Sloup se sochou Anny Samotřetí v Mostě

Město Most pro mne bylo dlouhou dobu tak trochu mimo obzor. Věděl jsem maximálně tolik, že bylo a znovu je, byť úplně jinde. Že se tu natáčely válečné filmy, když šlo staré město k zemi. A že tu mají TEN kostel. Jenže už jsem tu párkrát zastavil a pokud to půjde, budu tu zastavovat dál. Ze starého Mostu toho moc nezbylo. K výjimkám patří několik sloupů, které byly před následky těžby zachráněny. K nim patří i morový sloup se sochou svaté Anny, umístěný dnes na 1. náměstí, uprostřed hyper super moderní zástavby. V knize Mariánské, trojiční a další světecké sloupy a pilíře v Ústeckém kraji je mu věnován rozsah stran 790 až 798.

Morový sloup na 1. náměstí u kašny

Morový sloup se sochou svaté Anny v Mostě

Sochy svatých kolem morového sloupu

Barokní pískovcový sloup vytvořil v roce 1681 italský mistr Giovanni Pietro de Toscana jako upomínku na více než jedenáct set obětí morové epidemie v roce 1680. Na výzdobě sloupu se podílel také místní malíř a zlatič Christoph Leopold Lillig. Od svého vzniku stával na Mírovém náměstí ve starém Mostě před radnicí.

O zhotovení sloupu se dochovala smlouva z 8. března 1861, kterou se zmíněným sochařem a kameníkem uzavřela městská rada: „tím nejumělečtějším a nejsprávnějším způsobem … každá socha zcela v souladu s proporcemi a vysoká půl třetího lokte – sv. Šebestián se stromem a železnými šípy, sv. Roch v poutnickém šatu se psem, sv. Anežka s beránkem, sv. Rozálie s růžemi … ta zhotovení tohoto díla byla smluvena odměna 700 zl. rýn. a k tomu 15 strychů žita, 3 strychy pšenice, 3 strychy ovsa a jeden věrtel starého piva“.

Sochy svatých kolem morového sloupu

Celkový pohled na nově umístěný sloup

Závěrečné vyúčtování bylo sepsáno 6. listopadu 1684, příspěvků se ale sešlo málo, městská rada si musela vypůjčit z kostelního fondu, což obec splácela až ro roku 1725.

Z hranolového podstavce, který je osazen na nárožích čtyřmi kamennými plastikami světců se zvedá vysoký válcový sloup, zakončený korintskou hlavicí doplněnou o masky. Na vrcholu válcového sloupu stojí socha ochránkyně města svaté Anny Samotřetí s Ježíškem a Pannou Marií v náruči.

Vrcholová socha svaté Anny Samotřetí

Detail andělské výzdoby hlavice sloupu

Spodní část dříku je ozdobena reliéfními postavami andílků a andělskými hlavami v podobě festonů.

Sochy andělů a reliéfy tváří na spodní části sloupu

Sochy andělů a reliéfy tváří na spodní části sloupu

Sochy andělů a reliéfy tváří na spodní části sloupu

Na samostatných podstavcích u paty sloupu jsou umístěny čtyři plastiky ochránců před morem v takřka životní velikosti: sv. Rozálie Palermské, sv. Anežky Římské, sv. Šebestiána a sv. Rocha. Patrně během čtyřicátých let 20. století přišla socha sv. Anny o pískovcovou hlavu, ta byla nahrazena hlavou dřevěnou.

Svatá Rozálie Palermská

Svatá Anežka Římská

Svatý Šebestián

Svatý Roch

První oprava proběhla dle pamětní knihy Antona Ditricha 1835, kdy byla štafírována. Další písemná zmínka pochází z roku 1837, kdy mostecký děkan P. Josef Elstner pořídil soupis soch mostecké farnosti. V té době byl celý objekt umístěn na podstavci se třemi kamennými stupni aobehnán kamenným zábradlím s vrátky, na sloupcích stály kamenné koule. V blízkosti sloupu byly vysázeny stromů v roce 1841, roku 1887 je zaznamenána další oprava. Další práce měly proběhnout v roce 1916, ale za světové války se peníze nenašly.

Sloup zůstával bez péče i nadále, v roce 1939 se ale uvažovalo o přemístění sloupu, protože vadil zdejším jednotkám SA při parádemarších na náměstí. Nedolšo k němu, stejně jako nedošlo k reknostrukci, plánované už od roku 1938, na niž několikrát stanovoval rozpočet akademický sochař Anton Schall.

Detail výzdoby podstavce sloupu

Další nebezpečí sloupu hrozilo sloupu v roce 1957, kdy ho hodlal zlikvidovat místní MNV pod záminkou, že ohrožuje provoz hromadné dopravy. Proti tomu se ostře ohradil konzervátor státní památkové péče, akadeický sochař František Rada. Sloup tak zůstal na svém místě až do roku 1976, kdy došlo k likvidaci starého města. Teprve tehdy se po stěhování dočkal alespoň částečných oprav od akademických sochařů Karla Pauzera a Bořivoje Raka. Sloup rozebrán a přemístěn na dvůr fary v Českých Zlatníkách. Při restaurování byla dřevěná hlava nahrazena novou, tentokráte pískovcovou. Ta dřevěná přešla do sbírek mosteckého muzea. Ve dvoře fary čekala skulptura na své budoucí umístění dvanáct let.

Podstavec sloupu se sochami svatých

V roce 1989 byl sloup převezen k přesunutému gotickému kostelu Nanebevzetí Panny Marie v Mostě. Transfer zajistili akademičtí sochaři Michael Bílek a Bohumil Zemánek, kteří provedli i restaurování, obšírně popsané ve výše zmíněné knize. Zde sloup setrval deset let, ale čekala jej další cesta – tentokrát na rekonstruované 1. náměstí v novém Mostě. Transfer a restaurování zajistili akademický sochař Miroslav Zentner a kameník Robert Janák.

Cesta k současnému umístění ale nebyla jednoduchá. Odborníci ani veřejnost se úplně neshodovali v tom, zda je toto nové umístění vhodné a důstojné. Avšak snaha o navázání zpřetrhaných tradic nakonec zvítězila a sloup byl osazen v horním rohu náměstí.

Podstavec sloupu se sochami svatých