weby pro nejsevernější čechy

Sloup Nejsvětější Trojice na náměstí v Klášterci nad Ohří

Článek je součástí seriálu Mariánské, trojiční a světecké sloupy

V Klášterci na Ohří je k vidění mnoho světeckých sloupů díky svozu těchto památek z okolí pustošeného uhelnou těžbou. Mají tu však i své vlastní, a ten nejvýznamější, sloup Nejsvětější Trojice s dalšími sochami, stojí na zdejším náměstí Dr. Eduarda Beneše. Celek, byť dle popisu v knize Mariánské, trojiční a další světecké sloupy a pilíře v Ústeckém kraji (strany 272 až 281) dnes poněkud ošizený, má zvláštní kompozici – v mírně svažitém náměstí je orientován směrem k dolní části. Nepamatuji, že bych viděl, aby doprovodné sochy byly otočeny čelem jen k jedné straně..

Sochy svatých na balustrádě kolem sloupu Nejsvětější trojice na náměstí v Klášterci nad Ohří

Na přední straně vede na vrch kamenné podezdívky čtveřice schodů, jinak je celý prostor ohraničen balustrádovým zábradlím.

Nika pro věčné světlo na čelní straně podstavce sloupu

Balustrádové zábradlí kolem sloupu

Na samostatných podstavcích v rozích stojí čtveřice soch – sv. Jan Nepomucký (vlevo vpředu), sv. Antonín Paduánský (vlevo vzadu), sv. Kajetán (vpravo vzadu) a sv. František Xaverský (vpravo vpředu). Na zábradlí u schodů jsou patrné zbytky pantů, bývala tu dvoudílná dřevěná branka, jejíž sloupky byly ozdobeny kamennými koulemi.

Celkový pohled na sloup na rekonstruovaném náměstí

Svatý Jan Nepomucký, na podstavci dedikační nápis

Svatý František Xaverský

Svatý Antonín Paduánský

Svatý Kajetán

Uprostřed plochy stojí dvouetážový hranolový podstavec. V první etáži na čelní straně je nika, v níž bývalo věčné světlo, kryté zasklením v dřevěném rámu.

Čelní pohled na podstavec sloupu s prázdnou nikou pro věčné světlo

Na úrovni druhé etáže stojí další sochy – vpředu Panna Marie Immaculata, vlevo od ní sv. Anna s malou Pannou Marií, na pravé straně sv. Josef s Ježíškem.

Panna Maria Immaculata

Svatá Anna s Pannou Marií

Svatý Josef s Ježíškem

Na zadní straně je reliéfní znak města.

Reliéfní znak města na zadní straně podstavce sloupu

Za sochou Panny Marie bývala masivní kovová svatozář a po jejích bocích dva andílci s kartušemi.

Celkový pohled na stav sloupu (26. září 2014)

Z druhé etáže vychází sloup s vrcholovou plastikou Nejsvětější Trojice, výtvarně řešenou podobně jako na jednodušším sloupu z Mikulovic, umístěném u zdejšího kostela (nebo též na sloupu v České Lípě).

Sloup s vrcholovou sochou Nejsvětější Trojice

Detail ozdobné hlavice pod vrcholovou sochou

Dedikační nápis se vročením je na podstavci sochy sv. Jana Nepomuckého a podle něj nechal sloup postavit v roce 1698 klášterecký farář P. Baltazar Juda Tadeáš Ziegler.

Detail dedikačního nápisu

Vzhledem k tomu, že u sochy Panny Marie Immaculaty je na plintu dvakrát zopakován letopočet 1694, předpokládá se, že stavba trvala několik let a pozdější datum je datem dokončení. Každá socha je označena jménem, takže ani laici nemají problém s určením svatých. Na podstavci Panny Marie Immaculaty je další nápis „SANCTA MARIA ORA. PRONOBIS

Nápis pod sochou Panny Marie Immaculaty

Nad erbem města lze číst „CLOSTERLE“ a na plintu Nejsvětější Trojice je kolem dokola „GLORIA PATRI / (ET FILIO) / (ET SPIRITVS) / SANCTO AMEN“.

Nápis na všech stranách plinta vrcholové sochy

Mnoho pramenů se o historii sloupu nedochovalo, zmiňovaná kniha cituje materiály až od roku 1926, kdy se řešil havarijní stav a plánovalo restaurování. Záležitost se ale táhla několik let, na opravy stále více chátrající památky nebyly peníze. Ing. Arch. Josef Seiche z Teplic, majitel firmy Erste Teplitzer Stein-Industrie, který chtěl opravu provést, sloup podrobně prozkoumal a sestavil rozpočet, dokonce mezitím zemřel. Státní památkový úřad si s městem vyměňoval písemné urgence až do roku 1934, doklad o provedeném zabezpečení ale chybí. Prokázaná oprava byla provedena až v roce 1960, kdy byl stav památky již opravdu zoufalý – spousta částí už chyběla a zbytek byl silně poškozen. Další práce proběhly v letech 1986 až 1988, kdy se na opravě sloupu podíleli akademičtí sochaři Jan Vích a Petr Siegel. Prvně jmenovaný se na místo vrátil i v roce 2010, kdy byl sloup opětovně restaurován.

V knize Klášterec nad Ohří – Přehled dějin města a okolí Zdeňka Vachaty se v kapitola Historické a umělecké památky na území města a jeho osad píše:

Sloup byl z darů věřících vytvořen jako dík za skutečnost, že se mor Klášterci vyhnul. Později byl přičiněním dobrodinců obklopen na podstavci dalšími sochami. Na zadní straně podstavce sloupu je městský znak. Roku 1872 dal sloup opravit František Bernt, majitel domu čp. 8, nákladem 400 zlatých. Sloup byl již značně poničen a kusy z něj vypadly, údajně žárem, který vznikl při posledním požáru města roku 1859. Za tento skutek jmenovalo město Františka Bernta svým čestným občanem. U příležitosti oslav stříbrné svatby císaře Františka Josefa I. bylo roku 1879 kolem trojičního sloupu vysazeno pět lip. Sloup s balustrádou byl restaurován roku 1988.

Tagy