Starý zámek Český Dub

Na vršku mezi kostelem sv. Ducha, tokem potoka Ještědka a Husovou ulicí v Českém Dubu v blízkosti náměstí Bedřicha Smetany je rozsáhlý areál, ukrývající v sobě zbytky tzv. Starého zámku na místě bývalé johanitské komendy.

Budov je tu plno, vypadají staře a romanticky, ovšem většina z nich je nepůvodních. Bez podrobnějšího popisu rozeznat, co je co, to je práce pro odborníky. Tudíž vysosám nejrůznější zdroje a v obrázcích je mix všeho, co je tu k vidění. Areál je kulturní památkou.

Na nevýrazné ostrožně  na místě bývalé johanitské komendy byl v 16. st. (pravděpodobně 1552) vybudován německým šlechticem Janem z Oppersdorfu trojkřídlý dvouptrový renesanční zámek s mohutnou osmibokou věží, obklopený věncem správních a užitkových budov. V jižním křídle byly v každém poschodí čtyři klenuté místnosti. Z poslední se v jihozápadním rohu vcházelo do věže. V přízemí a v prvním poschodí byly vrchnostenské kanceláře. K obývání sloužilo východní křídlo se šesti místnostmi v každém patře. Poslední místnost měla polokruhový výklenek. V tomto křídle byl také umístěn zámecký archiv. K jihovýchodní části zámku přistavěl Jan z Oppersdorfu kapli sv. Jana Nepomuckého. V roce 1719 ji dal děkan Gabinus Weiss  restaurovat, ale v následujícím roce, při opravě střechy zámku, vznikl požár, který kapli značně poškodil. Byla sice opravena, ale císař Josef II. ji zrušil a v roce 1803 byla upravena na chudobinec.

Oppersdorfové drželi českodubské panství do roku 1591. Tehdy ho od nich koupil Zikmund ze Smiřic, který patřil j nejbohatším pánům své doby. Jeho nástupce Albrech Smiřický se jako protestant účastnil povstání českých stavů proti Ferdinandovi II. v letech 1618-160, zemřel ale již v roce 1618. Jeho statky byly roku 1621 konfiskovány a postoupeny Albrechtu z Valdštejna. Po jeho zavraždění v Chebu roku 1634 připadlo panství císaři Ferdinandovi II., který je v roce 1636 věnoval hraběti Janu Ludvíkovi Isolanimu. Po jeho smrti se staly majitelkami dcery Anna Maria, provdaná za hraběte ze Saurau, a Regina. Na sklonku třicetileté války roku 1645 vyplenili město i zámek Švédové. Po smrti své starší sestry Anny Marie věnovala Regina, abatyše kláštera sv. Jakuba ve Vídni, v roce 1653 klášteru celé své panství a Český Dub tak patřil církevní vrchnosti. Roku 1783 však Josef II. klášter zrušil a majetek připadl dolnorakouskému náboženskému fondu. V roce 1838 koupil panství kníže Kamil Rohan.

Jako sídlo zdejší vrchnosti zámek sloužil zámek do 17. st., později byl již jen zázemím správních úředníků. Od 17. st. zanedbávaný zámek definitivně zanikl po požáru v r. 1858. Český Dub tak přišel o svou dosavadní hlavní městskou dominantu, situovanou při městských hradbách, zámek byl částečně zbořen.

Následně byl zámecký areál postupně přebudováván a zaplňován objekty převážně obytného charakteru. Zaniklo jižní a západní křídlo hlavní zámecké budovy. Obnoveno bylo východní křídlo, které bylo v letech 1906–1909 rodinou továrníka Schmitta upraveno do dnešní podoby na městský dům – pozůstatky komendy tak byly zakonzervovány ve stavbě dnešního domu č. p. 1/IV.K nádvorní stěně bylo přiloženo schodiště a dřevěná pavlač v patře. Dále byly upraveny budovy nad ostrožnou, včetně novostavby č. p. 4/IV, dnešní Mateřské školy. Monumentální secesní budova, postavená dle návrhu norimberského architekta Jakoba Schmeissnera v jihozápadní části, byla vybudována pro potřeby kojeneckého ústavu a dívčí školy. Iniciátorkou stavby bly významná donátorka Helena von Shmitt. Za první světové války budova sloužila jako vojenská ozdravovna, později jako škola a sirotčinec. Mateřská škola zde sídlí od roku 1958. Budova navazuje na původem středověkou hradební bránu, přístupnou po renesančním kamenném mostě, který překlenuje příkop s mlýnským náhonem přivádějícím vodu k tzv. Dolnímu mlýnu na úpatí kopce. Na opačné straně na bránu navazují objekty bývalého pivovaru, vystavěné na poč. 19. století, a renesanční kaple sv. Jana Nepomuckého (původně sv. Jana Křtitele).

Předchůdcem komendy byl dvorec z poč. 12. stol., johanitská komenda (opevněný čtyřkřídlý klášter rytířského řádu křižovníků-johanitů z řehole sv. Jana Jeruzalémského) byla založena r. 1237 českým velmožem Havlem I. z Lemberka z rodu Markvarticů, manželem svaté Zdislavy, proslulé skrze její špitální činnost a léčitelské zázraky. O „své“ nemocné se velmi pravděpodobně starala právě ve špitále patřícím českodubské johanitské komendě. Havel toto území směnil s opatem Reinherem z kladrubského kláštera za Čížkov u Blovic na Plzeňsku.O významu komendy svědčí i několikadenní pobyt císaře Karla IV. r. 1357. R. 1421 ji obsadili husité pod vedením Jana Čapka ze Sán a působení johanitů v Českém Dubu se tím uzavřelo. Husité drželi oblast až do bitvy u Lipan v roce 1434. Během 15. stol. vznikl na troskách původních staveb pozdně gotický hrad.

K objevu domněle zaniklé komendy v někdejším východním zámeckém křídle došlo r. 1991 na základě výzkumu ředitele Podještědského muzea Tomáše Edela. Spolu se Strakonicemi přestavuje naši nejlépe dochovanou johanitskou komendu.

Areál zámku se nachází se v jihozápadní části městského jádra na hraně městské ostrožny, která je výrazně čitelná zejména na západní straně obtékané Ještědkou. Plocha je vymezená hranou ostrožny lemovanou jednotlivými stavbami, jejichž venkovní stěna je totožná s vnější hradbou původní johanitské komendy, později zámku. Hůře vymezitelný je celek na severní straně, kde plynule navazuje areál kostela sv. Ducha. Historické vymezení zámeckého sídla je možno identifikovat původní katastrální hranicí mezi Českým Dubem a Malým Dubem (zámek patřil k Malému Dubu). Skládá se z budovy vlastního zámku č. p. 1/IV při Kostelní ulici (původně ležící spíše ve středu areálu), objektu někdejšího pivovaru č. p. 2/IV při jižním obvodu areálu, na který postupně na hraně ostrožny navazují dům č. p. 3/IV s jižní bránou, mateřská škola č. p. 4/IV, domy č. p. 5 – 8/IV (č. p. 5 a 8/IV nejsou součástí kulturní památky). Severní okraj je tvořen školou č. p. 10/IV, na kterou navazuje dům č. p. 11/IV (dnes část bez č. p.), ukončená u severního průčelí zámku č. p. 1/IV. Někdejší dům č. p. 12/IV se nacházel na protější straně Kostelní ulice v místě dnešního kulturního domu. Součástí areálu je i mohutný kamenný most před jižní zámeckou bránou.

Zámecký komplex patří mezi nejvýznamnější panská sídla v severních Čechách. Díky návaznosti na předcházející pozdně románskou a gotickou johanitskou komendu se jedná o jeden z mála fyzických dochovaných objektů z tohoto období na území Libereckého kraje. Díky stavu dochování nejstarších částí má někdejší komenda mimořádný význam v kontextu celé střední Evropy. Velmi hodnotné jsou i další stavební fáze pozdějšího zámku, zejména etapa přestavby ve 2. polovině 16. století, kdy dostal zámek tříkřídlou renesanční podobu a vznikl mimořádně hodnotný objekt pivovaru a kaple sv. Jana.

kolektiv: Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku III. – Severní Čechy (Svoboda Praha 1984)