Schmittův zámek Český Dub

Kromě pozůstatků starého zámku je v Českém Dubu k vidění i budova zámku nového, umístěná na okraji rozsáhlého anglického parku západně od náměstí Bedřicha Smetany na opačném (pravém) břehu Ještědky.

Nejedná se však o šlechtické sídlo. Rozsáhlý novorenesanční (podle jiných zdrojůnovoklasicistní) zámek si nechal na místě původního barokního vrchnostenského hospodářského dvora proti jedné z jeho někdejších továren ve městě a dělnické kolonii Šestidomy postavit zdejší textilní průmyslník Franz Schmitt (1816–83) v letech 1873–74. Autorem návrhu byl liberecký architekt Gustav Sachers. K hlavnímu zámeckému křídlu po obvodu nádvoří přiléhá východní a severní hospodářské křídlo s budovami maštalí. Hlavní jižní průčelí dotvářela technicky odvážná a architektonicky působivá litinová konstrukce skleněné zimní zahrady s centrální kopulí, která zanikla po roce 1945.Do přilehlého parku přímo z hlavní budovy ústí velkorysá terasa. 

Od města vypadá objekt poněkud podivně, nesouměrně. Zámek připomíná levá část, budova od zdobného vjezdu vpravo je nejspíš hospodářská či kancelářská, s holou fasádou a plechovou střechou. Zámecká část budovy má na fasádě řadu prázdných nik zakončených vrchním obloukem, v nichž snad kdysi stávaly sochy. Niky se nachází i na levé boční straně východního (pravého) křídla směrem ke střednímu traktu. Další dvě niky (daleko méně výrazné a zdobné) jsou v přízemí středního traktu nad terasou.

Ze strany od parku po obou stranách terasy dvě přiléhající křídla mírně přesahující střední trakt nesou ve štítě trojúhelníkové zakončení. Zatímco pravé je prázdné, to levé (s balkonem v patře, neseným čtyřmi korintskými sloupy) je vyzdobené reliéfem. Hádám, že v rozích se jedná o nejrůznější průmyslovou a obchodní symboliku (na pravé straně kovadlina, ozubené kolo, kladivo, kleště, měřičské nářadí, budova továrny, na levé snop, bedna, balík, kolo, loď a kotva). Uprostřed girlandu pod kartuší s monogramem, na níž stojí na lvích tlapách nádoba s ohněm, přidržují vlevo Merkur (bůh obchodu) a vpravo bohyně s čímsi, co vypadá jak deštník ovázaný pentlemi, ale zřejmě má jít o vřeteno. Nejsem schopen určit, o jakou konkrétní alegorii průmyslu by mělo jít, selhávají v tom daleko větší kapacity. Záhadou je po mne monogram v kartuši – hádám I + K, což neodpovídá staviteli.

Původní dvůr se připomíná poprvé roku 1588. Vznikl spojením dvou menších statků. Do roku 1670 vystřídal několik majitelů z řad nižší šlechty, poté byl součástí klášterního, později rohanského velkostatku.

Po Schmittově smrti zde žili další členové rodiny, která musela Český Dub definitivně opustit roku 1945. V letech 1945 až 1946 byl v zámku umístěn ozdravný ústav, kde po návratu z koncentračního tábora pobýval i židovský malíř David Friedman. Záhy nato sem byl umístěn ústav sociálních služeb obhospodařovaný až do 50. let třetím řádem sester sv. Františka z Asissi. Ústav byl později transformován na domov důchodců,který je zde dodnes. V době jeho působení došlo k zásadnímu znehodnocení fasád hospodářských objektů. Část původního barokního a empírového nábytku a obrazů je dnes instalována v Podještědském muzeu.

Zvláště cenné jsou interiéry zámku se štukovými a dřevem obkládanými stropy (např.velký salon se dvěma krby se zrcadly). Velkolepé interiéry celé budovy dotváří secesní jídelna z roku 1907 s dubovými obklady a náročnou řezbářskou výzdobou. V interiéru je k vidění kromě stropního štukového a malovaného dekoru motiv sloupů či pilířů, a také prosklený střešní otvor, přivádějící do prostoru vstupní haly přirozené světlo. U vstupního prostoru je čtveřice nástěnných štukových reliéfů s námětem skotačících putti, zasazených do krajinného rámce. 

K zámku přiléhá rozsáhlý anglický park, který je veřejnosti přístupný. Původní zámecké zahradě dal na konci 19. století podobu anglického parku významný německý zahradní architekt Eduard Petzold (1815-1891). V převážně listnatém parku je jezírko s vodotryskem. 

Stavba je od roku 1958 kulturní památkou, ovšem v Památkovém katalogu je evidována jako vila:

Původní soubor barokních staveb Michalovského dvora nechal v letech 1873–1874 přestavět podle plánu libereckého architekta Gustava Sacherse jeho někdejší nový majitel Franz Schmitt na velkorysé rodinné sídlo připomínající svou kompozicí zámecký areál.

Areál někdejšího panského dvora a pozdějšího historizujícího rodinného sídla českodubského textilního průmyslníka Franze Schmitta se nachází v údolí potoka Ještědky severozápadně od historického městského jádra. Rozlehlý areál vybudovaný v 70. letech 19. století se skládá ze samotné vily v podobě novorenesančního zámku čp. 39/IV, přidružených hospodářských staveb (hospodářská a správní budova, konírny a vrátnice) a rozsáhlého parku.

Výjimečný příklad areálu reprezentativního sídla z druhé poloviny 19. století. Kvalitní dílo významného architekta navazuje na kontinuitu zástavby hospodářského dvora ze 16. století.