- Skalní reliéf Dívka na okraji zaniklého lomu pod Jedlovou
- Odpočivný kámen u kostela Povýšení svatého kříže v Údlicích
- Skalní reliéf Had západně od Tupadel
- Skalní reliéf Sfinga u lesní cesty mezi Ješovicemi a Tupadly
- Jeskyně Harfenice a skalní reliéfy západně od Tupadel
- Skalní reliéfy u vstupu do Pekelského údolí
- Odpočivný kámen u hřbitova u Oseku
- Skalní reliéf Karla Theodora Körnera na Dutém kameni
- Skalní reliéfy Krista a Panny Marie s dítětem u Pavliček
- Skalní reliéfy u kaple na Kalvárii v Mařenicích
- Skalní reliéf Ukřižování Krista u bývalého Neumannova mlýna (Trávník – Lužické hory)
- Skalní reliéf Ukřižování Krista (Naděje – Lužické hory)
- Skalní reliéf Ukřižování Krista u Pustých kostelů (Lindava – Lužické hory)
- Skalní reliéf (nejen) rytíře (Radvanec – Lužické hory)
- Skalní reliéf Ukřižování Krista (Radvanec – Lužické hory)
- Skalní reliéf Ukřižování Krista (Radvanec – Lužické hory)
- Skalní reliéf Krista po Bičování (Lužické hory)
- Reliéf Nejsvětější Trojice – Kamenný oltář (Lužické hory)
- Skalní reliéf Útěk do Egypta (Lužické hory)
- Skalní reliéfy v Dolní Světlé (Lužické hory)
- Skalní reliéf žebračka (Lužické hory)
- Další méně známé místo Libereckého kraje: skalní reliéfy v osadě Třídomí
- Skála smrti u Kunratic
- Skalní reliéf Korunování Panny Marie v Srbské Kamenici
Na trase modré turistické značky nedaleko obce Pavličky jsou ve skalním úvozu dva proti sobě vytesané reliéfy.
Tak nějak jsme přijali, že v blízkém okolí výběžku se v pískovcích nachází porůznu roztroušené nejrůznější reliéfy. Ale není to jen místní fenomén. Pískovce sahají dál, než si uvědomujeme, a jakožto tvárný a poddajný (tedy jak kde) materiál lákaly místní tvůrce.
Tudíž třeba v tzv. Ebelově cestě, kdysi hlavní cestě z Dubé přes Dubovou horu do Pavliček jsou k vidění reliéf Krista a Panny Marie s dítětem. Kristus na kříži je je ještě znát, při troše pozornosti i postavy pod ním. Svůj podíl na tom asi mají barvy, kterými je reliéf místy vyšperkován. Panna Maria s dítětem na protější stěně je na tom podstatně hůř, z té zůstaly jen obrysy bez jakýchkoli detailů. A že vpravo (a snad i vlevo) od reliéfu byla(y) další postava(y), to jsem zjistil až podle fotek z roku 2011 ->
Nedaleko reliéfů je ve skále vytesané okno po svatém obrázku.
Reliéfy (pokud dobře hledám) nejsou kulturní památkou, byl pouze učiněn návrh. Přesto se o nich dá na webu Národního památkového ústavu najít slušné info v rámci sekce Sochařská díla ve skále:
Dvojice reliéfů se nalézá po stranách historické komunikace tesané v pískovci nedaleko obce Pavličky, která směřuje k Horní Dubové Hoře a posléze k městečku Dubá. Cesta stoupající obcí míjí poslední usedlost po pravé straně a pokračuje dále severozápadním směrem mezi pískovcové upravené bloky. V místech rozšíření cesty je po pravé straně v architektonicky orámovaném výklenku vytesán reliéf Ukřižování. Naproti je pak možné se setkat s protějším reliéfem Madony s Ježíškem v nehlubokém výklenku opět s orámováním.
Reliéf Ukřižování se nalézá v nice rámované dvojicí pilastrů a ukončené segmentovým obloukem. Střední část kompozice tvoří mohutný kříž s korpusem Krista, po jeho stranách se lze setkat se třemi postavami. Ty dovolují interpretovat výjev jako Ukřižování se třemi Mariemi (Podroužek 2000, s. 106) či s Pannou Marií, sv. Máří Magdalénou a sv. Janem Evangelistou. Reliéf nese dosud bohaté zbytky polychromie vápennými i jinými nátěry.
Protější reliéf Madony s Ježíškem, představující pravděpodobně některou z oblíbených poutních Madon z oblasti Českolipska, se nalézá v nepatrně vyhloubeném výklenku zakončeném segmentovým obloukem. Rámování výklenku je dnes již bohužel téměř nezřetelné, lze však předpokládat, že po stranách můžeme spatřit andělské postavy rozevírající baldachýn a odkrývající tak pohled na hlavní výjev. Madona s Ježíškem v dlouhém plášti zabírají téměř celou plochu reliéfu. Reliéf nese stejně bohaté stopy polychromie vápennými i jinými nátěry.
Literatura datuje vznik do pískovce vytesané cesty a potažmo tedy obou reliéfů do přelomu 18. a 19. století, čemuž snad opravdu odpovídá charakter sekání i tvarosloví obou reliéfů. Cestu podle údajů literatury nechal na své náklady vysekat obchodník Ebel (Bernau 1888, s. 392).
Text: Petra Šternová