Portál nového hřbitova na vrchu svatého Gotharda – Hořice

Na památném vrchu Gothard nad Hořicemi vedle starého hřbitova kolem kostela sv. Gotharda vznikl podstatně větší nový hřbitov, na který se vstupuje impozantním portálem.

Konec korunuje dílo, nabízí se. Na úpatí Smetanovy sady se spoustou soch, cestou nahoru Galerie plastik a Sochařský park, na samém vrcholu další sochy a všemu vévodí tenhle monument.

Stručně mapy.cz: Novorenesanční portál hřbitova vznikal v letech 1891-1906. Jeho duchovním otcem byl ředitel hořické sochařsko-kamenické školy Vilém Dokoupil, autory architektonické podoby profesoři Bohuslav Moravec a Antonín Cechner. Postavu Anděla vytvořil sochař Mořic Černil, sochy Smrt a Vzkříšení Quido Kocián.

A trochu podrobněji s využitím nejrůznějších internetových zdrojů:

Myšlenka hořického hřbitovního portálu úzce souvisí s  konjunkturou města v souvislosti s rozvojem sochařsko-kamenické školy založené v roce 1884. Vznik monumentálního portálu byl jistě také ovlivněn dobovým společensko-politickým klimatem a specifickou nutností národní sebeidentifikace české společnosti v závěru 19. století. Tato doba bývá příznačně spojována s dobou vzniku nespočtených pomníků či památníků.

Sideou postavit monumentální vstupní bránu do nového hřbitova, která by se stala reprezentací školy i města zároveň, přišel první ředitel sochařsko-kamenické školy Vilém Dokoupil (1852 — 1927). On sám však nebyl umělcem, proto byl návrh zadán učitelům zdejší školy. Novorenesanční architekturu navrhli v roce 1891 profesoři Bohuslav Moravec a po jeho odchodu ze školy navázal Antonín Cechner, sochařskou výzdobu pak Mořic Černil (postava Anděla, církevní emblémy a kruhové výplně) a Quido Kocián (secesní plastiky Smrt a Vzkříšeni po stranách portálu). Záměrem školy bylo zaměstnat oba studijní obory (sochařský i kamenický) a vytvořit dílo trvale obohacující město. Portál vznikal celkem 14 let (architektura portálu a jeho sochařská výzdoba byly žáky školy realizovány v letech 1892 – 1906), vyžádal si 139 540 kamenosochařských hodin práce studentů i jejich profesorů a nakonec dosáhl výšky 14,5 m. Na novém hřbitově odpočívají mnohé osobnosti i umělci z Hořic, kteří se na stavbě podíleli.

Architektura hřbitovního portálu je velmi ovlivněna vlnou dobového pojetí historizující architektury. Bohuslav Moravec oživil tradici a ideu antického triumfálního oblouku a vytvořil progresivní novotvar hřbitovního portálu, jehož paralelu bychom v českých zemích obtížně hledali.

Zvolený formát monumentální hřbitovní brány předurčil i následnou sochařskou výzdobu. Ústřední socha Anděla sedícího na katafalku a dvojice emblémů od Mořice Černila byly vytvořeny v duchu akademické tvorby závěru 19. století. I přes akademická východiska je Černilův monumentální Anděl pozoruhodnou sochařskou prací, která dotváří celý charakter architektury. Expresivním gestem svých otevřených rukou bezprostředně oslovuje diváka a vtahuje jej do kompozice.

Posledním článkem sochařské výzdoby je dvojice soch Quida Kociána Smrt a Vzkříšení, které byly osazeny na úplný kraj bočních vchodů hřbitovního portálu, na masivní kamenické články. Sochař Quido Kocián se v roce 1906 do Hořic vrátil, když mu bylo nabídnuto vedení sochařsko-kamenické školy, školy, kde se seznámil se základy sochařského umění a kde započal svou uměleckou dráhu. Kocián na škole působil až do své smrti v roce 1928. Velkolepý projekt novorenesanční hřbitovní brány vznikal v době, kdy Quido Kocián na škole studoval. V roce 1906 byl portál prakticky hotov a  v průběhu roku byly osazeny sochy Mořice Černila. Jistě nebyla náhoda, že si vyzrálý zkušený sochař po návratu do Hořic jako svou první práci zvolil sochařskou výzdobu hřbitovní brány. Není však doloženo, zda byl Kocián školou osloven, aby vytvořil sochy pro portál, nebo zda se sám autor rozhodl sochy vytvořit.

Sochy Smrti a Vzkříšení jsou zpracovány modernistickou metodou, která má své zdroje v soudobém evropském sochařství. Vypovídají o proměně sochařského názoru v průběhu několika let. Obě sochy jsou zpodobněny jako éterické lidské figury personifikující smrt a vzkříšení. Socha Smrti je zahalena do splývajícího roucha, přičemž její zplihlé vlasy mohou být kápí těžkého šatu. Figura Smrti je pokřivena těžkostí vytrácejícího se života. Naopak socha Vzkříšení je energicky propnutá šlachovitá postava, která svůj šat skoro nevnímá a upírá se směrem do dáli. Quido Kocián opustil klasický kánon postav, figury výrazně vertikalizoval, ve snaze najít obecnější abstraktní tvar.

Jedná se o kulturní památku, takže lze čerpat i z Památkového katalogu:

Podélný půdorys portálu tříosé dispozice s triumfálním obloukem střední části, po stranách nižší pravoúhlé vstupy. Po stranách triumfálního oblouku vystupující vpředu z hmoty zdiva vždy dvě dvojice vysokých volných sloupů s neostrou kanelací zakončené palmetovou hlavicí. Kryjí dvě dvojice kanelovaných pilastrů umístěných s nimi na společném soklu a nesou odstupněný architráv triumfálního oblouku zdobený pásy perlovce, vejcovce a listovce a reliéfními vegetabilními motivy.

Nahoře na zdobných krakorcích spočívá mohutná římsa, vybíhající po stranách nad sloupy dopředu, nese na podstavcích dvojici erbů s latinským křížem. Kolem trčí složité skupiny nástrojů (berla, jablko, kříž, kopí, praporec, meč). Na erbech sedí sovy. Uprostřed na zdobném nástavci s volutami po stranách sedí anděl Míru s rozepjatými pažemi. Reliéfně jsou opatřeny i cvikly triumfálního oblouku – dva amorci (levý s větví, pravý s flétnou a věncem) kompozičně sledují tvar oblouku. Nižší křídla s postranními vchody jsou z boku nesena svazčitými čtyřbokými pilíři, zdobenými vpředu po celé výši snítkou a květinovým festonem se stuhou.

Pilíře po stranách a drobnější sloupy nesoucí oblouk hlavního vchodu zevnitř jsou zakončeny a propojeny rovným architrávem a římsou, nad kterou je umístěno kamenné zábradlí, v jehož dvou polích po obou stranách se opakují vázy zdobené ovocem a květy. Na krajních pilířích zábradlí, v jehož dvou polích po obou stranách se opakují vázy zdobené ovocem a květy. Na krajních pilířích zábradlí spočívají dvě stojící sochy Smrt a Vzkříšení.

Architráv – vpředu: POKOJ VÁM; vzadu: PÁN S VÁMI.

V roce 2013 se město pokoušelo o restaurování:

Město znovu připravuje projekt na restaurování monumentálního hřbitovního portálu na Gothardě. „Pokusíme se připravit podklady pro získání dotace na restaurování hřbitovního portálu. Nepředpokládám však, že by se tato akce uskutečnila v nejbližší době, protože v tomto případě se nebavíme o statisícových částkách, ale restaurátorské práce půjdou do milionů korun,“ uvedl starosta.

O renovaci téměř patnáct metrů vysokého portálu, který stojí při vstupu do nového hřbitova, se v Hořicích diskutuje už několik let. „Pokud bude vypsán dotační titul, rádi bychom si žádost o dotaci podali co nejdříve, protože u tak nákladné akce je docela pravděpodobné, že v prvním kole v konkurenci dalších uchazečů o grantové peníze neuspějeme,“ míní Doležal.

Portál z hořického pískovce, jehož stavba trvala čtrnáct let a na jehož výzdobě se podílela řada předních sochařů své doby, byl dokončen před více než sto lety. Poslední zásah byl proveden v polovině minulého století, avšak nebyl dostatečně odborný, což potvrdil restaurátorský průzkum, který si radnice před několika lety objednala.