weby pro nejsevernější čechy

Socha Panny Marie Neposkvrněné pod Kostelním vrchem v Mírové ulici v Mimoni

Článek je součástí seriálu Sochy, skulptury, statue, reliéfy, památníky

Pod Kostelním vrchem v Mírové ulici stojí kopie putovní sochy Panny Marie Neposkvrněné.

Socha je součástí Poutní cesty, stručné info o ní lze tudíž najít v městském letáku:

Alegorie Neposkvrněného početí. Představuje ženu s dítětem v náručí, stojící na půlměsíci obklopenou anděly. Socha vznikla kolem roku 1750 a je dílem neznámého umělce. Původně umístěna na náměstíčku pod Kostelním vrškem, které tvořilo prostranství před pivovarem (pozdější kino). Originál se nyní nachází v areálu Božího hrobu a do parčíku před hotelem Beseda byla umístěna kopie.

Podrobněji v Památkovém katalogu:

Pozdně barokní pískovcová skulptura z roku 1782 v nadživotní velikosti stála původně na trojbokém soklu. Socha byla několikrát přesouvána. Sokl se nedochoval, originál byl v roce 2000 uložen v prostorách Božího hrobu v Mimoni, kopie je v ulici Mírová.

Originál pískovcové sochy Madony Immaculaty se dvěma doprovodnými andílky se v současné době nalézá uvnitř areálu Božího hrobu v Mimoni (Niemes).

Několikrát přesunutá statue Madony Immaculaty stála původně v dolní části tzv. Mariánského náměstí v Mimoni. Zde však byla ohrožována sílící dopravou, a proto byla pravděpodobně v roce 1931 či 1932 přemístěna do proluky mezi domy čp. 88 a 89 v tehdejší nedaleké Scheibengasse, poválečné Okrouhlické ulici. Zde nalezla statue místo blíže domu čp. 88 přibližně jeden metr od chodníku a od komunikace byla oddělena zdobným kovovým nevysokým plůtkem. Koncem 90. let 20. století byl stav statue havarijní, rozhodnutím MK ČR čj. 7210/98 ze dne 23. 10. 1998 byl umožněn přesun sochy do Mostecké ulice na parcelu č. 2169.

Vzhledem k tomu, že stav sochy nezaručoval její další existenci v exteriéru, bylo rozhodnuto o nahrazení originálu kopií. Kopie byla osazena na podstavec (výdusek) zhotovený dle původního, originál sochy byl přemístěn do krytých prostor Božího hrobu v ambitovém dvoru vpravo (původní podstavec sochy se do současnosti nedochoval).

Podstavec byl trojbokého půdorysu s okosenými rohy, s mohutnou profilovanou patkou, střední částí členěnou vpadlými poli a profilovanou římsou. Na podstavci spočívala (již dochovaná) stylizovaná kupa obláčků po stranách opatřená drobnými postavičkami andílků, držících v rukách kartuše s prázdnými plochami. Levý z andílků svou pravicí drží horní část kartuše a levicí poukazuje na její čelní stěnu (kde se tudíž kdysi jistě vyskytoval votivní nápis). Svým pohledem míří vzhůru k nebi. Pravý z andílků drží kartuši levou rukou a pravici má odtaženou od těla směrem dopředu. Svým pohledem míří rovněž k nebesům. Na střední obláčkové kupě spočívá sféra obtočená hadem, na které stojí figura Madony Immaculaty s Ježíškem u pravého boku.

Bosá Panna Marie je oděna do spodního roucha (přiléhajícího k tělu) a svrchního pláště, přehozeného přes pravé rameno. Plášť splývá za zády k pasu, kde se přetáčí na čelní stranu a tvoří u Mariina levého boku hluboké záhyby. Panna Marie svoji pravicí přidržuje u boku téměř nahého Ježíška, levicí jej zachycuje za bříško. Hladká kulatá tvář Panny Marie pohledem míří vzhůru k nebi. Ježíšek držel v ručkách původně zlacené kopí s křížem na vrcholu, jehož bodec směřoval do tlamy hada obtáčejícího sféru pod nohama Panny Marie. Pravděpodobně obě figury měly původně nad hlavou pozlacené kovové svatozáře, Panna Marie v obvyklé podobě se dvanácti hvězdami (zachyceno na historické dokumentaci).

Kopie statue je v současné době osazena v ulici pod kostelem sv. Petra a Pavla. Podstavec kopie (výdusek) je značně popraskán a roztržen, zvláště v partii římsy. U Ježíška chybí pozlacené kopí s křížem na vrcholu.

Obsáhle se o soše píše v knize Památky Mimoně Jiřího Šťastného, kde je navíc k vidění řada historických fotografií jejího různého umístění:

Doklady o vzniku a původu sochy Immaculaty nejsou známy. Podle způsobu jejího vyhotovení lze předpokládat, že pochází z doby baroka přibližně kolem roku 1750. Původně stála na Mariánském náměstí (před dnešním kinem) v blízkosti někdejší městské váhy. Náměstí pojmenované právě podle této sochy bylo dosti malé a stísněné. Nálet na Mimoň 8. května 1945 neopravitelně poškodil domy mezi Mariánským náměstím a Poštovním mostem. Odklizením jejich trosek vznikla prostorná křižovatka nově pojmenovaná jako náměstí Československé lidové armády, čímž původní název zanikl. V době náletu však již socha třináct let na svém místě původním místě nestála.

S rozvojem automobilismu ve dvacátých letech 20. století socha na úzkém náměstí začala překážet. Roku 1929 poškodil automobil jižní roh podstavce sochy, po několika dalších nehodách byla v srpnu 1931 při havárii francouzského auta poškozena severní strana podstavce natolik, že soše hrozilo zřícení. Městské zastupitelstvo proto hlasovalo o přemístění sochy do proluky mezi domy čp. 88/II a čp. 89/II v Okrouhlické ulici. Hlasování skončilo nerozhodně stejným počtem hlasů. Podle tehdejších zvyklostí měl v tomto případě rozhodující slovo starosta, který přemístění sochy prosadil. Socha byla přenesena 17. listopadu 1931 a opravu jejího podstavce dokončil kameník Prokop 23. listopadu téhož roku.

Ale i v Okrouhlické ulici byla socha v těsné blízkosti vozovky. S dalším nárůstem silničního provozu trpěla otřesy a byla znečišťována blátem a nasoleným sněhem od projíždějících aut. Město proto koncem 20. století rozhodlo o dalším přemístění do parčíku pod Kostelní vrch k hotelu Beseda. Při instalaci se narušená pískovcová socha přelomila. Sochař a restaurátor Václav Snížek z Říčan u Prahy spolu s Ladislavem Šobrem sochu opravili, nedoporučili originál nadále vystavovat povětrnostním vlivům. Proto byl uložen do jižní lodi kaple Božího hrobu v Lužické ulici a Václav Snížek vytesal pískovcovou kopii původní sochy. Kopie byla instalována k hotelu Beseda, kdy byla 27. října 2000 vysvěcena.

Podstavec pod sochou v žádném případě nevypadá jako kopie původního, jak je popsán v Památkovém katalogu. Hranol vypadá spíš jako odlitek z betonu. Vzhledem k tomu, že kopie sochy je stará cca 20 let, je její stav zoufalý. Rysy andělíčků už takřka nejdou rozeznat, takřka celé sousoší je porostlé mechy a lišejníky.

Tagy