Zámek Česká Kamenice

V České Kamenici se v sousedství kostela sv. Jakuba Staršího v Lipové ulici rozkládá areál zdejšího zámku.

Jeden z těch místních artefaktů, kolem nichž jen tak procházíme a ani už nevnímáme, čím vlastně jsou. Přitom se jedná o v jádře renesanční areál, který byl od třicetileté války místem správy panství. Byl postaven v 1. polovině 16. století pány z Vartenberka. Je poměrně unikátní tím, že v sobě kloubí jižní renesanční křídlo s barokní přístavbou ze 17. století. Celý objekt prošel dílčí rekonstrukcí v 18. stol a úpravami v klasicismu. Aktuálně moc jako zámek nevypadá, jsou tu zřejmě byty a především sídlo firmy, zabývající se ohňostroji.

Pár informací vysosaných z netu a knih:

Zrod zámku není zcela jasný, protože na počátku 16. století byl centrem správy panství ještě stále hrad Kamenice, ležící nad městem.  Roku 1515 získal Kamenici rod Salhausenů.Zámek byl ale patrně vystavěn za Prokopa z Vartenberka (†1541). Ten se roku 1529 oženil s dcerou Fridricha ze Salhausenu, Annou ze Salhausenu a za 4600 kop českých grošů obdržel od jejího bratra Fridricha (Bedřicha) českokamenické panství. Nejstarší část zámku (západní dvoupatrová palácová stavba s mansardovou střechou) vznikala někdy okolo roku 1535. Stavení vzhledem odpovídá severoněmeckému stavebnímu stylu a ukazuje tak  nejspíš na stavitele, patřícího do salhausenské stavební hutě. Architektura je velmi jednoduchá, jen na kamenných rámech kolem oken jsou pozdně gotické ornamenty.

Doba dokončení stavby bývá datována lety 1541 až 1543. Každopádně je zámek ve druhé polovině 16. století Vartenberky obýván , neboť kamenný hrad nad Kamenicí byl roku 1559 definitivně opuštěn a postupně chátral.

Po Prokopově smrti v roce 1541 se majiteli stali synové Jindřich a Abraham. Od zadluženého Jana z Vartenberka panství roku 1614 koupil Radslav Vchynský (Kinský) ze Vchynic a Tetova za 176 000 kop míšeňských. V trhové smlouvě je zámek uveden jako „tvrz při městě Kamenici se dvorem při tvrzi ležícím…“. Radslavův synovec Vilém, který po něm Kamenici zdědil, po roce 1619 nechal postavit jižní křídlo (zřejmě bylo vystavěno na základech starší Vartenberské stavby, jak vyplývá ze zesílení zdí a nepravidelností horní části stavby). Samostatný jednopatrový dům vyzdobený do nádvoří v přízemí i v poschodí renesančními arkádami, které jsou dnes zčásti zazděny. Od Viléma a jeho manželky z rodu Trčků pochází vstupní brána, datovaná do roku 1631. Ta byla zhotovena patrně až po výstavbě severního křídla. Jižní i severní křídlo nebylo tehdy ještě plně dokončeno (upraveno bylo až v 18. století). Patrová budova se sedlovou střechou, nepravidelné dispozice, uzavírá prostor zámeckého dvora a je prodchnuta vjezdem zdobeným pásovou bosáží a deskou s reliéfy, zaklenutým stlačeným obloukem a tvořeným dvoukřídlými dřevěnými vraty. Nad vstupní branou na východní straně se nachází obdélníková deska se znakovou aliancí Viléma a hraběnky Alžběty Trčkové z Lípy se zmíněným letopočtem 1631. Mezi erby je lví hlava a jehlan s písmeny DS. Německý nápis informuje o tom, čí erby jsou.

V roce 1634 byl Vilém zavražděn spolu s Albrechtem z Valdštejna a jeho majetek zkonfiskován. O rok později Kamenici koupil Jan Oktavián Kinský z chlumecké rodové větve a jeho rodu zámek patřil až do zestátnění v roce 1945.

Velký hospodářský dvůr (vrchnostenský pivovar s palírnou) za zámkem vznikal v letech 1718-23, tedy v období vrcholného baroka. Samotného zámku se tyto úpravy vedené známým barokním stavitelem Pietrem Paolem Columbanim dotkly zcela minimálně. Z úprav období pozdního baroka jmenujme například krytou chodbu z roku 1792, která spojila zámek s kostelem. V této době byly upraveny i stavby severního křídla. Dva menší jednopatrové domy jsou postaveny až v roce 1796, jak dokládá letopočet na portálu jednoho z nich.

K zásadním stavebním změnám došlo v letech 1847-49. Práce se dotkly v nejvyšší míře jižního křídla, kde byly zbořeny starší konstrukce. Adaptaci se nevyhnulo ani přízemí hlavní zámecké budovy. Tyto klasicistní adaptace vedl zednický mistr Ignác Dittrich. Zámek během té doby sloužil jako sídlo správy panství a po roce 1850 velkostatku.

Zámek byl v roce 1945 na základě tzv. „Benešových dekretů“ zkonfiskován. Později zámek sloužil jako sídlo správy státních lesů, která v něm měla kanceláře a byty zaměstnanců. Nyní je zámek v soukromém vlastnictví podnikatelské firmy, která se v součinnosti se správou města snaží zámek postupně rekonstruovat.

Do zámeckého dvora se vjíždí z východu branou se znaky Vchynských a Trčků z Lípy. Nejstarší částí je západní křídlo, z jehož západní strany vystupuje rizalit. Kromě pozdně gotických ornamentů postrádá charakteristické slohové znaky. Novější renesanční křídlo postavené po roce 1619 má v obou patrech na nádvorní straně částečně zazděné arkády. Severní stranu uzavírají dva barokní domy datované letopočtem 1796.

Podrobný popis jednotlivých budov zámků z Památkového katalogu:

Hlavní budova– dvoupatrová nejstarší budova zámeckého komplexu je kryta mansardovou střechou, stojí na půdorysu ve tvaru písmene L a pochází ze 16. století. Přízemí je zdobeno pásovou bosáží s klenákovitým vyznačením nad oblouky vstupů.

Arkády – jižní křídlo zámku bylo postaveno v 1. polovině 17. století za hrabat Kinských a jedná se o protáhlou jednotraktovou patrovou budovu s reprezentačně upraveným nádvorním průčelím členěným přízemí i patře jedenácti arkádami, z nichž postranní jsou slepé.

Dům na nádvoří– barokní jednopatrový dům s mansardovou střechou, stojící na obdélném půdorysu a situovaný vlevo na severní straně nádvoří pochází z roku 1796 a svými tvary se již hlásí spíše k 18. století. Fasáda domu je členěna zdobenou mezipatrovou římsou.

Dům na nádvoří – barokní patrová budova obdélné dispozice, s valbovou střechou, má přízemí zdobená dvěma mělkými, segmentově zaklenutými, výklenkovými poli. Východní stěnu domu uzavírá brána s cihlovým rámováním na bocích a deskou se znakem Kouniců a letopočtem 1631.

Spojovací chodba– Dvoupatrová budova nepravidelného půdorysu, jež má v patře viditelné krakorce a nepravidelně rozmístěná okna, je kryta sedlovou střechou a je prodchnutá mohutnou půlkruhově sklenutou bránou. Vnitřní prostory budovy jsou převážně plochostropé.

Pavel Vlček: Encyklopedie českých zámků (Libri 1994)
kolektiv: Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku III. – Severní Čechy (Svoboda Praha 1984)