Kaple Neposkvrněné Panny Marie Královny andělů (Matky boží) U obrázku (Liberec – Ruprechtice)

Na vršku nad Ruprechticemi stojí jako součást zdejší křížové cesty k zázračné studánce secesní kaple Matky boží.

Je v tom trochu hokej. Většinou pramenů je stavba označovaná jako kostel, přitom podle wiki jde z liturgického a kanonického hlediska jen o kapli. Leč i samotná římskokatolická farnost – arciděkanství Liberec označuje na svém webu místo jako poutní kostel. Jednotlivé prameny se neshodnou ani v označení zasvěcení, proto jsem se snažil do hlavičky vypsat všechny varianty najednou.

Jedná se o secesní stavbu architektů Heinricha Fanty a Maxe Kühna z roku 1907, vysvěcenou v roce 1909. Kostel je zajímavý neobvyklým kruhovým půdorysem, k němuž je na východní straně připojena půlkruhová apsida s pravoúhlou sakristií. Čelní stěnu ukončuje trojúhelný štít a věž. Eklekticky vzhlížející fasádu lemují mohutné sokly a nároží z liberecké žuly z přilehlého lomu. Dnes slouží k příležitostným bohoslužbám. Kostel je kulturní památkou, leč v Památkovém katalogu je jen pár řádků. V původním evidenčním listě je stavba dokonce zaevidována jako kostel sv. Antonína.

Pro informace je tedy třeba sáhnout jinam:

Nad cestou z Liberce do Kateřinek vyvěral pramen chutné vody, který poskytoval osvěžení poutníkům, směřujícím zejména do Hejnic.Podle wiki už v 15. století se dřevorubci, kácející stromy a získávající tak prostor pro založení Ruprechtic, osvěžovali ve studánce, jejíž vodě připisovali dokonce léčivé účinky. 

Na blízký strom byl zavěšen na plechu malovaný mariánský obrázek a místo začalo být označováno za zázračné. Ruprechtický rychtář Johann Gregor Wöber (Weber), majitel pozemku s pramenem, přislíbil, že pokud ho voda vyléčí z nemoci, dá u něj vztyčit kříž. Voda zaúčinkovala a  rychtář svůj slib splnil: kříž nechal proti původnímu slibu doplnit postavami Panny Marie a svatého Jana Evangelisty. Kalvarii vysvětil 9. 9. 1807 liberecký arciděkan P. Philipp Paul.

Rozhodujícím impulsem k rozvoji poutního místa bylo uzdravení čtyřletého slepého chlapce z Raspenavy roku 1817. Wöber místo zvelebil vysázením kaštanové aleje se zastaveními křížové cesty a lip u studánky (1833). Kromě náboženských důvodů hrála roli i ekonomická stránka poutí: poutníci dávali utržit místním hospodám, z nichž jednu rychtář vlastnil.

Po úmrtí posledního mužského potomka rodu Weberů se jeho dcera Antonie, provdaná Wildner, rozhodla, že dosáhne stavby kostela, který by poutím poskytl důstojné zázemí. Jedním z důvodů bylo i to, že rozrůstající se Ruprechtice dosud vlastní svatyni neměly. Její iniciativu podpořila obec i liberecké arciděkanství, 4. 12. 1892 byl ustanoven stavební kostelní výbor, který začal shromažďovat potřebné prostředky formou veřejné sbírky. Ochota obyvatel přispívat však nebyla tak velká, jak si členové výboru představovali. Až roku 1905 se podařilo shromáždit 35 000 K a mohla být vyhlášena architektonická soutěž. V té zvítězil společný návrh libereckých architektů Maxe Kühna a Heinricha Fanty, podle něhož se začalo 13. 3. 1906 stavět.Podle wiki byla stavba zahájena 26. března 1906, svěřena byla staviteli Adolfu Hűbnerovi.

Na jiném místě wiki tvrdí: Projektem a výstavbou byl pověřen liberecký architekt a pedagog Max Kühn (1877 – 1944), rodák z Trutnova. Ten společně se svým bývalým spolužákem a později kolegou na Státní průmyslové škole v Liberci Heinrichem Fantou vybudovali v dominantní poloze nad ruprechtickou obcí secesní stavbu na kruhovém půdorysu.

Už 11. 8. téhož roku skončila hrubá stavba, dokončovací práce pokračovaly po celé následující dva roky. Dne 30. 12. 1907 byla stavba předána kostelnímu výboru, kterému se mezitím podařilo shromáždit dalších téměř 20 000 K, potřebných pro dokončení kostela.

K 60. výročí panování Františka Josefa I. (2. 12. 1908) předala Antonie Wildner celé poutní místo včetně pozemků o výměře 1,87 ha libereckému arciděkanství.Podle wiki došlo k předání 10. srpna 1908. Kostel v době trvání monarchie nesl název Römisch-katholische Jubiläums Bildkirche (Římskokatolický jubilejní kostel U obrázku). K vysvěcení dokončené stavby došlo zřejmě 20. 6. 1909. Paradoxně v týž den došlo k položení základního kamene ruprechtického farního kostela, který do značné míry oslabil význam kostela U obrázku.Podle wiki kostel vysvětil 27. července 1907 pražský biskup Václav Frind.

Architekti Kühn a Fanta vytvořili kostel, označovaný dobovými prameny jako rotunda v moderním barokním stylu. Jedná se o centrálu s věží na severním boku vstupního průčelí, apsidou a sakristií. Vzhledem k celkovému utváření exteriéru i použitým zdobným motivům dnes kostel vnímáme jako secesní.

Význam poutního místa s postupnou sekularizací společnosti slábl již před II. světovou válkou. Její závěr, doprovázený téměř úplnou nucenou výměnou obyvatel Ruprechtic i celého města, přinesl velmi záhy opuštění a zřejmě záměrnou devastaci kostela. Ostatní části poutního místa podlehly velmi záhy zkáze. Vyplundrovaný kostel byl roku 1977 pronajat Ing. arch. St. Švecovi jako ateliér. Tento krok zřejmě zabránil jeho plánované demolici, i když nájemce neměl z objektivních příčin možnost zcela zastavit chátrání objektu (částečně opravil střechu a okna opatřil mřížemi).

Roku 1990 převzal kostel do správy církve agilní správce ruprechtické farnosti P. Antonín Kejdana. Pět let nato začala generální oprava objektu, dokončená znovuvysvěcením 22. 8. 1998, které provedl litoměřický biskup ThDr. Josef Koukl. Roku 2000 skončila i oprava křížové cesty. Roku 2003 požehnal místu a poutníkům i papež Jan Pavel II., který věnoval zdejší mariánské soše růženec. Kostel dnes opět slouží k příležitostným bohoslužbám.

dle diplomové práce Jana Dostalíka na MU v Brně, 2005/2006

Liberecký kraj v roce 2024 na FB:

Oblíbený cíl výletníků, pejskařů i těch, co se chtějí jen pokochat výhledem a třeba si opéct buřta – to je kaple Panny Marie U Obrázku, jež se vypíná v kopci nad libereckou čtvrtí Ruprechtice / Ruppersdorf a kterou Liberečané označují něžně jako „kapličku“.

Vystavěna byla v letech 1906 až 1907 a poté, co přežila čtyřicet let devastace za minulého režimu, se dočkala znovuzrození po rekonstrukci v polovině devadesátých let. Blízké sousoší z roku 1807, které je nejstarší částí tohoto poutního místa, nyní prochází restaurováním.

Mše tu slouží každou první sobotu v měsíci od 8.30.