Socha sv. Jana Křtitele v Miletíně (Rohoznici)

Na křižovatce ulic Havlíčkova a Barákově u mostku přes potok Bystřice v Miletíně (v blízkosti Rohoznické restaurace) stojí na travnaté ploše socha sv. Jana Křtitele.

V Památkovém katalogu trochu problém sochu objevit, protože je evidována v obci Rohoznice. A údaje nejsou úplně čerstvé (po lípách ani památky):

Pozdně barokní umělecké dílo z doby kolem poloviny 18. století od neznámého sochaře obohacuje střed obce o historický objekt tvořící střed parčíku u křižovatky silnic.

Po stranách sochy, několik metrů za ní, jsou dvě vzrostlé lípy asi 10 m vysoké. Jsou asi 50 let staré. Socha sama natočená čelně ke křižovatce, (směrem na východ) a je ohrazena těsně k základně dřevěným plůtkem s dřevěnými profilovanými sloupky (oříznutými hranami) a špicí nahoře. Nový plůtek ohrazuje sochu pevně bez možnosti vstupu vrátky.

Základnu sochy tvoří betonová deska, 27 cm vysoká nad terénem, ke které těsně přiléhá plůtek. Na desce základu je pískovcová základna sochy, obdélná, vysoká 20 cm a na ní je teprve postaven pilířek sochy. Základna pilířku je kvádr na šířku, v přední střední části předsazené v segmentku a má vhloubenou plochu, ve které je vhloubený kapitální nápis bez chronogramu. Za dvojtečkou vodorovně položené a protažené S. Text: “GA HLAS VOLAGICY / HO NA PAUSSTI: / PRIPRAWUGTE CESTU / PANE: PRIME / CINTE STEZKY GEHO.” Podstavec je v horní části ukončený ustupujícím výžlabkem.

Ve střední části pilířku po stranách dole a nahoře, dovnitř zatočené voluty. Pod horní volutou na stranách v ploše šířky pilířku jsou v nízkém reliéfu dvojité barokní střapce. Ve střední čelní části pilířku je v reliéfu trojice postav Svaté rodiny na předsazeném soklíku. Čelně zprava sv. Josef, drží v levé ruce výhonek s trojicí květů a čelně od něj vlevo Panna Maria, oběma rukama držící pravou ruku dítěte (Ježíška), stojícího vpředu mezi rodiči a s pozvednutýma rukama. Levou ruku Ježíška drží ve své pravé sv. Josef. Nad figurální skupinou je okřídlená hlavička andílka. Pozadí kompozice figur a andílka tvoří dolů sestupující draperie zvlněná v záhybech.

Hlavice pilířku, římsa, má zdola – pásek, výžlabek, desku a podvalek. Čelní strana, mírně předstupující, má nahoru v segmentu zvednutý výžlabek, v jehož střední části jsou ze stran dvě nahoru nabíhající a proti sobě zatočené voluty a mezi nimi stylizovaná barokní mušle. Podstavec vlastní sochy začíná výžlabkem a je zakončený dolů sehnutým podvalkem.

Socha sama má pravoúhlý plintus. Sv. Jan Křtitel je do půle těla obnažen a ze zad a přes spodní část těla je pokryt vlněnou přikrývkou. Pravou nohu povykročenou a u levé nohy je sedící beránek. Pravou rukou přidržuje ve výši beder přikrývku, levou rukou rozevřenou na hrudi a v zahnutí lokte ruky nově osazený dlouhý železný kříž s mašlí nahoře. Hlava mírně nakloněná vlevo ke kříži, je prostovlasá a tvář se dívá přímo kupředu.

Zezadu ve střední části pilířku je vpadlá plocha ve své horní části se segmentkem a uvnitř v nízkém reliéfu postava oblečeného muže v kabátci barokního střihu a na hlavě s kloboukem širákem a pod ním spuštěnými vlasy. Muž má pravou ruku zahnutou v lokti a zvednutou a přidržuje šikmo přes tělo pádlo či kopí, dole s náznakem rozstříknuté vody či trsu trávy. Po boku muže, asi do výše prsou stojí andílek s pravicí na stehně nohy.

V minulosti obklopovala sloup se sochou sv. Jana Křtitele kamenná balustráda s barokními profilovanými kuželkami.

V Památkovém katalogu záznam o restaurování sochy Jiřím Kašparem v roce 1997.

Doplňující info zde ->

Kamenná socha z r. 1827 stojí mezi dvěma lipkami na pravém břehu Bystřice u mostu do Rohoznice. Představuje Jana oblečeného jen v plášti ze zvířecí kůže – symbol Janova asketického života. V levé ruce drží hůl s křížem a vlající stuhou, pravou ukazuje na beránka, sedícího u nohou. Symbolizuje tak Janův výrok, obvykle napsaný na stuze: Ecce Agnus Dei (hle, Beránek Boží). Beránek je tradičním symbolem Ježíše Krista.

Na zadní straně nápis: Nákladem Jana Samka z Rohoznice. Za času W. P. Jana Arnolda faráře Miletjnského. Leta Páně 1827

Kolem sochy byla ještě koncem 80. let kamenná balustráda. Přímo před sochou stál betonový sloup elektrického vedení – ten už naštěstí zmizel. Bohužel je však pryč i kamenné zábradlí, na jeho místě je dnes jednoduchý plaňkový plot.