Sloup Panny Marie v Miletíně

Na okraji náměstí K. J. Erbena u silnice stojí sloup se sochou Panny Marie.

Sloup na pohled v dobrém stavu. Sice na náměstí, ale prostoru nedominuje – je bokem, usazen pod úrovní zbytku plochy a Panna Marie je k centru otočena zády.

Na místě, kde kdysi stával pranýř, jehož základy jsou dosud patrny, zdvíhá se vysoký korintský sloup se sochou P. Marie. Vytvořil ho Matyáš Bernard Braun v roce 1735.

Památkový katalog:

Jedná se o vrcholně barokní sloup s osmibokým členitým podstavcem a sochou Immaculaty na vrcholu. Dokola sloup ohraničuje osmiboká balustrádová kamenná ohrádka.

Mariánský sloup je situovaný na náměstí K. J. Erbena k jihovýchodní straně v dolní části poblíž meteorologického sloupu, u komunikace. Polygonální osmihran kamenného soklu v horní části ukončený zaoblenou římsou s vyčnělými kvádrovými tělesy orientovanými do kříže, přecházející do spirálových segmentů k římse podstavce (ve vrcholu ukončenými kvádrovými zdobnými prvky se zubořezem). Okolo soklu sloupu je mírně zvýšený nepravidelný půdorysný osmihran s obíhající výplní balustrády do výšky 90 cm. Balustráda s hraněnými kuželkami, v rozích se sloupky ukončenými ústupkovými kvádrovými čučkami, kuželky překryty plochou zaoblenou římsou. Vstupní vrátka balustrády od jihovýchodní strany náměstí. Sokl přechází v podstavec, ukončený ústupkovou zkosenou římsou sedlového tvaru.

Na podstavci nápisy. Nad čelním nápisem šestiboká lucerna s ramenem držáku o délce 50 cm. Na podnožní desce půdorysného tvaru polygonu vztyčen dřík sloupu, dole stažen objímkou, dřík hladký s mírnou entazí, ve vrcholu s prstencem, kompozitní hlavice konkávního tvaru zdobena volutami s vegetabilními motivy. Plintus se sochou P. Marie Immaculaty na globu s hadem, v životní velikosti. Kolem hlavy P. Marie 12 šesticípých hvězd. Esovitě prohnutá figura v kontrapostu, oděna do bohatě řaseného roucha, plášť přehozen k pravému koleni, rozevlátý. Prostovlasá hlava P. Marie skloněna k levému rameni, ruce sepjaty před tělem k pravému prsu. Stopy po barevnosti. U nohou P. Marie hlavičky andílků s křidélky po pravé a levé straně.

Světlý pískovec, podstavec povrchově zdoben zrcadlovými rytými výplněmi. Celková velikost cca 6,5 m. Nápisy novodobě vtesané kapitálou, v čele: Zřízeno/ prací br./ Braunů/ r. 1735.,/ péčí/ měšťanů/ miletínských//. Vpravo: Vichřicí/ sříceno/ 1. ledna/ 1908/ Znova/ postaveno/ téhož roku/ prací/ Jar. Hátle/ a Fr. Vejse/ z Hořic/ příspěvky/ dobrodinců//.

• 1735 – vznik
• 1796 – oprava
• 1862 – oprava
• 1901 – oprava
• 1908 – havárie
• 1908 – obnova
• 1990 – restaurování (Jiří Kašpar, Ivan Nosek)

Další podrobný zdroj praví:

Socha představuje Pannu Marii podle Zjevení Janova, jako „Ženu oděnou sluncem, s měsícem pod nohama a s korunou dvanácti hvězd kolem hlavy“. Vznáší se v oblacích s tváří obrácenou k východu – má rozevlátý šat, šlape na hada (symbol ďábla) obtáčejícího Zeměkouli, u nohou srpek Měsíce a dva andělé. Socha je tradičně považována za dílo Matyáše Brauna, který v době jejího vzniku pracoval rovněž pro hraběte Šporka v Kuksu. Byla zřízena v roce 1735 z dobrovolných příspěvků, přispěl rovněž hrabě Jiří Fridrich z Oppersdorfu, farář Josef Sopoušek, správce panství Jan Václav Zuber. Podle Cechnera byl původně na podstavci nápis:

Postavena r. 1735 nákladem měšťanů M. Braun z Prahy Opravena r. 1776 V. Hajek

Z nápisu je zřejmé, že byla opravena v roce 1776; roku 1864 byla pozlacena, což provedl miletínský malíř J. Kolář. Další oprava přišla r. 1892 – provedl jí malíř Václav Jiřičný a podle dochovaného protokolu spočívala v očištění, vytmelení a natření barvou – „sloup od shora dolů světlejší šedivou, nebo případně jinou barvou, kouli modrou, andělíčka světlou, dolejší podstavec temněji, závitky pak zvláště temnější barvou natříti“. Další oprava však proběhla již v r. 1901. Zásadní a nucená rekonstrukce proběhla v roce 1908, poté, co byl sloup sražen během silné vichřice na Nový rok 1908. Sloup byl přeražen na tři kusy a socha přišla o ruku. Po konzultaci s ředitelem hořické sochařské školy Weinzettlem bylo rozhodnuto o opravě v původní podobě. V průběhu roku byl sloup opraven Jar. Hátlem a Fr. Vejsem z Hořic a 13. září 1908 znovu na svém místě vysvěcena farářem Šubrtem. Sloup je však asi o 60 cm nižší než byl původně. Dosud poslední oprava proběhla v roce 1990 a provedli jí akademičtí sochaři Kašpar a Nosek z Prahy. Na podstavci jsou dnes dva nápisy z r. 1908:

ZŘÍZENO PRACÍ BR. BRAUNŮ R. 1735.,PÉČÍ MĚŠŤANŮ MILETÍNSKÝCH

VICHŘICÍ SŘÍCENO 1. LEDNA 1908; ZNOVA POSTAVENO TÉHOŽ ROKU PRACÍ JAR. HÁTLE A FR. VEJSE Z HOŘIC; PŘÍSPĚVKY DOBRODINCŮ

K Mariánskému sloupu se váže pověst z období Sedmileté války (1756 – 1763), kterou zaznamenal J. N. Lhota. V červenci 1762 trpěly východní Čechy pod nájezdy loupeživých kozáckých oddílů, které vyrabovaly nebo vypálily mj. Trutnov, Jaroměř i Hradec Králové a 13. 7. i Miletín. „Brzy potom  přitáhla od Žirče jiná rota kozácká k Miletínu. Pod Trotinou se náhle zastavila a ukazujíc k Miletínu, tázala se na poli pracujících lidí, co to znamená, tam nad městem, že se vznáší bílá paní a že jim brání dále jíti. Lid však ničeho neviděl. Kozáci bázní pojati uhnuli se k Rohoznici a takto bylo městečko zachráněno. Za tuto ochranu děkovalo obyvatelstvo Panně Marii, jejíž socha uprostřed náměstí stojí.“

Novodobá historie příliš optimistická není ->. Neznámý zloděj ukradl část pískovcové balustrády, v roce 2015 pak došlo k dopravní nehodě, kdy do něj naboural neopatrný motorkář a zásadně ho poškodil. Aktuálně vše naštěstí opraveno.