Kašna před Muzeem východních Čech v Hradci Králové

Na travnatém prostranství před Muzeem východních Čech v Hradci Králové na Eliščině nábřeží se nachází bronzová kašna.

Kašna je jako kulturní památka součástí areálu muzea:

SLOH: individualistická moderna
AUTOR: Jan Kotěra (1871 – 1923), fontána dle návrhu prof. J. Růžičky, vyrobila Státní odborná škola pro uměleckoprůmyslové zpracování kovů v Hradci Králové
VZNIK: 1934

Bronzová kašna je součástí řešení nástupního prostoru muzea. Je umístěna před vstupem do muzea v prostoru mezi přístupovou rampou a uličním chodníkem. Kašna stojí uprostřed čtvercového bazénu, jehož strany tvoří kamenné zídky. Podstavec se rozšiřuje v úrovni hladiny do čtvercového základu, provedeného rovněž ze sliveneckého mramoru. Základem kompozice jsou dvě mísy osově umístěné nad sebou. Velká mísa o průměru 325 cm má po obvodě 32 žlábků na přepad vody. Středem prorůstá kónický dřík s kanelurami, na kterém je umístěna menší mísa se 16 žlábky s výstřikem. Dřík na podstavci ze sliveneckého mramoru. Podstavec má čtvercový půdorys, na převýšených nárožních sloupcích jsou umístěny bronzové zlacené koule, které zdánlivě podpírají velkou mísu.

Muzeum bylo postaveno už roku 1912, ale na prvních fotografiích vodní prvek nenajdeme. Návrh včetně technického nákresu ke konstrukci zhotovil architekt Jan Kotěra. Vodní dílo nebylo dokončeno ze zcela prozaických důvodů – nezbyly peníze. Až ve třicátých letech se podařilo najít starostovi Ulrichovi sponzora. Bylo jím skrze sekčního šéfa A. Pižla ministerstvo školství a národní osvěty.

Dobový tisk se nemohl shodnout na správné ceně materiálu a jeho váze. Jednou to bylo 7 a půl tuny sliveneckého mramoru v hodnotě 50 000 Kč (viditelné části jsou leštěné) a bronz v ceně 70 000 Kč. Později upravili cenu bronzu na 32 400 Kč a váhu litých součástí na 1 355 Kg. Přitom původní rozpočet z roku 1912 počítal s částkou pouhých 9 700 korun. Lité součásti fontány byly zhotoveny až v Kralupech. V průmyslové škole v Hradci se měly všechny kovové části upravit, vycizelovat a nainstalovat na místo. Obložení bazénu královédvorským pískovcem provedla už dříve firma Václava Škody.

Tvar je vybudován z kružnic, které se vepisují do čtverce. Střed tvoří pylon, na němž jsou osazeny dvě bronzové mísy o tloušťce 3 mm a na ně z vrcholu sloupu střídmě dopadá voda. Oktogonální sloupky, jemný dekor na bronzu – tvary fontány jsou kompromisem mezi tradiční barokní mísou a geometrickou secesí. Zhruba ve výši očí byly osazeny čtyři dokonale hladké bronzové koule. Fontána měla být přístupná očím člověka, stejně jako očím dvou bohyň, které na pramen tryskající vody shlížely shůry od vstupu do muzea.

Wiki uvádí:

Před vstupem do budovy muzea byla v roce 1934 umístěna kašna (fontána) podle návrhu Jana Kotěry. Právě tento ozdobný prvek znamenal definitivní dokončení celého projektu výstavby muzejní budovy. Fontána byla vyrobena tehdejšími státními průmyslovými školami (Státní odborná škola Supíkovice, Státní průmyslová škola Kladno, odborný závod L. Červinka Kralupech nad Vltavou a Škodovy závody v Hradci Králové). Mistrovská škola zámečnická v Hradci Králové se zasloužila o cizelérské, kovářské i instalační dokončovací práce.

Dle Památkového katalogu byla kašna restaurována v roce 1993, dokumentaci o kamenných prvcích zpracovali restaurátoři Zdeněk Fučík, Antonín Wagner a Petr Justa, bronzové prvky pak byly předmětem zájmu restaurátora Jaroslava Ungera. Další restaurátorské práce dle městského webu proběhly v roce 2018. Podrobně o znovuosazení kašny zde ->. Ve zprávě je v souvislosti s kamennou (mramorovou) částí zmíněn restaurátor Ondřej Nosek (a zde Ondřej Daněk), o kovové prvky se postaral Norbert Rýgl.