Křížová cesta u kostela Nalezení sv. Kříže v Liberci

Na zahradě (bývalém hřbitově) u kostela Nalezení sv. Kříže v Liberci obklopuje sloup se sochou Panny Marie nepůvodní křížová cesta.

Křížová cesta se nachází na Malém náměstí za kostelem Nalezení svatého Kříže v liberecké městské části Nové Město. Zahrada byla zpřístupněna teprve nedávno, protože její prostor i památky v ní se nacházející stejně jako samotný kostel procházejí postupnou obnovou. Ta postupuje dál, v říjnu 2020 se opravuje kaple Božího hrobu (te je z roku 1722 a jedná se o kopii kaple stojící uprostřed Chrámu Božího hrobu Jeruzalémě). Areál je součástí projektu Via Sacra. Zvláštní je, že všechny dostupné netové zdroje hovoří o obrazech, přitom se aktuálně ve výklencích nachází reliéfy. A to reliéfy trochu zvláštní – na pohled mírně naivní, pokryté silnou vrstvou barev… Část kapliček je kvůli opravě kaple Božího hrobu zakryta, takže 3 reliéfy momentálně nelze nafotit.

Z netu a infocedule:

Křížová cesta se 14 zastaveními a obrazy malovanými na dřevě byla původně postavena na Keilově vrchu. Na nové místo byla přenesena v roku 1760.  Výklenkové kapličky jsou vyrobené z pískovce a dnes  jsou umístěny na zatravněném pozemku na severní straně kostela a od bývalého morového hřbitova jsou odděleny zdí.

V letech 1854-1855 bylo upravováno okolí kostela a původní obrazy na dřevě byly nahrazeny obrazy malovanými na plechu, vyhotovenými podle návrhu malíře Führicha z Chrastavy. Ty byly ale brzy poškozeny, proto byly v roce 1887 iniciativy arciděkana Antona Hofmana vystřídány měděnými obrazy. Obrazy dodala vídeňská firma Zambach und Müller. Křížová cesta byla posvěcena na svátek svatého Václava 28. září 1888.

V roce 1982 byly obrazy, takřka zbavené barvy a místy poškozené, opraveny Petrem Hartigem z Liberce.

Kaple Božího hrobu byla v roce 2021 nominována na cenu Patrimonia pro futuro  – Památky děkují. Při té příležitosti se objevila podrobnější informace:

Fundátorem kaple Božího hrobu v Liberci byl liberecký soukeník Andreas Josef Wondrak, autorem architektonického řešení stavitel Johann Josef Kuntze, autor řady libereckých klasicistních domů a přestavby kostela Nalezení sv. Kříže. Pražské arcibiskupství povolilo stavbu dopisem adresovaným do Liberce 13. ledna 1772. Specifikem této stavby bylo její situování jako samostatného objektu uprostřed města před západním průčelím kostela sv. Antonína Velikého. Obvykle Svaté hroby tvořily součást klášterů, kostelů, nebo se nacházely na okraji měst. V roce 1865 byla kaple rozebrána, aby nepřekážela dopravě v dynamicky se rozvíjejícím Liberci a znovu postavena na bývalém hřbitově při kostele Nalezení svatého Kříže, kde se nachází až dodnes.

Na stavu památky se postupem doby podepsala nedostatečná údržba. Naštěstí se ke vzniklé situaci postavilo Město Liberec, které si objekt pronajalo a záhy přistoupilo k náročné obnově. Nejdříve proběhla oprava lucerny, provedená restaurátorem Radomilem Šolcem. Na tu navázaly stavební práce, kterých se zhostila ve vzorné kvalitě místní firma Aron House pod vedením Roberta Hese, dle projektu zpracovaného Martinem Volejníkem.