Sloup se sochou Anny Samotřetí v Hrádku nad Nisou

Na Horním náměstí v Hrádku nad Nisou stojí (už opět) sloup se sochou Anny Samotřetí.
Když jsem tu byl před delším časem, nebylo na náměstí ještě co fotit. Sloup tu sice byl vztyčen roku 1714, ale zmizel. Traduje se, že to bylo v roce 1945, ale neexistují žádné písemné prameny, které by dokládaly, kdy a proč se tak stalo. Marek Řeháček dovozuje, že k odstranění sloupu zřejmě došlo už za války, protože na náměstí překážel nákladním automobilům. Údajně měl být deponován do dvora za místní hasičárnou, odkud byl snad vyvezen po válce jako nepotřebné haraburdí na smetiště.

V roce 2013 byl k vidění původní sokl sloupu, objevený při úpravách plochy náměstí. Ten ale nakonec při znovuvztyčení sloupu nemohl pro svůj stav být využit (kde skončil, to jsem nikde nečetl).

Místním to nedalo, a tak se v roce 2017 objevila na náměstí replika. Městský web je nechutně stručný:

Svatá Anna je ochránkyní matek a manželství. Zvláštní ochranu drží podle křesťanské tradice nad šťastným průběhem porodu.

V Hrádku nad Nisou v minulosti bývaly, a dnes opět jsou, dokonce dvě sochy sv. Anny. Starší, více na očích, bývala na Horním náměstí. Spolu s Pannou Marií a malým Ježíšem tvořily sousoší tzv. sv. Anny Samatřetí, korunující morový sloup. Ten byl postaven v roce 1714, na jaře roku 1945 byl ale odstraněn. Ze sloupu se nic nedochovalo, ale v srpnu 2017 byl obnoven jako věrná replika původní památky.

Plánovalo se dlouho dopředu:

2015 – Někteří pamětníci tvrdí, že barokní památka skončila na skládce u Kristýny, jiní, že je v základech sídliště Pod Tratí. V každém případě se při poslední opravě náměstí našly základy morového sloupu a také jeden ze čtyř malých sloupků, které byly spojené řetězem a kdysi ohraničovaly prostor kolem sloupu.

„Návrat morového sloupu by Hrádku určitě slušel,“ uvedl už dříve starosta Josef Horinka. „Počítáme, že by se jeho pořízení mohlo hradit z frýdlantsko hrádecko saského projektu, který se týká sanování některých kulturních památek v tomto regionu. Za Hrádek už tam církev počítá s opravou čtyř soch u vstupu do barokního areálu u kostela sv. Bartoloměje a s opravou křížové cesty ve zdi kostela z roku 1761. Za město jsme připravili projektovou dokumentaci na morový sloup.“

Podle Víta Štrupla by mělo jít o kopii původního sloupu. „Našli jsme celkem podrobné staré fotografie, podle kterých se dá sloup i socha sv. Anny Samotřetí udělat. Proběhlo i zaměření místa a výpočty původní výšky sloupu, takže po technické stránce jsme připraveni.“

2017 – Z původního sloupu se prakticky nic nedochovalo, jen část základny, kterou ale není možné kvůli degradaci materiálu použít. Včera dělníci pod dohledem sochaře osazovali na náměstí sloup, samotné sousoší bude hotové až v říjnu.

Nový morový sloup bude stejně jako ten původní z pískovce. Protože ale původní lomy už v regionu nejsou, zvolil sochař Vojtěch Míča pro sloup a podstavec božanovský pískovec a socha bude z pískovce hořického. „Snažili jsme se co nejvíc držet předlohy, fotodokumentace ale není úplně perfektní, takže ta kopie sv. Anny samotřetí je volnou kopií,“ řekl sochař. Práce na barokním morovém sloupu pro něj není žádnou novinkou, už přes 20 let se Míča vedle vlastní tvorby věnuje restaurování podobných památek.

Web Propamatky je proti městskému webu mnohem sdílnější:

V listopadu 2017 byla dokončena kopie zaniklého barokního sloupu se sousoším sv. Anny Samotřetí na Horním náměstí. Plastiku z hořického pískovce z kamenolomu Podhorní Újezd, zpracovaného ve specializovaném podniku Kámen Ostroměř, vytvořil sochař Vojtěch Míča.

Dílo je co nejvěrnější kopií původní památky vytvořené z kamenicky sekaného přírodního pískovce. Původní lomy už v regionu nejsou, proto zvolil Vojtěch Míča pro sloup a podstavec božanovský pískovec a sousoší pochází z hořického pískovce těženého podnikem Kámen Ostroměř. „Snažili jsme se co nejvíc držet předlohy, fotodokumentace ale není úplně perfektní, takže socha sv. Anny Samotřetí je volnou kopií,“ dodává sochař.

Autorem grafického návrhu současné podoby díla je Radim Šolc. Na základě těchto návrhů a zhotovených šablon jednotlivých profilových prvků vznikla architektonická část sloupu. Kartuše s nápisy jsou provedeny podle originálních textů a původního řešení. Vlastní sousoší sv. Anny autor tvořil nejprve formou menšího orientačního hliněného modelu. Po schválení předlohy objednavatelem a zástupcem památkové péče vznikl sádrový model ve skutečné velikosti, který sloužil jako závazná předloha k vlastní kamenné plastice. Ta je zpracovávaná ručním sekáním pomocí bodovacího strojku. Po osazení měděných zlacených svatozáří, lucerny na věčné světlo a řetězu mezi patníky byl povrch sloupu střízlivě barevně retušován do podoby originálu a poté chemicky zpevněn a konzervován proti srážkové vodě.

Historický sloup se sousoším sv. Anny Samotřetí byl financován zdejšími měšťany a vytvořen neznámým mistrem v roce 1714 na paměť zdejší těžké epidemie. Dílo bylo vysekáno z jemnozrnného bělavého křemitého tvrdého stejnorodého pískovce v duchu klasického, střídmě tvarovaného a uměřeného baroka s prvky vycházejícími z odkazu saské renesance. Na profilovém základovém stupni čtvercového půdorysu byl osazen zdobně profilovaný podstavec. Jednalo se o sochařsky precizně provedený výjev vyzařující citový a duchovní obsah. Temena hlav sousoší nesla kované zlacené svatozáře. Sousoší bylo určitý čas údajně celkově nebo částečně opatřeno zlacením plátkovým zlatem. Před nárožími základového schodu se kolem sloupu nacházely čtyři osmiboké patníky, původně patrně spojené řetězy.

Sloup byl pravděpodobně demontován na konci druhé světové války a jeho části pak uloženy. Později byly veškeré jeho pozůstatky zlikvidovány. Teprve během rozsáhlé rekonstrukce plochy Horního náměstí, při archeologickém průzkumu v zimě roku 2009 až 2010, byly na původním místě odkryty spodní části památky vyzděné z lomového kamene. Jednalo se o spodní stupeň a spodní díl vlastního podstavce, byl také objeven poničený patník. Navrácení sloupu bylo realizováno v rámci projektu Paměť v krajině Trojzemí, spolufinancovaného z prostředků Evropské unie v Programu spolupráce na podporu přeshraniční spolupráce mezi Českou republikou a Svobodným státem Sasko 2014 až 2020.

O původním sloupu lze samozřejmě informace najít v knize Mariánské, trojiční a další světecké sloupy a pilíře v Libereckém kraji, kde je sloupu v Hrádku nad Nisou věnován prostor stran 212 a 213:

Sloup se sousoším sv. Anny Samotřetí s Pannou Marií a Ježíškem, kterého sv. Anna drží v náručí, byl postaven na Horním náměstím za velké morové epidemie, která řádila v Čechách v letech 1713-1714. Městská pamětní kniha z 18. století uvádí: Roku 1714, když byli ve zdejším městečku všichni lidé zachváceni škodlivou morovou nemocí, takže dokonce horká nemoc řádila ve většině domů a mnozí zemřeli, rozhodli se s jednohlasnou zbožnou horlivostí ostatní lidé, kteří ještě byli čerství a zdraví, obrátit se s vnitřní touhou na svatou matku Annu s pokornou prosbou, ať se ráčí přimluvit u Boha Všemohoucího, aby se slitoval nad řečeným městečkem, aby se ti, kteří tehdy ještě leželi nemocní, uzdravili a druhé aby milostivě uchránil před nemocí, se slibem, že na náměstí postaví vlastním nákladem kamenný sloup ke cti svaté Anny a že každoročně dají v tento den sloužit ve zdejším farním kostele zpívanou mši a také povedou kolem náměstí s největší možnou zbožností a slavnostností děkovné procesí, které se pak také nadále každoročně konalo a účastnilo se ho množství lidu.

Podle dalších (dnes nezvěstných análů hrádeckého kostela od faráře Schöpfera z roku 1756) byl hotový sloup slavnostně posvěcen na svátek sv. Anny 26. července 1714.

Roku 1749 byla na náměstí zasypána vozová cesta, kterou tvořil příkop tak hluboký, že jel-li jím vůz, byl jen stěží vidět. Do té doby vedlo ke sloupu sedm stupňů a kolem dokola byl napnut řetěz.

V roce 1769 byl sloup opraven malířem Franzem Kandlerem z Chrastavy, bylo mu zaplaceno 14 zlatých. Čtyři kamenné sloupy a tři stupně zhotovil kamenický mistr Ignaz Thum, podle městských účtů mu bylo vylaceno 7 zlatých a 30 krejcarů.

Další oprava dle městské pamětní knihy proběhla roku 1802 a stála 38 zl. Peníze byly získány sbírkou, 10 zl. přidala obec. Městské účty jmenují malíře Michaela Kandlera z Chrastavy (10 zl.), kameníkovi za nové stupně byl vyplacen 1 zl. 30 kr., zedníkovi za uložení stupňů 33 krejcarů a za opravu lucerny bylo vydáno 15 kr.

Dle soupisu soch hrádecké farnosti z roku 1835 byly na sloupu dva nápisy: „Gott und der heil. Anna zu Ehren von der Grottauer Bürgerschaft 1714 unter damaligen Bürgermeister Herrn Christian Tippolt errichtet“ a „1802 bey damaligen Bürgermeister Herrn Franz Zwerger erneuert“.

Texty se liší od pozdějších opisů, autor soupisu zřejmě jen vlastními slovy převyprávěl jejich obsah.

1. srpna 1837 byla dle pamětní knihy Antona Niederleho opravena sv. Anna, zafinancoval ji městský představený Kajetán Schubert a vykonal ji liberecký malíř Felgenhauer.

Ve večerních hodinách 24. července 1882 uhodil do sochy blesk, ale žádné větší škody nezpůsobil.

Další obnova sloupu proběhla roku 1889 na základě slibu Josefy Pietschové, manželky majitele domu čp. 280 Antona Pietsche.

V roce 1931 popsal sloup Josef Neuhäuser s tím, že sochy sv. Anny a Panny Marie jsou pozlaceny. V roce 1933 zachytil Karl. F. Kühn znění nápisů. Na východní straně: „Das Wort/Gottes, des Allerhöchsten/ist der Brunn der/Weisheit, und das ewige/Geboth ist ihre Quelle/Sir. C. 1. V. 5“. Na severní straně „Von der/Grottauer Stadt-/Gemeinde in der North einer/ verheerenden Epidemie/im Jahre 1714 ex voto/errichtet“. Na zadní straně: „Im Jahre 1802/unter Leitung des/Grottauer löblichen/Stadtgerichtes/erneuert“. Na jižní straně: „Im Jahre 1837/durch ein Vermächtniss/des weil Herrn Cajetan/Schubert gewesenen Stadt-/Vorsteherin Grotau/renoviert“. Kupodivu není uveden nápis o opravě z roku 1889.

Replika sloupu byla požehnána při Bartolomějské pouti 27. srpna 2017 biskupem litoměřickým Janem Baxantem.

Sloup je hladký a nese plastiku sv. Anny Samotřetí s dcerou Pannou Marií a s malým Kristem v Annině náručí. Na pískovcovém kvádru jsou dle dochovaných záznamů přepsány původní německé texty. V překladu: „Slovo Boží nejsvatějšího je studna moudrosti a věčné přikázání je její pramen / Sirach, kap. I v. 5)“. „V nouzi po ničivé epidemii v r. 1714 postaven hrádeckou městskou obcí ex voto“. „V r. 1802 pod vedením chvályhodného městského soudu v Hrádku obnoveno“. „V r. 1837 darem bývalého pana starosty Cajetana Schuberta renovováno“.

13.8.2024:

V Hrádku nad Nisou se každoročně řeší údržba některé z kulturních památek. Letos se sochařka a restaurátorka Vanesa Trostová zaměřila na morový sloup se sousoším sv. Anny Samotřetí, který stojí od roku 2017 na Horním náměstí. Restaurátorka na očištění sloupu, doplnění struktury kamene a jeho impregnaci pracovala zhruba tři týdny. Repliku na základě dobových fotografií vytvořil sochař Vojtěch Míča. Původní sloup postavili hrádečtí měšťané v roce 1714, po roce 1945 se ale ztratil. Jediným pozůstatkem po něm byl jen pískovcový základ, zadlážděný v rovině náměstí.