Vyhlídka Belvedér

Kolem Labe jsem se v místech, kde opouští naši republiku, motal sice už několikrát, ale míjel jsem místo z nejslavnějších – nejstarší upravenou skalní terasu Belvedér (původem italské slovo značí místo, z něhož je pěkná vyhlídka). Možností, jak se k ní dostat, je bezpočet. Od Děčína, od Hřenska, motorizovaně do Labské Stráně. Já v rámci prázdninové bezautové ekovýchovy zvolil cestu vlakem. O výhodách Dráhy Národního parku a jízdenkách Labe-Elbe už se toho napsalo hodně, ale ona je to opravdu velká pohoda, když prostě můžete vystoupit a nastoupit kde chcete a kdy chcete.

Vystoupil jsem v Dolním Žlebu a protože železniční trať vede po opačném břehu, než na kterém je většina značených cest a vyhlídek, musel jsem přes řeku. Což tady není problém, protože tu funguje přívoz. Měl jsem trochu obavy, jak to bude, ale žádné čekání se nekonalo – prostě když vás převozník uvidí, přijede pro vás a hodí vás za 15 korun na opačnou stranu…

Pak už stačilo jen najít zelenou značku a z hluboka se nadýchnout. Výstup nahoru je místy poměrně náročný, i když je všude vidět, že cesty tady bývaly opečovávány. No a než se nadějete, stojíte na rozcestníku a červená odbočka vás dovede k samotnému Belvedéru.

Opět tedy kompilát z nejrůznějších zdrojů (web, knihy, prospekty – zkuste třeba Nejkrásnější památky Českosaského Švýcarska od Kláry Mágrové a Zdeňka Patzelta):

Vyhlídková plošina asi 130 metrů nad hladinou Labe je nejstarší upravenou vyhlídkou Českého Švýcarska. Je z ní krásný výhled do hlubokého kaňonu řeky Labe. Již  v letech 1701 -1711 byl majitelem většiny území nynějšího Českého Švýcarska a vlastníkem nedalekého zámku v Bynovci Františkem Clary-Aldringenem vybudován zdejší areál. Skála byla srovnána a na ní vytvořena stupňovitá terasa, která byla později doplněna o umělý skalní otvor naproti ve skále, vyzdobený vysokým arkádovým obloukem. Na průčelí saly terreny se původně nacházela kamenná divadelní maska, ta ale při úpravách roku 1893 byla nahrazena dodnes dochovaným erbem zakladatelů od Josefa Hegenbarta z Labské Stráně. Z téže doby pochází dnes nefunkční přístupové schodiště.

Konaly se zde různé odpočinkové  aktivity, hudební a  divadelní představení pro místní šlechtu, která se sem sjížděla z nedalekého letního zámku. Se zámkem v Bynovci je vyhlídková terasa spojena od 19. století 4 km dlouhou kočárovou cestou, po které dnes prochází červená turistická značka. Předpokládá se, že se tu též zahajovaly a ukončovaly hony.

Po požáru na zámku roku 1791 zájem šlechty opadl, Clary-Aldringenové dali přednost životu v rušnějších Teplicích. Naopak postupem času vzrostl zájem místních obyvatel, kteří začali toto místo navštěvovat. S rozvojem turistiky v kraji byl zde pro pohodlí návštěvníků vybudován dřevěný hostinec, který byl v 80. letech 19. století nahrazen kamennou stavbou s pokoji k přenocování. Dnes se v budově nachází Hotel Belveder.