Sloup svatého Jakuba Většího u Jelení skály

Člověk je plný předsudků a zažitých omylů. Přitom ne každý kamenný kříž musí být nutně smírčí, ne každý světecký sloup musí být nutně morový a ne vždy musí sloup stát na náměstí. Uprostřed lesů v blízkosti Jelení skály (Konopáče) u staré Pražské cesty stojí sloup svatého Jakuba.

Nejspíš ho proto budou znát turisté – od železniční zastávky Jedlová se k němu lze dostat po zelené značce, která nedaleko něho odbočuje ke zmíněné Jelení skále, a pokračuje dál na Novou Huť. V jeho blízkosti je k vidění Třípanský kámen (hranice kamenického, tolštejnského a zákupského panství).

Sloup svatého Jakuba Většího u staré Pražské cesty

Samotný sloup sice nese letopočet 1700, ale ten byl s největší pravděpodobností doplněn až dodatečně. Pověst, spojená se vznikem sloupu, je zřejmě také nepůvodní. I dnešní podoba nejspíš neodpovídá tomu, jak sloup vypadal.

Vzhled sloupu 9. 10. 2013

Sloup, cca 270 cm vysoký, snad původně na vrcholu překrytý deskou, nesl sochu sv. Jakuba Většího – okolí se totiž nazývalo U svatého Jakuba, tento světec byl patronem poutníků, pocestných, a formanů, kteří kdysi využívali tuto Pražskou cestu, než byla v roce 1805 dokončena císařská silnice přes Šébr.

Sloup svatého Jakuba Většího

Kniha Mariánské, trojiční a další světecké sloupy a pilíře v Ústeckém kraji (strany 101 a 102) cituje z obecní kroniky Tolštejna zápis učitele Augustina Pleschkeho z roku 1925 – „Na kameni je vidět reliéf světce v kněžském oděvu, jak s holí v ruce stojí naproti jelenovi vycházejícímu z lesa. Kulatý sloup, jenž k němu náleží, leží z poloviny na kraji cesty, zbývající polovina, jakož i hlavice sloupu chybějí.“ Některé prameny udávají, že postava na reliéfu na podstavci měla v ruce meč. Může se jednat buď o oblíbeného ochránce lesních samot svatého Jiljí, k němuž se uchyluje lovcem pronásledovaný jelen. Častější výklad ale tvrdí, že jde o sv. Huberta, patrona lovců, při jeho setkání s jelenem s křížem mezi parožím.

Podstavec sloupu

Detail poškozeného reliéfu na podstavci sloupu

V roce 1929 proběhla z popudu zmíněného kronikáře oprava sloupu, o niž se postaral spolek Gebirgesverein für das nördliche Böhmen nákladem 700 korun.

V roce 2002 byl rozpadající se sloup opraven vlastníkem – Lesním závodem Rumburk. Práce provedl děčínský kameník Jan Pokorný, který na vrchní část doplnil pískovcovou kaplici s vyobrazením sv. Jakuba Většího, zakončenou kovovým křížkem. Reliéf vychází z ikonografického vzoru z knihy Ikonografie a atributy svatých Věry Remešové z roku 1991.

Nová kaplice s reliéfem svatého Jakuba Většího

Wiki:

Poblíž úvozu Staré pražské cesty se tyčí sloup sv. Jakuba, někdy označovaný též jako Jelení sloup. Pískovcový sloup pochází patrně z počátku 18. století. Na podstavci je reliéf s vyobrazením sv. Jiljí a na vrcholu sloupu byla pravděpodobně socha sv. Jakuba, patrona poutníků. Sloup byl renovován v roce 2002.

Web o Lužických horách:

Asi 20 metrů od rozcestí pod Konopáčem stojí na okraji úvozu staré Pražské cesty sloup sv. Jakuba, označovaný někdy také jako Jelení sloup. Je to štíhlý pískovcový sloup, postavený na čtyřbokém podstavci s reliéfem jelena, vzpínajícího se na muže ve splývajícím rouchu s mečem v ruce. Dnes již značně zašlý reliéf patrně zobrazuje ochránce lesních samot, svatého Jiljí, k němuž se uchyluje lovcem pronásledovaný jelen. Na vrcholku sloupu byla kdysi pravděpodobně umístěna socha patrona poutníků sv. Jakuba. Sloup nechal asi kolem počátku 18. století postavit nějaký forman nebo kupec, jemuž zde hrozilo přepadení nebo jiná pohroma. V roce 1924 byl renovován a po druhé světové válce pomalu chátral. Teprve v roce 2002 byl znovu opraven a na jeho vrcholu byla umístěna nová hlavice s malbou sv. Jakuba, zhotovená děčínským kameníkem Janem Pokorným.