Socha korunování Panny Marie (Nejsvětější Trojice) ve Stružinci

V obci Stružinec (okres Semily) nedaleko místní Základní školy stojí na trávníků u silnice sousoší korunování Panny Marie, označované též jako Nejsvětější Trojice.

Na tak malou obec nezvykle mohutný a významný artefakt překvapuje. Na rozdíl od nedalekého sv. Jana Nepomuckému je sousoší věnována daleko větší pozornost,  má i vlastní informační tabuli.

Mapy.cz jsou opět stručné:

Sousoší v novogotickém stylu nechal postavit v roce 1855 na své náklady Jan Otmar s manželkou Marií. Autorem je sochař Antonín Sucharda z Nové Paky.

Památkový katalog je o mnoho obsáhlejší, i když popisuje již neplatný stav – žádné vzrostlé lípy dnes u sousoší nenajdeme:

Pískovcové sousoší Korunování Panny Marie je situováno ve středu obce Stružinec, po levé straně silnice ve směru Lomnice nad Popelkou – Košťálov, vedle školní zahrady. Je přístupné po třech kamenných předstupních. Charakter sousoší dokreslují dvě vzrostlé lípy srdčité vysazené po stranách.

Sousoší je vytesáno z jemného světle okrového pískovce, který s největší pravděpodobností pochází z některého východočeského pískovcového lomu. Nízký kvadratický, v horní části zúžený sokl nasedá na dva hranolové pískovcové stupně. Sokl přechází ve vysoký zúžený hranolový dřík se skosenými hranami na čelní straně, zakončený bohatě profilovanou římsou na čelní a bočních stranách s tympanony zdobenými kraby. Na římsu nasedá jednoduchý čtyřboký nástavec sloužící jako podnož pro vrcholové sousoší Korunování Panny Marie.

Sokl je na čelní straně opatřen prostou tesanou kartuší. Dřík, který je v horní části zdobený reliéfním pásem s motivem gotických kružeb, je ze všech stran opatřen nízkými reliéfy světců, které jsou na čelní a bočních stranách orámovány gotizujícím oknem s kružbou a dvěma postranními fiálami. Dolní část dříku je také zdobena gotizujícím reliéfním pásem. Reliéf světce na zadní straně je umístěn v mělké nice bez ozdob.

Na čelní, východní straně je osazen reliéf sv. Anny. Světice je oděná ve splývavé, zřasené drapérii s plachetkou na hlavě. V rukou drží knihu. Na pravé, severní straně je umístěn reliéf sv. Josefa. Světec je prostovlasý, vousatý, oděný ve splývavém, zřaseném oděvu. Pravou ruku má položenou na prsou, v levé drží lilii. Na levé, jižní straně se nachází reliéf sv. Jana Křtitele. Světec je prostovlasý, vousatý, oděný ve zvířecí kůži. Pod nohama mu leží beránek. Pravou ruku má položenou na prsou, v levé drží dlouhý jednoduchý kříž. Na zadní, východní straně je reliéf sv. Floriána. Světec je oděný v rytířském rouchu, na hlavě má přilbu. V pravé ruce drží vědro s tekoucí vodou, kterou hasí hořící dům stojící u světcovy pravé nohy. V levé ruce svírá korouhev s praporcem.

Vrcholové sousoší je tvořeno sochami Boha Otce, Syna a Ducha svatého, kteří korunují Pannu Marii v oblačném kruhu, z kterého okolo světců vystupují okřídlené hlavičky andílků. Panna Marie sedí uprostřed ve splývavém jednoduchém rouchu s pláštěm přes ramena sepnutým sponou, prostovlasá, ruce má sepjaté v modlitbě. Vlevo od ní sedí Ježíš Kristus (Syn), oděný ve splývavé suknici, vousatý, prostovlasý. Pravou rukou přidržuje jednoduchý kříž, který má opřený o levé rameno. Levou rukou drží korunu nad hlavou Panny Marie. Na pravé straně sedí Bůh Otec oděný v jednoduché splývavé drapérii, s dlouhými vousy, prostovlasý. Levou ruku má volně položenou na klíně, pravou rukou drží korunu nad hlavou Panny Marie. Nad korunou Panny Marie se vznášejí oblaka, v jejichž středu je holubice, jako symbol Ducha svatého. Na sousoší jsou patrné zbytky polychromií – okrová a cihlová červeň.

Na čelní straně soklu je rytý nápis: „Sláva budiž Bohu Otci / Bohu synu stejné moci / Duchu také přesvatému / V sedmi darech bohatému. / Buď i matce Boží chvála / Od všech tvorů neustálá“. Na pravé části soklu je rytý nápis: „Rozlíhej se ústy všemi / Chvála tvoje nebem zemí / Josefe jenž čisté Panně…“ (další část nápisu je nečitelná). Na levé části soklu je rytý nápis: „Nevídáno po oboru / Svatějšího nikdy tvoru / Nade poustevníka Jána / Který pokřtil Krista Pána“. Na zadní straně soklu je rytý nápis: „Tato socha jest postavena s pomocí / Boží / z nákladu Jana Ottmara a Marie man / želky jeho Leta Pane 1855“. V dolní části dříku jsou pod reliéfy příslušných světců ryté nápisy jako přímluvné prosby. Na čelní straně: „Sv. Anno / Oroduj za nás!“. Na pravé straně: „Sv. Josefe, / Oroduj za nás!“. Na levé straně: „Sv. Jene / Oroduj za nás!“.

Autorem profesionálně vytvořeného díla v novogotickém stylu je sochař Antonín Sucharda z Nové Paky,  jeden z nejvýznamnějších regionálních sochařů 19. století. Sousoší je netradičně pojatým monumentálním kamenosochařským dílem provedeným v neogotickém tvarosloví 2. poloviny 19. století. Náleží k nejkvalitnějším památkám tohoto typu v regionu Semilska, svou uměleckou i historickou hodnotou jej přesahuje. Sousoší má bohaté plasticky propracované detaily.

Na webu obce lze najít stručnou anotaci, že v roce 2009 bylo zastupitelstvo „seznámeno se závěrečnou restaurátorskou zprávou o obnově sochy Korunování Panny Marie“. Podrobnosti se mi ale dohledat nepodařilo.

Na infoceduli se lze dočíst, že se „Vzhledem k tomu, že se nejedná o církevní, ale o soukromé dílo, darovali v roce 2003 obci Jaroslav Janda a Ludmila Jelínková pozemek, na němž socha stojí„. Tehdy ještě včetně lip.