Socha sv. Jiří v Miletíně

Na náměstí K. J. Erbena v Miletíně stojí sousoší sv. Jiří na vzpínajícím se koni zabíjejícího draka.

Proč zrovna sv. Jiří? Protože je v městském znaku. Miletínu věnoval erb se sv. Jiřím jeho pán, Jiří z Valdštejna, který mu též zajistil městská práva.

Na obecním webu heslovitě z historie:

Dne 7. listopadu 1891 dostal městský úřad nabídku od M. Černila na zhotovení sochy sv. Jiřího na koni (vysokou 172 cm) a podstavce (110 cm). Socha byla vložena do středu kašny (stála na náměstí), přidána roura k chrlení vody tlamou draka – vše bylo ukončeno 6. srpna 1892. Dne 11.srpna 1892 byla socha vysvěcena. V září 1952 byla socha přemístěna.

Památkový katalog:

Historizující pískovcové sousoší sv. Jiřího jako rytíře na vzpínajícím se koni zabíjejícího draka, na vysokém podstavci ohraničeném zvýšeným parterem s obezdívkou. Sousoší je významným urbanistickým uměleckým prvkem miletínského náměstí.

Socha je ohrazená pískovcovými kvádry obezděnou podezdívkou (49 cm vysokou vč. desek nahoře). V rozích sloupky z hrubě otesaných kvádrů a na nich čtvercové desky. Plůtek není osazen. V rozích obezdění u sloupků, zevnitř ohrazené plochy, zapuštěny v zemi lampy slavnostního osvětlení. Vnitřek obezdění zasypán půdou a osázen trávou. (Velikost ohrazení odhadem 6,5 x 6,5 m). Socha stojí na hrubě otesané základně a na rozích a a při okrajích řad kvádrů s ohlazenými hranami. Podstavec obdélného půdorysu, v dolní části s ustupující simou a výžlabkem. Střední část má zepředu výrazně vhloubené číslice vročení 1892. Zezadu pod ustupující simou, čelně vpravo je signatura sochaře: „J. a F. Černý z Hořic“. Horní část základny tvoří široká desková římsa, která má nahoře pod vysazenou deskou římsy konkávní vyžlabení. Socha je posazená na římsu bez plintu. Svatý Jiří stojí s koněm na skále a vzpínající se kůň se vrhá na draka, do jehož rozevřené tlamy a zvednuté hlavy sv. Jiří zabodává pravou, vysoko zvednutou rukou kopí, nahoře zakončené křížem. Kopí je železné, socha i s podstavcem z hořického pískovce.

A něco z novodobé „historie“ ke čtení zde ->