Mumlavský vodopád

Jeden z nejmohutnějších a turisty nejvyhledávanějších vodopádů v České republice, považovaný také za jeden z nejkrásnějších,  se nachází v západních Krkonoších na říčce Mumlavě.

Pokud mne paměť neklame, úplně první vodopády, u nichž jsem nebyl sám. Masová atrakce i v tom nejhnusnějším počasí. Až takřka na místo pohodlná asfaltka od Harrachova (modrá značka), či alternativně po žluté (Harrachov – Rýžoviště). Přes říčku vyhlídkový mostek. Pod ním viditelné vyšší kaskády, ale také zábradlí, přes které se mi před tolika lidmi nechtělo.

Na opačnou stranu k vodopádu to jde, z pěšiny na mostek lze sejít na skalnaté plato pod vodopád. Díky tomu mám na alespoň některých fotkách porovnání, o jak mohutný artefakt se jedná… Vyplatilo se přijít po deštích. Něco tak impozantního jsem zatím neměl možnost vidět.

Něco oficialit:

Mumlavský vodopád(německy Mummelfall) je necelých 10 metrů vysoký vodopád, který se nachází v Libereckém kraji, okrese Semily v České republice, asi 2 km od Harrachova. Jedná se o přírodní zajímavost, která se nachází v ochranném pásmu Krkonošského národního parku.

Zajímavostí vodopádu jsou tzv. obří hrnce a kotle, místně nazývané „Čertova oka“, kterých se na toku nachází hned několik. Největší z těchto prohlubní, vytvořených evorzí, t.j. rotačním pohybem vody v korytě říčky Mumlavy, dosahuje v průměru až 6 metrů a hloubky 3 metrů.

Vodopád se nachází 760 m n. m. Je vysoký v průměru 8,9 m, výška se liší na levé a pravé straně, kde se stěna mírně svažuje. Od jednoznačně nejvýše položené tůně je pak vysoký 9,9 m. Šířka dosahuje až 10 m, nicméně při nízkém průtoku se tok může rozdělit na několik menších ramen. Průměrný roční průtok činí 800 l/s. Plocha povodí je zhruba 19 km2. Mohutnost se udává na 7120 m*l/s.

První zmínky o Mumlavském vodopádu začínají s prvními turistickými výlety v Krkonoších. První věrohodné záznamy se objevují v díle J. K. E. Hosera z roku 1804, který říčku nazývá Muml. Další zmínky jsou od českých turistů z roku 1882 – Řivnáčův Průvodce po království Českém, jež je také nejstarším souhrnným průvodcem po Čechách. Přestože je Mumlavský vodopád zakreslen ve všech turistických mapách a je jedním z nejvýznamnějších vodopádů v ČR, s jeho staršími obrazy či rytinami se z neznámých důvodů ale nesetkáváme.

Jedná se o nejdokonalejší typ horizontálního celistvého vodopádu v České republice.

Geologický podklad Mumlavského vodopádu a přilehlé krajiny tvoří středně zrnitá biotická žula. Jedná se o strukturně-tektonickou, tj. kompaktnější horninovou partii, se systémem podélných a příčných puklin. Významné jsou pak i šikmo příčné či příčně svislé pukliny.

Vodopád je ovlivněn zpětnou erozí a lokální erozí Harrachovské kotliny v důsledku tektonického poklesu. Tato lokální eroze proběhla v mladších třetihorách. Vznikla zde nerovnost, která se prohlubovala a dala vzniknout nynější Harrachovské kotlině. Není vyloučeno, že se tento proces neopakoval znovu i v pozdější době.

Mumlavský vodopád má po většinu roku stálý tok a stává se tak jedním z nejvodnatějších vodopádu v ČR. Nejmohutnější je vodopád při jarním tání. Naopak v zimě proud vody zamrzá a vytváří unikátní přírodní dílo tzv. ledopád.

Mumlavský vodopád byla původně snad jen větší kaskáda, ale zpětná eroze neustále zvyšovala její strmost a prohlubovala vývařiště. Horní část vodopádu zůstala dodnes s mírným sklonem, a tak je obtížné stanovit přepadovou hranu vodopádu. Výška i sklon se navíc drobně mění i v různých místech vodopádu. Levá část je o něco málo strmější i vyšší. Nad pravou přepadovou hranou je mírně ukloněný skluz.

Pod lávkou, z které je výhled na vodopád jsou dvě kaskády. Horní je vysoká 3,4 metru a má sklon 35°, druhá je vysoká 3,2 metru a má menší sklon 25°.