Getsemanská zahrada v Mimoni

Na rohu ulic Březinovy a Jiráskovy v Mimoni na mírném pahorku je umístěn soubor soch Getsemanské zahrady.

Podle letáku o historii a památkách města dal biblickou zahradu zřídit a osázet ovocnými keři a stromy na uměle vytvořeném pahorku roku 1689 městský soudce a kovář Krištof Thum. Sochy byly zhotoveny sochařem Antonínem Suskem a přidány okolo roku 1805 jako scéna k místním tradičním Pašijovým hrám. Soubor pískovcových soch zahrnuje Krista s andělem a třemi spícími apoštoly Janem, Jakubem a Petrem v noci před Kristovým zatčením. Soubor je památkově chráněný od roku 1958. V 80. letech byl ještě čitelný vysekaný rok 1720. V noci z 10. na 11. února 2002 byla neznámým pachatelem odcizena socha levého spícího anděla (!fuj, takový renonc – jednalo se o sochu apoštola Petra!) s uraženou hlavou, později nahrazena kopií.

Leták o městské Poutní cestě hovoří jinak – Na konci Vrchlického ulice se nachází od roku 1689 umělá vyvýšenina se skupinou soch připomínající scenérii z biblické Olivetské hory v zahradě Getsemanské. Zřídil ji městský rychtář a kovář Kryštof Thume. Znázorňuje místo velekněžské Kristovy modlitby  a trýznivé předtuchy blízkého utrpení. Sousoší je dnes dosti omšelé a vidíme tu v popředí spící apoštoly a výše postavu Ježíše Krista padajícího do náruče andělského posla, těšitele.

Památkový katalog se od textu městských letáků v řadě informací liší, navíc je zastaralý:

Soubor pískovcových soch představujících Agónii v Getsemanské zahradě se ve své původní podobě nalézala a dosud částečně nalézá na rohu Jiráskovy ulice v Mimoni (Niemes). Dle údajů literatury nechal soubor soch zhotovit roku 1689 tehdejší městský radní a kovář Christof Thum.

Na čtvercovém neoploceném zatravněném pozemku mezi sousedními stavebními parcelami bylo možné se do nedávné doby setkat s ústředním sousoším Krista s andělem a opodál rozmístěných soch trojice ležících apoštolů sv. Petra, sv. Jana Evangelisty a sv. Jakuba Většího (v únoru roku 2001 byla ukradena socha sv. Petra, ostatní dvě sochy byly raději preventivně provizorně umístěny v areálu mimoňské fary).

Ústřední sousoší Krista s andělem se dosud nalézá ve svém původním umístění na vrcholu uměle vytvořeného pahorku (Olivetské hory) v zadní části parcely. Přístup k sousoší je umožněn osmi pískovcovými schodnicemi (každý schod tvořen dvojicí desek). Vrchol zatravněného pahorku osazuje na mohutném hranolovém podstavci (složeném ze dvou pískovcových kvádrů, z nichž pravý je výrazně červeně zbarven) sousoší klečícího schýleného Krista podepíraného přiklekávající figurou anděla. Kristus je oděn ve spodní přiléhavý šat členěný nevýraznými záhyby a převázaný v pase. Bosý Kristus přikleká ke skále, na které má položenu pravou ruku. Vzhledem k dlouhodobé expozici v exteriéru a díky vandalským útokům je povrch kamene značně abradován. Kristova tvář skloněná k zemi a lemovaná dlouhými vlasy má porušenou modelaci. Zprava ke Kristovi přikleká figura anděla oděného pouze bederní rouškou. Zatímco levou rukou anděl podepírá téměř bezvládného Krista, pravou rukou jej objímá na zádech a s účastí se k němu sklání. Hladká bezvousá andělská tvář lemovaná dlouhými prameny vlasů spadajícími na ramena je též silně poznamenána abrazí. Ve středu čelní stěny pískovcového bloku sousoší (v partii pod Kristovou pravicí) je v kameni osazen železný čep-pozůstatek kovové lampy zachycené na historické dokumentaci.

Socha ležícího apoštola sv. Petra se v původní situaci nalézala zcela vlevo při patě uměle vytvořeného pahorku Olivetské hory. Socha uzavírající zleva kompozici souboru byla bohužel v únoru roku 2001 odcizena a dosud nenalezena. Apoštol sv. Petr obvyklé typiky byl oděn v dlouhé roucho členěné nemnoha záhyby a přiléhající k tělu. Tvář sv. Petra byla natočena směrem kupředu. Apoštol měl obvyklý plnovous a kratší kučeravé vlasy.

Socha ležícího apoštola sv. Jana Evangelisty se v původní situaci nalézala při patě levé strany schodiště stoupajícího vzhůru k sousoší Krista s andělem. Vzhledem ke krádeži sochy sv. Petra byla socha preventivně přesunuta a provizorně deponována na dřevěné paletě v areálu mimoňské fary u ohradní zdi zahrady. Spící apoštol leží, hlavu má opřenu o pravou ruku. Sv. Jan je oděn v dlouhý spodní šat a plášť přes ramena. Roucha přiléhají těsně k tělu, obrys je kompaktní. Tvář sv. Jana Evangelisty je hladká, bezvousá, dlouhé vlasy splývají v pramenech na záda.

Socha ležícího apoštola sv. Jakuba Většího se v původní situaci nalézala zcela vpravo od schodiště stoupajícího k sousoší Krista s andělem a uzavírala kompozici souboru z této strany. Vzhledem ke krádeži sochy sv. Petra byla socha preventivně přesunuta a provizorně deponována na dřevěné paletě v areálu mimoňské fary u ohradní zdi zahrady. Pololežící apoštol obvyklé barokní typiky spočívá se skloněnou hlavou k pravému rameni. Oděn je v dlouhé splývavé spodní roucho přilnuté k tělu. Plášť má přehozen přes hlavu a levé rameno. Apoštol má tvář zralého muže s delším plnovousem.

Sochy jsou opět na svých místech, sv. Petr byl nahrazen kopií, která ovšem je proti ostatním sochám jak pěst na oko.

Rozpory v údajích částečně vysvětluje projekt mimoňského gymnázia:

Mimoňskou Getsemanskou zahradu nechal zřídit v roce 1689 městský rychtář Thum. Jednalo se o zahradní úpravu s umělým návrším a sochami Ježíše a apoštolů, které se však nedochovaly. Dnešní sousoší Ježíše Krista a apoštolů bylo instalováno v roce 1805 z popudu mimoňského měšťana, jircháře Josefa Pautsche, který zadal práci na sousoší mimoňskému rodáku sochaři Antonu Suskemu. Sochy v životní velikosti byly soukromě spravovány a několikrát renovovány (1844, 1898). V roce 2001 došlo k odcizení sochy apoštola Petra, proto zbývající dva apoštoly město nechalo odklidit v obavě, aby se jim nevedlo podobně. V roce 2008 město získalo dotační titul Ministerstva kultury ČR pro obnovu Getsemanské zahrady. Sochy byly očištěny, restaurovány, hydrofobizovány a osazeny na čepy. Nově osazeno bylo též původní schodiště.

A poslední variantou je text z knihy Památky Mimoně Jiřího Šťastného, na níž se zmíněné gymnázium podílelo:

Olivetská hora byla založena roku 1689 kovářem a přísedícím mimoňského soudu Krištofem Thumem jako umělá vyvýšenina osázená ovocnými stromky a růžemi. Z iniciativy koželuha Josefa Pautsche z čp. 57 byla v roce 1805 doplněna čtyřmi pískovcovými sochami, které zhotovil mimoňský sochař Anton Suske. Celek znázorňuje velikonoční výjev, kdy se Kristus na Zelený čtvrtek, po poslední večeři Páně, modlí v Getsemanské zahradě na Olivetské hoře, zatímco apoštolové usnuli.

Později o sochy pečoval další majitel Pautschova domu Josef Ludwig. Jeho nákladem byly roku 1844 renovovány. Další obnovu soch v roce 1898 hradil následující majitel domu. Socha apoštola Jakuba(!) byla v minulosti nejdříve poškozena a poté v roce 2001 ukradena. Sochu se nepodařilo vypátrat, proto byla v létě 2008 nahrazena kopií, kterou zhotovil akademický sochař a restaurátor Václav Snížek v Říčanech u Prahy.

Co z citovaného je pravda, co omyl a co opisovaná nepravda, to po mně nikdo vědět nechtějte. Navíc foto ve zmíněné knize ukazuje fakt, že sochy apoštolů byly původně umístěny jinak.