Kamenický (Plochý) vodopád

Na trase modré turistické značky, vedoucí okruhem z Harrachova ke státní hranici s Polskem, protéká říčka Kamenice přes žulové plotny místy, označovanými jako Kamenický vodopád (historicky nazývaný německy Plattenfall).

Mám pocit, že tahle místa, byť se nachází nedaleko Harrachova (a tudíž konkurenčního Mumlavského vodopádu), zná a navštěvuje málokdo. Ono vlastně není moc proč – procházka je to pěkná, ale kromě vodopádu, který vlastně vodopádem není, tu nic světoborného mimo nádherné přírody k vidění není.

Koryto, je-li vidět a je-li blízko cesty, samozřejmě oči přitahuje, valící se voda je prostě zajímavá. Jenže jak už to tak bývá, ta nej místa nejsou úplně snadno přístupná. Pokud budete spoléhat na údaje v mapy.cz, ošidíte se. Vyznačené místo je totiž až na samém konci desítky metrů dlouhého „vodopádu“. Naštěstí stručná tabulka s informací, že voda se tu valí přes prahy z drobnozrnné biotické žuly, je o hodně níž, dokonce v místě, kde se ke korytu dá jakž takž přistoupit. Byť je podle sluchu a občasného průhledu mezi stromy dolů ze svahu jasné, že ke koukání je leccos již daleko dříve.

Takže lze jen doporučit – máte-li dost odvahy a fyzické zdatnosti, jak jen to bude možné a získáte pocit, že je vhodný okamžik, bez ohledu na mapu pronikněte doleva od cesty skrze mlází k říčce a snažte se držet podél koryta. Ale bacha, i žula za mokra docela slušně klouže. Většinou se voda valí přes opravdu dlouhatánské plotny, sem tam je nějaká menší kaskáda. To, co by se snad dalo považovat za vodopád, je až na samém konci (tam, kde udávají pozici mapy.cz – viz výše). Kolik měří přepad, napůl zakrytý spadlými stromy, netroufám si hádat. Celé ty desítky metrů je nač se koukat, ale místy jsem si netroufal hledat vhodnější pozici k dokumentování, lézt po kamenech nebo přímo do vody pro lepší úhel. Jsem sice magor, ale když jsem sám, tak mám přece jen určité meze.