Kostel svatého Mikuláše v Hradci Králové

V Jiráskových sadech v Hradci Králové se nedaleko centra města skrývá pod stromy zcela nečekaná stavba – celodřevěný kostel svatého Mikuláše.

Kostel původně pochází ze slovenské obce Habura, pak byl prodán do Malé Polany a následně zakoupen v roce 1935 pro město Hradec Králové. Chrám svatého Mikuláše Divotvorce je v majetku města, pronajat pravoslavné církvi a je chráněn jako kulturní památka České republiky.

Z různých zdrojů:

Roubený kostel, zasvěcený svatému Michaelu archandělu, byl původně vybudován ve východoslovenské obci Habura u Medzilaborců kolem roku 1605. Dříve se uvádělo, že byl postaven v letech 1505–1510, při přípravě jeho rekonstrukce v roce 2016 však bylo pomocí dendrochronologie zjištěno, že je zhruba o sto let mladší. Jeho dřevo bylo totiž pokáceno mezi lety 1595 až 1607. Obnova proběhla v letech 2016 – 2019.

V roce 1740 (podle jiných zdrojů 1744) si po požáru obec Habura nechala postavit nový kamenný kostel a starý dřevěný kostelík byl prodán obci Malá Poľana. Zde byl otevřen v roce 1759 jako řeckokatolický chrám svatého Mikuláše Divotvorce. Počátkem 19. století byl kostel doplněn o dominantní západní věž. Byl používán až do roku 1915, během první světové války byl poničen. Ve dvacátých létech byl opraven, ale protože byl v obci zbudován nový, zděný chrám, nebyl již využíván.

V roce 1934, kdy hrozilo jeho zničení, jej zakoupilo město Hradec Králové díky aktivitě starosty Josefa Václava Bohuslava Pilnáčka. V létě 1934 byl rozebrán a přestěhován do Hradce Králové (podle jiných zdrojů byl rozebrán během května a června 1935 a poté přepraven po železnici), kde byl umístěn v Jiráskových sadech. Symbolicky byl otevřen dne 28. října 1935 jako pravoslavný chrám na památku československých legionářů padlých v Rusku. Obec Habura se jej v roce 2007 snažila získat zpátky, ale nakonec si postavila jeho věrnou kopii.

Původní podoba kostela v obci Habura je však utajena. Lze pouze vycházet z místní stavební dobové tradice. Zřejmě šlo sice o třívěžový trojdílný kostel, ale nejvyšší byla asi střední věž. Byl nejspíš o dost větší, než je jeho současná podoba. Při přesunu z Habury do Malé Poľany totiž došlo ke zpřeházení trámů a přizpůsobení stavby místním podmínkám. Některé trámy byly kráceny, jiné zřejmě vůbec nepoužity. 

Příklad lidové sakrální architektury z oblasti severovýchodního Slovenska, řeckokatolický kostelík bojkovského typu, s dochovaným barokním ikonostasem a z většiny původním historickým mobiliářem. Významný doklad vysoké úrovně výtvarného a stavebního umění a kulturní tradice karpatskorusínského obyvatelstva Kostel zakoupen od řecko-katolické náboženské obce Malá Poľana za 10.000 Kčs (podle jiných zdrojů za 12.000 Kčs) z daru starosty J. V. B. Pilnáčka pro město Hradec Králové (celkové náklady včetně přesunu a znovupostavení byly vyčísleny na 40.000 Kčs), zde restaurován (mobiliář obnovil akademický malíř Bohumil Lizner) a slavnostně otevřen 28.října 1935. O rok později byla v kostele uložena pamětní kniha padlých, která byla pravděpodobně v pozdějších letech zničena.

Doklad zájmu o lidové umění v 1. polovině 20. stol. Jeden ze šesti východoslovenských a podkarpatských transferovaných kostelů na území ČR.

Roubená stavba trojprostorového uspořádání krytá šindelem, výrazně členěná do tří věžovitě zakončených hmot zakončených dřevěnou kopulí, s nejvyšší věží v průčelí. Kolem kostela je zhruba oválný pozemek obehnaný roubeným plotem s šindelovou korunou, v němž je před věží vstupní branka, která je kopií vzoru z Nižného Mirošova. Před kostelem stojí řezbami s lidovými motivy zdobený kříž s plechovým korpusem. Interiér kostela je bohatě zdoben množstvím obrazů svatých, tzv. ikonostasů.

Kapacita kostela je maximálně 40 míst a k dispozici je i oplocený pozemek přiléhající ke kostelu. Program a pronájmy zajišťují pracovníci Hradecké kulturní a vzdělávací společnosti.

Zajímavým prvkem, který se podařilo najít téměř po sto letech od stěhování ze Slovenska, je mlýnský kámen pod posvátným prestolem, oltářem pravoslavné církve, který je symbolem života.

Kostel patří do skupiny slovenských roubených kostelů, z nichž osm nejhodnotnějších zařadilo na svůj seznam UNESCO. Hradecký kostel se na něm neobjevil, neboť nestojí na svém typickém místě. Jeho velkou hodnotu však dokládají nástěnné malby, které památkáři našli na obvodových zdech po odmontování ikonostasu. Na malovaných trámech jsou biblické scény, například poslední večeře Páně. Jsou však nekompletní. Na některých z nich lze vidět i nápisy cyrilicí, psané staroslovanským jazykem 16. století.

Já bohužel viděl kostel pouze zvenčí. Fotky z interiéru pořídila o něco později v létě dcera, když se vydala na jednu z prohlídek.