- Zelená brána v Pardubicích
- Pražská brána v Mělníku
- Barokní brána u zámku Lenešice
- Bývalá Pražská brána ve Slaném
- Velvarská brána ve Slaném
- Pražská brána v Rakovníku
- Pražská brána ve Velvarech
- Pozůstatek městské hradby u fary u kostela svatých Petra a Pavla v Bílině
- Žatecká brána v Lounech
- Městská hláska a zbytky opevnění Český Dub
- Česká brána v Bělé pod Bezdězem
- Zámecká brána v České Kamenici
- Barbakán Žatecké brány v Kadani
- Svatá (Mikulovická) brána v Kadani
- Dolní brána v Domažlicích
- Severní brána v Rabštejně nad Střelou
- Městská brána v Kynšperku nad Ohří
- Libočanská branka v Žatci
- Kněžská brána v Žatci
- Budějovická brána v Českém Krumlově
V České Kamenici mezi zámkem a kostelem sv. Jakuba Staršího se přes ulici Lipová klene tzv. Zámecká brána.
Jde o jeden z artefaktů, který nejspíš všichni dávno nevidíme pro oči. Chodí se tudy, jezdí se tudy, a koho napadne, že jde o o pozůstatek městského opevnění? Kdysi dávno mělo město čtyři brány, střežící přístup, tahle je jediná, která se dochovala. Na netu se toho o ní moc dozvědět nedá, všichni se věnují vedle stojícímu zámku. Čerpat lze ale opět z dále uvedené knihy. Od doby jejího vydání se toho moc nezměnilo, brána je jen ošuntělejší a ve zdivu oblouku jsou patrné stopy po pokusech projet s nákladem větším, než by bylo přípustné.
Tomáš Koutek: Městské brány v Čechách – Historická zastavení, Nakladatelství Brána 2003, str. 30-31
Kunratická brána byla stržena ničivou povodní v roce 1577, Kamenickošenovská a Děčínská byly zbořeny při stavbě silnice v první polovině 19. století. Jedinou dochovanou je tak Zámecká brána, proražená v novodobě upravené hradební zdi, spojující chrám sv. Jakuba s komplexem zámku.
Jižní (lícové) průčelí je prosto prakticky všech architektonických prvků, vyjma barevně odlišené archivolty, lemující oblouk průjezdu, přiléhajícího levou stranou těsně k hospodářské budově zámku. Průjezd je v hradební zdi umístěn asymetricky a jeho klenba je oblouková půlkruhová. Po jeho pravé straně je slepý výklenek po zazděném postranním pěším průchodu, zaklenutý segmentovým obloukem. Pod podstřešní římsou je drobné obdélné okno. Mírně zalomená stěna pokračuje směrem ke kostelu arkádou. Při prvním oblouku arkády je masivní opěrný pilíř.
Průčelí směrem do města je členitější. Nad průjezdem je na pětici krakorců vynesená krytá pavlač se dvěma obloukovými okny (třetí, ústící již nad střechu přilehlé budovy, je zaslepeno). Okna jsou lemována lizénovými rámy.
Hradební zeď pokračuje směrem směrem k zámku. V úrovni krakorců pavlače je mělké odstupnění, kryté stříškou a přerušené obdélným oknem. Pod odstupněním je pravidelně rozmístěná trojice krakorců, nad ním dvojice drobných okének, snad původně střílen. Na střechu pavlače navazuje výrazně profilovaná římsa, vedoucí až k budově zámku. Střecha je jednoduchá, sedlová.
