Sloup Panny Marie v Bělé pod Bezdězem

V parku na Masarykově náměstí v Bělé pod Bezdězem stojí barokní sloup s vrcholovou sochou Panny Marie z roku 1681.

Jednoduchý sloup v dlažbě, vedoucí ke kašně, obklopený vzrostlými stromy. Schody pod podstavcem vypadají z jiného materiálu a podstatně mladší, zachovalejší (což potvrzuje dále citovaná kniha – čtveřice nových jednoduchých kamenných stupňů bez profilací). Na podstavci je řada nápisů: SVATÁ MARIA, ORODUJ ZA NÁS (pořízen v roce 1931). Na protější straně: Na památku zachránění města od moru věnoval J. E. ARNOŠT hrabě z WALDŠTEINA. V knize Jiřího Slouky Mariánské a morové sloupy Čech a Moravy (Grada Publishing 2010) se uvádí, že sloup nejspíš nestojí na původním místě a že na obložení podstavce je český nápis s chronogramem: Svatá paní naše dobrotivá i věrná sešli záři oka svého do údolí slzavého. Já žádný takový nápis na sloupu neobjevil.

V Památkovém katalogu lze číst:

Základnu díla tvoří třístupňová podnož čtvercového půdorysu. V jejím středu je vztyčen vysoký čtyřboký hranolový sokl s profilovanou patkou, hladkým dříkem a předstupující profilovanou římsovou hlavicí. Na stěnách dříku jsou umístěna rytá zrcadla s nápisy, orámovanými lištou se zbytky polychromie a florálním motivem v rozích. Na podstavci vpravo je nápis: OPRAVENO 1908 a vlevo nápis: POSTAVENO 1681. Součástí jednoho z nápisů je ještě OPRAVENO V ROCE 1931. Směrem vzhůru zužující se sloup spočívá na deskovém plintu a je rozčleněn na patku, hladký dřík a bohatě zdobenou pseudokorintskou hlavici s akantovými listy a závitnicemi, završenou vykrajovanou římsovou deskou. Samotná socha Panny Marie v životní velikosti stojí na vlastním soklu kubického tvaru. Světice je zobrazena v kontrapostní pozici, váha jejího těla spočívá na Mariině levé noze, pravou má předsunutou a ohnutou v koleni. Prostovlasá Panna Marie je oděna v bohatě skládanou drapérii šatu a její lehce přesunutou hlavu rámuje široká zlacená svatozář s hvězdami. Ruce má sepjaté v modlitbě před tělem.

Sloup je také popsán ve druhém svazku knihy Mariánské, trojiční a další světecké sloupy a pilíře ve středočeském kraji, kde je mu věnován prostor stran 640 až 648.

Donátorem sloupu z roku 1681 neznámého autora byl po morové ráně tehdejší majitel bělského panství Arnošt hrabě z Valdštejna. Sloup zasvěcený Panně Marii Immaculatě vychází ve svém formálním řešení ze sloupu postaveného o třicet let dříve na Staroměstském náměstí v Praze a reprezentuje nejjednodušší možné řešení, které vzniklo redukcí Bendlova monumentu. V roce 1739 byla kolem sloupu zhotovena balustráda, která se nedochovala. Starší nápisy na podstavci se nedochovaly, znění některých (včetně chronogramů) je zaznamenáno v archivních pramenech.

Na pravé straně plintu pod sochou je letopočet 2008 a kamenická značka tvůrce kamenosochařské kopie Tomášs Vondrušky.

V roce 1739 došlo k opravě sloupu, zaznamenané ve farní pamětní knize: byla obarvena a pomalována socha Nejsvětější Panny Marie … nákladem důstojného pana Adama Schöppla, administrátora farnosti. Další oprava proběhla 1843, nejsou však známy podrobnosti. Až roku 1864 je ve farní pamětní knize podrobněji zmíněna další z oprav: obnovení obstaráno bylo z dílny p. Stoklasa z Prahy a stálo 130 fl. r. č., kteréžto věnoval nejmenovaný dobrodinec. 

V průvodci Mladou Boleslaví a okolím Vácslava Beneše a Rudlofa Jizerského z roku 1906 je uvedena „pozlacená socha P. Marie na pěkném sloupu koryntském“.

Další oprava proběhla v roce 1908. Farní pamětní kniha uvádí: v létě 1908 nákladem dp. děkana Václava Španihela opraveny sochy na náměstí.

V soupisu památek mnichovohradišťského okresu Josefa Vítězslava Šimáka z roku 1930 je uvedeno „socha, hlavice i patka sloup zlaceny“.

Opětně byl sloup opravován roku 1931. Ve farní pamětní knize se píše: U příležitosti odhalení sochy legionáře, pomníku to padlých vojínů, který stojí naproti soše P.M., dal místní arciděkan nákladem 890 Kč opraviti kamenný sloup se sochou Neposkvrněného Početí Panny Marie, který byl už sešlý, a opatřiti novým nápisem. Restauraci provedl místní sochař Antonín Pokorný.

V roce 1970 sloup restaurovali akademičtí sochaři Radko Plachta, Mojmír Preclík a Jiří Rada. Kniha cituje z rozpočtu, v němž je popsán neradostný stav sloupu, i z restaurátorské zprávy.

V roce 1998 sloup restaurovali Jiří Novotný a Zdeněk Fučík, o jejich zákroku však existuje jediná zmínka v restaurátorské zprávě z roku 2007, kdy sloup restauroval Mgr. BcA. Petr Gláser. I z jeho zprávy kniha obsáhle cituje. V roce 2008 byla v dílně reprodukčního kamenosochaře a restaurátora Tomáše Vondrušky provedena kopie sochy (patrna degradace a významný úbytek hmoty). Zpráva konstatuje, že kompoziční řešení je nezvyklé – zemský globus, na kterém Imamculata stojí, je vyjádřen jen úzkou kulovou výsečí, která je z podhledu těžko vnímatelná. Pro kopii byl vybrán kámen z lomu Libná u Adršpachu pro nejvyšší shodu s původní sochou.

Originál sochy je umístěn ve vestibulu místní radnice.

V roce 2012 bylo přikročeno k provedení dlažby v okolí sloupu.