Mám velmi rád, když mne nějaká náhoda zavane na místa, kam bych se za normálních okolností těžko kdy dostal, která mají svůj nepopiratelný význam a když se tak stane v přítomnosti lidí, kteří mají co sdělit. Pokud jste si nevšimli, tak v sobotu 18. října 2014 byl Mezinárodní den archeologie, ke kterému se poprvé připojila i naše republika. Podle oficiálních tiskových materiálů se aktivity kolem MDA zaměřily na představení archeologie jako atraktivního a smysluplného vědeckého oboru, který má v současnosti veřejnosti mnoho co nabídnout a rovněž dosahuje špičkových výsledků na poli evropské i světové vědy. V jeho rámci byly připraveny různé akce, a já po absolvování jedné z nich mohu za sebe konstatovat, že se to povedlo.
Jednou ze zastávek na pouti minulostí byl Levý Hradec, takže nějaké ty citace z dostupných pramenů:
Levý Hradec leží severně kousek od Prahy, na území města Roztok, konkrétně v katastru bývalé samostatné obci Žalov. V tomto prostoru bylo raně středověké hradiště, situované nad levým břehem Vltavy, na ostrožně vytvořené Žalovským potokem, který se zde do Vltavy vlévá. Hradiště pravděpodobně bylo původním sídlem přemyslovského knížete Bořivoje I. Ten zde nechal v 80. letech 9. století vybudovat první křesťanský kostel v Čechách, zasvěcený sv. Klementu.
Hradiště bylo Přemyslovci opuštěno na počátku 10. století, ale nezdá se, že by jeho význam v jiném ohledu než politickém poklesl. Sídelní aktivita zde po celé 10. století zůstala stejně intenzivní jako ve století devátém, byly vybudovány nové stavby a fortifikace byla pravidelně opravována. S přemyslovským hradištěm v Boleslavi je spojovala cesta zvaná Boleslavka. Až ke konci 11. století došlo pravděpodobně k zániku, protože chybí zmínky o přestavbách a opravách. V písemných pramenech není o zániku žádná zmínka, nelze proto přesně říct, proč k němu došlo. Lokalita dnes patří mezi národní kulturní památky a zaujímá významné místo v počátcích vytváření raně středověkého českého státu.
Z původního kostela z Bořivojovy doby se zachovalo málo. Dlouho se předpokládalo, že jsou jimi základy rotundy pod podlahou dnešního kostela. Podle našich průvodců ale novější datování základních kamenů odkazuje spíš na přelom 10. a 11. století, takže předchůdcem rotundy byla nejspíš dřevěná stavba. Kostel byl pak v gotické a renesanční době několikrát rozšiřován a upravován, důkladné celkové rekonstrukce se kostel dočkal v letech 1939-1940 a četných oprav v poslední době, kdy byly také restaurovány fresky z konce 14. století.
V sezóně (od května do září o sobotách a nedělích od 10 do 18 hodin) tu funguje průvodcovská služba (umístěna před samotným areálem v jakési pseudověži s padacím mostem) a je možno shlédnout i interiér kostelíka.
Nás ale kromě kostela a přilehlého hřbitova, na němž je v rodinné hrobce pochován amatérský archeolog a lékař Čeněk Rýzner, zajímalo okolí, místa, na nichž se nacházelo samotné hradiště. Jsou z něho dosud patrné původně zastavěné plošiny a obranné valy. A ze srázu nad Vltavou je nádherný výhled. I když dodnes oficiální materiály hovoří o přibližné rozloze 6,4 hektaru, nám se dostalo informace, že hradiště bylo minimálně dvakrát tak velké. V dnešní moderní zástavbě se totiž při terénních úpravách narazilo na dosud neznámé další pozůstatky valů, přístupových cest a dokladů osídlení.
