Auto moto muzeum ve Františkových Lázních

Františkovy Lázně jsou sice městem proslaveným svou soškou a léčebnými prameny, ale k vidění je toho tady víc, než jen 23 pramenů.

Tak trochu překvapivě v jedné z vyprázdněných kolonád našlo své místo Auto moto muzeum. Tudíž když se touláte mezi prameny, můžete zajít do budovy Solného a Lučního pramene obdivovat v lázeňské sezóně nablýskané krasavce.

Exponátů tu není milion, ale sbírka Milana Bojtara, člena Veteran Clubu Praha, obsahuje celou řadu unikátů, které osloví i úplné laiky. Tento sběratel, věnující se svému koníčku několik desetiletí, objevil nevyužitý prostor v roce 2009 při májové soutěži elegance veteránů, kterou vyhrál se svým exponátem Mercedes 170-V Cabriolet B z roku 1938 (je tu samozřejmě také k vidění). Po domluvě s vedením města zde v roce 2010 vzniklo unikátní muzeum.

V pravém křídle kolonády jsou k vidění autoveterány, převážně německé značky a české Škodovky a Tatry, v levém křídle několik desítek motocyklů českých a německých značek, např. Jawa, ČZ, Stadion, NSU, nebo Simson.

Mezi vystavenými vozy a motocykly jsou opravdové skvosty, jako například jediný zachovaný exemplář Tatry 12 Roadster Speciál postavený na zakázku roku 1930, nebo Škoda 430 coupé Sport z roku 1931 (vyrobeno 14 kusů), který nevlastní ani Škoda Mladá Boleslav. K vidění jsou i motocykly, jako například Jawa 555 – Pionýr z roku 1960, která absolvovala expedici do Dakaru, nebo ČZ 150 z roku 1951, která má za sebou Motoexpedici Namibia či Jawa 500 OHC („šnek“ z roku 1952) používaná téměř výhradně pro potřeby policejních sborů. Neobvyklá je také přehlídka téměř neznámých tříkolek Simson Duo určených jako dopravní prostředek pro invalidy. K vidění jsou auta vyšperkovaná do podoby, ve které snad nesjížděla ani z výrobního pásu, pro představu ale i ve stavu, v jakém se dají veteráni objevit v různých kolnách a stodolách.

Bohužel, ač jsem znám tím, že schovávám každou účtenku, letáček či prospekt, tak vstupenku do muzea jsem založil tak důkladně, že ji nemohu nejít, takže výši vstupného sdělit nemohu (ale mám pocit, že za focení se připlácelo). Ona ostatně překvapivě není uvedena ani na webu muzea.