého vrchního rabína Richarda Federa (zemřel roku 1916). Svoji hrobku zde má i rodina zakladatele světově proslulé sklárny Ludwiga Löwi Mosera (1833–1916). Je to zvláštní pocit, procházet se mezi tichými hroby takřka ve stínu paneláků a číst mezi hebrejskými nápisy třeba i azbuku…

Karlovarská židovská komunita, která se významnou měrou podílela na rozvoji lázeňského města, přestala existovat v roce 1939. V roce 1945 byla její činnost obnovena a funguje dodnes.

Tagy