Sloup Panny Marie v Třebechovicích pod Orebem

Ve stínu vzrostlých stromů za sousoším dřevěného betléma se na Masarykově náměstí v Třebechovicích pod Orebem skrývá sloup s vrcholovou sochou Panny Marie.

Barokní pískovcový morový sloup neznámého autora tvoří jednoduchý hranolový sokl s drobnou patkou a poměrně mohutnou profilovanou římsou. Ve stěnách soklu jsou nápisy. Ze soklu se zvedá vysoký štíhlý korintský sloup, na jehož vrcholku stojí na zeměkouli obtočené hadem Panna Marie se sepjatýma rukama a pohledem upřeným vzhůru. Panna Marie je oděna v dlouhé roucho, je prostovlasá a kolem hlavy má svatozář se sedmi hvězdami.

Jiří Slouka: Mariánské a morové sloupy Čech a Moravy, Grada Publishing 2010

Podle Památkového katalogu je sloup komponován jako dominanta a hmotný střed pravidelného prostoru náměstí. Bych se asi hádal, vidět mezi korunami stromů skoro není a stojí v rohu náměstí.

Víc než na netu kopírované stručné a zjednodušené info (z výše uvedeného památkového katalogu) je ke čtení v knize Mariánské, trojiční a další světecké sloupy a pilíře v okrese Hradec Králové, kde je jeho historie na stranách 88 až 90 (hlavně jsou tu oba nápisy):

Na podstavci vpředu

SANCTA MA
RIA VIRGO IN
TERCE DE:
PRO NOBIS.
S: MARIA ORO
DVG ZA NAS
NINEGSSI NE
BEZPECNI CZAS
LETA PANE
17 09

Na pravé straně podstavce

Obnowená L.P.
1832
Nákladem
Antonína
PAKESS
měsstenina
zdegssjho
1907
1933

Podle třebechovického regionálního historika Viléma Koleše (psal o sloupu roku 1927) vznikl úmysl postavit sloup po morové ráně roku 1680, přičemž sloup měl být opatřen i dalšími sochami zemských svatých patronů. Obyvatelstvo uspořádalo sbírku, jenže roku 1695 postihl město požár. Až roku 1709 za faráře Františka Hrdličky se vyplnilo staré přání. Pro chudobu města ale vznikl jen štíhlý sloup s Pannou Marií.

Zprávy o stavbě a dvou nejstarších opravách (1746 a 1832) podává třebechovická městská pamětní kniha, založená roku 1836: Socha takto postavená od urozeného pána, pana Františka Philipa, téhož času důchodního panství opočenského, s nápisem na jedné straně latinským, na druhé českým „Svatá Maria oroduj za nás nyní i v nebezpečný čas“. Podruhé obnovená r. 1746 za purkmistra Vojtěcha Kadánského, který v úředním protokolu takto píše – Ten rok byly poslané dvě psaní, jedno P. Baudišoj pro stvrzení privilegií a druhé P. Kunhartoj poděkování za náklad, co dal ozdobit, pozlatit štatuji Nejsvětější Panny Marie.

Roku 1832 obnovená opět od Antonína Pakše, měšťana a radního zdejšího z č.d. 2.

Tyto informace se opakují v soupise soch třebechovické farnosti z roku 1836 i ve farní kronice z roku 1863.

O další opravě z roku 1877 píše městská pamětní kniha: Sbírkou soukromou a dílem nákladem svým dal místní starší kaplan, p. Jos. Prášek, opraviti a pozlatiti sochu Panny Marie na náměstí. Opravu vzal na se Kouba, stafír z Rychnova, za 90 zl.

Letopočet na sloupu uvádí další opravu 1907, což potvrzuje zápis ze schůze městské rady 4. dubna 1907: P. Bužek žádá o povolení k vybrání peněz na opravu sochy Panny Marie a sv. Trojice. Okrašlovací spolek povolil K 50. Celý náklad bude asi 320 K. Schvaluje se.

Další dokladovaná oprava proběhla roku 1933, opět společně s opravou trojičního sousoší:  V červenci 1933 provedl sochařský závod p. Jaroslava Samka v Hradci Králové odbarvení nejsv. trojice a marianského sloupu za obnos 3000 korun. Obnos tento složili manželé Kavovi čp. 35, manželé Bartošovi čp. 590 a pí Anna Lukášová, vdova po lesním hajném, darovavše po jednom tisíci Kč. Spolu opravena orig. svítilna u nejsv. Trojice za 100 Kč a koupena nová svítilna k marianskému sloupu za 165 Kč.

Encyklopedie cituje z restaurátorské zprávy z roku 1967, kdy akademický sochař František Bartoš z Hradce Králové konstatoval, že opravy z roku 1933 sloupu spíše uškodily, než pomohly.

V roce 1997 (kniha vydána 2000) bylo konstatováno, že na soše jsou souvislé povlaky lišejníku, degraduje vysprávkový tmel, původně opravené praskliny se rozšiřují a kovové části korodují. Socha vykazovala mechanická poškození. Tak nějak se zdá, že do roku 2020 se od té doby nic nezměnilo…