Socha sv. Jana Nepomuckého u Městského muzea v Mimoni

Na terase před vstupem do Městského muzea v Mimoni stojí na nepůvodním místě socha sv. Jana Nepomuckého.

Wiki informuje:

Sochu nechal roku 1749 zhotovit tehdejší mimoňský starosta Franz Kirschner. Původně byla umístěna po levé straně silničního mostu přes Panenský potok vedoucího z centra Mimoně do Jablonného v Podještědí. Roku 1775 byly při veliké vodě poškozeny její základy a k jejímu znovuosazení došlo o rok později. Most byl později přestavěn na kamenný.

Při další přestavbě na železobetonový most byla socha, která zasahovala do  zábradlí a chodníku nového mostu, na základě rozhodnutí z roku 1992 přemístěna do prostoru malého parčíku před domem čp. 119 na levém břehu Panenského potoka přes ulici naproti vstupu do areálu Božího hrobu.

Podle některých zdrojů „byla socha roku 2001 při plynofikaci města přemístěna do areálu bývalého hřbitova u kaple Božího hrobu„.

Wiki dále tvrdí:

V souvislosti s opravami mostu a opěrné zdi nábřeží byla na podzim roku 2004 rozebrána a provizorně uložena v areálu Božího hrobu těsně u jeho ohradní zdi, po ukončení prací se však na své druhotné místo nevrátila a předpokládalo se budoucí umístění na místo před ohradní zdí areálu Božího hrobu, vpravo od vstupní brány. Pískovcová socha sv. Jana Nepomuckého je v současné době umístěna před vstupem do budovy Mimoňského špitálu (dnešního Městského muzea Mimoň).

V listopadu roku 2011 byla socha umístěna před vchod do Městského muzea, které bylo otevřeno (2010) v nově zrekonstruované historické budově bývalého špitálu. Dne 22.5.2012 byla restaurovaná socha znovu slavnostně vysvěcena.

V Památkovém katalogu jsou silně zastaralé informace:

Pískovcová socha sv. Jana Nepomuckého se v současné době nalézá provizorně deponována v areálu Božího hrobu v Mimoni (Niemes). Původní umístění statue bylo po levé straně silničního mostu vedoucího přes Panenský potok u komunikace vedoucí z centra Mimoně do Jablonného v Podještědí.

Statui nechal roku 1749 zhotovit tehdejší mimoňský starosta Franz Kirschner. Roku 1775 byly při veliké vodě poškozeny základy statue, k jejímu znovuosazení došlo o rok později. Ze svého původního místa byla socha rozhodnutím MK ČR čj. 9075/92 ze dne 30. 9. 1992 přemístěna do prostoru před domem čp. 119 na levém břehu Panenského potoka naproti areálu Božího hrobu. Ani zde však statue nevydržela dlouho, v souvislosti s opravami mostu a opěrné zdi nábřeží byla na podzim roku 2004 rozebrána a provizorně uložena v areálu Božího hrobu těsně u jeho ohradní zdi. Po ukončení prací se však na své druhotné místo nevrátila, neboť se předpokládá její třetí přemístění, tentokráte na místo před ohradní zdí areálu Božího hrobu, vpravo od vstupní brány. V současné době jsou rozebrané části statue zakryty dřevěnou konstrukcí s plechovou stříškou, boky kryty hadrovými plachtami.

Vzhledem k dnešní obtížné dostupnosti jednotlivých částí statue vychází následující popis ze starší fotodokumentace a z informací evidenčního listu nemovité kulturní památky z roku 1967, po znovupostavení statue bude nutné proto popis revidovat.

Mnohokráte rozebíraná a sestavovaná statue se skládá z mohutného podstavce šestibokého půdorysu s konvexně vypjatou čelní stěnou. Podstavec tvoří vysoká profilovaná patka, velice bohatě reliéfně zdobená střední část a mohutná římsa na čelní stěně dynamizovaná vztyčenými rozeklanými volutami doplněnými motivem mušle. Spodní pás římsy podstavce je zdoben motivem čabrak. Čelní stěna patky podstavce obsahuje votivní nápis pojednávající o vzniku, původu i opravách statue (v současnosti obtížně přístupná partie, bude nutné doplnit). Čelní stěna střední části podstavce nese reliéf sv. Jana Nepomuckého uctívajícího Staroboleslavské paládium (stojící anděl drží paládium ve své levici a světec k němu z levé strany přikleká). Na dalších stěnách střední části podstavce se dle údajů evidenční karty z roku 1967 nalézají: “reliéfy Václava IV. a sv. Jana Nepomuckého, most s plameny, na zadní stěně mrtvé tělo světce a nad ním Krucifix”.

Socha světce spočívá na vlastním šestibokém podstavci s konkávkonvexně zprohýbanou čelní stěnou. Světec je nesen na obláčcích osazených andílky a andělskými hlavičkami s dlouhými rozevlátými prameny vlasů. Prostovlasý sv. Jan Nepomucký obvyklého ikonografického barokního typu je oděn do kanovnického roucha. Rozevlátou rochetu má světec sepnutou šňůrkou se střapci, na krku má pak pověšen medailon se Staroboleslavským paládiem. Zatímco Janova levice je u levého boku, pravice je vztyčena vzhůru. V ní světec držel kříž s Kristovým korpusem, ke kterému upínal svůj zrak. Hlava je tak natočena k pravému rameni, tvář s vousy je lemována výraznými delšími prameny vlasů. Světec má pootevřená ústa. Zdařile pohybově komponovaná Janova postava je doprovázena po levé straně puttim, který ve své levici drží zámek trojúhelného tvaru a pravý ukazováček si významně klade na ústa (aluze na Janovu mlčenlivost).

Statue sv. Jana Nepomuckého pocházející z roku 1749 se známým donátorem patří mezi velice zajímavé, kompozičně zdařilé a kvalitní ukázky pozdně barokního sochařství snesoucí srovnání s tehdejší českou tvorbou pobraunovského ražení. Statue nedochovaná na svém původním místě, pro které byla určena, si zaslouží rozvahu při výběru jejího budoucího umístění.

Socha je opravená, jen reliéfy zmiňované v textu čas docela omlel, takže není příliš k rozeznání, který výjev je vlastně který. Nutno však konstatovat, že město se o svou historii v rámci možností stará – je tu vytvořena Poutní cesta, propojující církevní památky města.

A ještě pár detailů z knihy Památky Mimoně Jiřího Šťastného (kde je k vidění řada zajímavých historických fotografií):

Nejmohutnější socha Mimoně je odborníky spolu se sochou sv. Kateřiny považována za umělecky nejhodnotnější. Sochu dal na pravém břehu Panenského potoka těsně vedle Písečného mostu postavit plátenický mistr a starosta města Franz Kirschner roku 1749. Při velké povodni 5. února 1775 voda sochu podemlela a ta se zřítila i s částí mostu. Nejmenovaným dobrodincem byla následujícího roku 1776 postavena na své původní místo. Zde setrvala i po přestavbě pískovcového mostu, pocházejícího z roku 1697, na betonový v roce 1924.

Od jara 1993 se připravovala přestavba Písečného mostu na most s novou zvýšenou nosnou železobetonovou konstrukcí. Přestavba mostu se realizovala až v letech 2004-2005, ale již v roce 1993 byla socha přemístěna na protější levý břeh Panenského potoka, proti hlavnímu vstupu do areálu Božího hrobu. Na tomto místě sochu nově vysvětil v neděli 16. května 1993 mimoňský farář Václa Horniak.

Zde však socha nezůstala dlouho. Při plynofikaci Mimoně v roce 2001, při pokládce nových telekomunikačních kabelů a dalších inženýrských sítí se socha ocitla hned v několika ochranných pásmech těchto vedení. Z uvedených důvodů byla snesena a provizorně uložena na pozemku bývalého hřbitova u Božího hrobu. Odtud byla na podzim 2011 opět přemístěna, tentokrát ke vchodu do městského muzea sousedícího s areálem Božího hrobu. Pro rozměrnost sochy dělal nutné restaurační práce sochař Václav Snížek z Říčan u Prahy přímo na místě. SOchu opětovně vysvětil farár Horniak, a to v úterý 22. května 2012 v 16 hodin.