Socha sv. Jana Nepomuckého v Doksech

V Doksech na křižovatce ulic Luční a Nerudova u místních sádek stojí na travnatém svahu socha sv. Jana Nepomuckého.

Mapy.cz opět mylně uvádějí v daném místě kříž. Jen o malinko lépe je na tom informační cedule Máchovy stezky (zastavení č. 3 – Janova ulička), která ignoruje realitu a popisuje dávno neplatný stav:

Sochu sem nechal umístit v roce 1722 Jan (Joannes) Kober (Kobera), jak prozrazuje kryptogram na jejím podstavci: „Tato socha byla umístěna zbožným Janem Koberem. Na svém místě Boží muž.“

Do počátku 70. let 20. století zde byla původní pískovcová plastika, která však byla zničena, když se stavěly a opravovaly blízké sloupy s elektrickým vedením. Současná litinová socha byla restaurována v roce 1980. Akademický sochař Lubomír Klas doplnil Janovu sochu jeho atributy, tj. palmovou ratolestí, křížkem v náručí a děkanskou čapkou v pravé ruce.

Můžete si klidně oči vykoukat, protože na podstavci žádná litina nestojí. Lepší je se obrátit na Památkový katalog, podle něhož bylo a je leccos jinak:

Osudy sochy sv. Jana Nepomuckého v Doksech dokládají mnohdy neradostnou existenci a situaci mnoha dalších ohrožených exteriérových sochařských památek. Původní pískovcová socha sv. Jana Nepomuckého, která byla osazena na vysokém hranolovém podstavci, dle nápisu zásluhou Joannese Kobery v roce 1771, byla zničena zřejmě během 60. let 20. století. Osiřelé místo proto v 70. letech 20. století (?) nahradila litinová plastika téhož světce přemístěná sem pro změnu z Horního Prysku (s původním rejstř. číslem ÚSKP ČR 5-3232, přemístěno rozhodnutím ONV v České Lípě čj. 3871/87 ze dne 18. 12. 1987). Ta zde byla do roku 2016, kdy došlo k jejímu navrácení do Horního Prysku a podstavec opatřen výduskem sochy sv. Jana Nepomuckého vytvořeného dle modelu světce z Libořic u Žatce restaurátorem Radomilem Šolcem.

Socha sv. Jana Nepomuckého se nalézá v Luční ulici pod ohradní zdí děkanské zahrady v Doksech (Hirschberg). Ve svahu na zatravněném pozemku se přibližně tři metry od zdi zahrady lze setkat s vysokým hranolovým podstavcem, s profilovanou patkou, štíhlou střední částí a značně předstupující římsou. Plochy stěn střední části podstavce jsou zvýrazněny vystupujícími zrcadly s křivkově utvářenou spodní a horní hranou. Čelní stěna střední části podstavce nese v ploše rytý votivní nápis s chronogramem: “STATV // AM // HANC // LOCAVE // RAT // DEVO // TVS // IOANNES // KOBERA”. Chronogram tedy udává vznik původní statue do roku 1771. Původní kamennou sochu, nahrazenou litinovou z Horního Prysku, v roce 2016 nahradil tentokrát výdusek dle modelu světce z Libořic u Žatce. Esovitě prohnutá postava v kontrapostu je znázorněna v obvyklém ikonografickém ztvárnění s krucifixem položeným na pokrčeném levém předloktí a pravicí přidržující dolní břevno. Světcovu tvář s výraznými rysy lemují v hustých kadeřích splývající polodlouhé vlasy a probíraný vous. Jeho spodní i svrchní šat splývá v bohatých záhybech podél dynamicky pojaté postavy.

Pozn. Ve svahu pod sochou s podstavcem se nalézá ještě pískovcový kámen trojúhelného tvaru opatřený na čelní stěně obdélnou destičkou (v kameni) s konkávně projmutými rohy a letopočtem “1839”.

Výdusek hodnotné barokní sochy je vhodnou alternativou ke zničené původní soše, ke které se vzhledem k absenci vhodné historické fotodokumentace, nebylo možné vrátit. Její osazení na podstavec, který patřil původně jiné (kamenné) soše, není historické (model zhotoven dle sochy ze Žatecka), avšak to nic nemění na památkové hodnotě podstavce s votivním nápisem a chronogramem na čelní stěně, který byl vhodně doplněn.

Co je zač onen kámen s letopočtem 1839, je mi záhadou. Stejně tak není k dispozici vysvětlení, proč je hlava světce viditelně a poněkud neumětelsky přilepena ke zbytku těla – že by řádění nějakých „milovníků kultury“?