Sloup se sochou Ukřižovaného v Žatci

U děkanského kostela nanebevzetí Panny Marie v Žatci, který stojí na Hošťálkově náměstí za Městskou radnicí, je soch plno. Většina ze strany od radnice, některé ale i směrem k pivovaru. A právě u nich stojí sloup pocházející z Přezetic v okrese Chomutov. Na nové místo byl sloup přenesen z důvodu zániku obce v roce 1968 – příčinou byla, jak je v kraji zvykem, těžba hnědého uhlí. Pro informace o historii a osudech sloupu, který je kulturní památkou, je třeba sáhnout pro osvědčený zdroj, knihu Mariánské, trojiční a další světecké sloupy a pilíře v Ústeckém kraji, kde jsou mu věnovány strany 739 až 741.

Děkanský kostel nanebevzetí Panny Marie

Nápis na sloupu klade vznik do roku 1721, kdy ho dala postavit samotná obec. První písemná zmínka o sloupu, který původně nesl na své čelní straně nad podstavcem také sochu Panny Marie Bolestné, pochází z roku 1835 v soupise soch tušimické farnosti, kam byla obec Přezetice přifařena.

Sloup se sochou Ukřižovaného

Autor není znám. Sochařské dílo tvoří sokl, na kterém je osazen sloup zakončený krucifixem. Sloup je z pískovce se železitými skvrnami, na podstavci je na čelní straně nápis s datací, na dalších třech stranách pak reliéfy – sv. Šebestián vlevo, sv. Roch vpravo a sv. Rozálie na zadní straně.

Čelní strana podstavce s nápisem

Svatý Šebestián

Svatý Roch

Svatá Rozálie

Na volutě nad nápisem stávala nedochovaná zmíněná socha Panny Marie Bolestné. Sloup má korintskou hlavici s putti, na vršku sloupu je socha Ukřižovaného.

Vrcholová socha Ukřižovaného

Zadní strana vrcholové sochy

Hlavice sloupu s anděli

Sloup umístěný u stěny kostela na dvou schodech je od komunikace oddělen železným plůtkem, který je v jedné části utržen ze zdi.

Celkový pohled na sloup u kostela

Kniha podrobně cituje ze právy akademického sochaře Františka Rady z prosince 1968, v níž popsal stěhování sloupu a restaurátorský zásah. Dnešní stav bohužel vypadá, že od té doby se sloup další péče asi nedočkal.