V podstatě jen pár kroků od Levého Hradce se nachází další významné hradiště, situované na vrchu Řivnáč. Ač jde o lokalitu natolik významnou, že dala jméno jedné celé dějinné epoše (kultura řivnáčská), nevede sem žádná turistická značená cesta, lokalita je ale osazena informačními tabulemi naučné stezky. V pozdní době kamenné (eneolitu) zde bývalo významné tzv. výšinné sídliště (cca 4200 – 2200 před n. l.) Zbudoval ho zde lid s kulturou, jejímž poznávacím znakem se staly hliněné nádoby s neobvyklým „rohatým“ uchem ve tvaru půlměsíce, vyčnívajícím oběma hroty vysoko nad okraj nádoby. Řivnáčská kultura je dodnes zaznamenána na katastrech cca 200 obcí (např. Vrané u Slaného, Praha-Bohnice, Bylany u Českého Brodu, Stehelčeves, Praha-Šárka. Tursko, Velké Přílepy), z toho jsou 3 desítky strategicky dobře umístěných, tzv. výšinných sídlišť. Na základě tzv. radiokarbonové metody byla její existence zařazena asi do období 3200 – 2800 před n. l.
Pokud jsem v souvislosti s Levým Hradcem zmiňoval amatérské archeologa Čeňka Rýznera, pak zde je třeba ho jmenovat naplno. Tento lékař se totiž při pochůzkách po svém rajonu rozhlížel okem zkušeným a nedbaje přísloví o ševcích a kopytech naslouchal sedlákům, kteří hovořívali o kostech na polích a střepech ve skalách. Jak napsal do Památek archeologických, kde výsledky svého bádání publikoval, „rozhodl se (na vlastní náklady) pastviště řivnáčské až na skálu rozkopati“. Intenzivní výzkum zde provedl v letech 1881-83 a ačkoli jeho metody neobstojí před dnešními požadavky na tuto vědu, jeho pečlivý průzkum přesto přinesl množství zajímavých poznatků. Kromě řady předmětů kamenných, kostěných i keramických odkryl i pozůstatky obytných staveb o jeho práci se dodnes hovoří jako o prvním systematickém výzkumu eneolitického sídliště.
Lokalita byla vybrána pečlivě – hradiště bylo přístupné jen z jižní strany, z ostatních ho chránil strmý skalnatý sráz nad Vltavou. Ochranu hradiště pak na východní a západní straně umocňovaly valy. Jádro hradiště ovšem nebylo na samotném vrcholu skály, ale na plošině mírně se svažující k východu v délce 96 a šířce 32 metrů. Celková plocha hradiště je asi 1 700 čtverečních metrů.
Po kultuře řivnáčské byly zachyceny stopy kulutr s nálevkovitými a zvoncovitými poháry, s nástupem doby bronzové se objevují stopy kultury únětické (2200 – 1600 př. n. l.) Později zde bylo založeno i slovanské hradiště, které zřejmě mohlo sloužit jako strážní bod pro nedaleký Levý Hradec.
I když nejste milovníky historie a nebudete sebou mít průvodce, který z batohu vytáhne keramické střepy, donesené z depozitu muzea, výlet sem stojí za zvážení. Pokud jsem u Levého Hradce zmínil výhled nad korytem Vltavy, zdejší vyhlídka překonává očekávání. Klecany, Řež, Úholičky, Levý Hradec, Říp… Budiž vám na cestu přáno krásné počasí. Podle našich průvodců je název snad zkomoleninou slova Hřivnáč – šíje skaliska, porostlá v dávných časech jen řídkým porostem, prý připomínala zdálky hřívu.
