Podkrušnohorský zoopark Chomutov

V těsné blízkosti světového unikátu, Kamencového jezera v Chomutově, vznikla roku 1975 rozlohou největší zoologická zahrada v dnešní České republice.

Ač jsem chomutovským rodákem, příliš dlouho jsem v tomto městě nepobyl a už ve svých 3 letech jsem se stal západočechem. Nicméně jsem do Chomutova jezdil pravidelně a mnohokrát za prarodiči. A tak i když o tom nikde moc nemluví, pro mne je pradědou místního zooparku altánek v sadech Čs. armády u divadla, který měl uvnitř akvária a terária a byl zvenčí obklopen drátěnými klecemi s několika zvířaty. Moc si z toho už nepamatuji, i když jsme tam chodili pokaždé, když jsme přijeli na návštěvu. Tak nějak se mi ale v dětských vzpomínkách zánik tohoto místa v blízkosti v roce 1972 odstřeleného kostela propojil se vznikem nové ZOO, tehdy nazvané Lesopark.

Začali jsme tedy chodit o něco dál, ať už se areál jmenoval jakkoli. V roce 1980 vyfasoval třeba i budovatelský název Podkrušnohorský park kultury a oddechu… Snad tedy mohu tvrdit, že si toho pamatuji hodně – rysí výběh tam, kde jsou dnes makakové společně se stepními ovcemi, centrální výběh plný zubrů, nepochopitelné vybití vodního ptactva místními vandaly, poměrně nedávné ředitelské spory a vyhazovy, aféra s „výběhem“ ropáků a jeho nucená likvidace. A taky řádka zvířat, která už dnes v areálu nejsou. A taky pamatuji, kdy bylo možno donést staré pečivo a výměnou za něj dostal člověk pytlík s krmnými granulemi, jimiž se smělo živit domácí zvířectvo.

Přístup do areálu je dvojí – jste-li automobilisté, nejspíš sjedete z hlavní silnice na Most na záchytné parkoviště a vstoupíte přes budovu se suvenýry u stanoviště lokálky Amálky. Přicházíte-li od města (třeba po vystoupení z vlaku), projdete kolem Kamencového jezera ke vstupu u restaurace Tajga. Ať tak nebo tak, času si nechte plno. Já už bych nespočítal, kolikrát jsem tu vlastně byl, a stejně mám obří dluh – i přes několikeré plánování jsem se stále nedostal k vyjížďce safari expresem, ani do přilehlého skanzenu Stará Ves, vždycky jsem tak tak stačil prochodit samotný zoopark.

Pobýt se tu totiž dá dlouho a dlouho. Cituji: „Na 112 hektarech je soustředěna fauna palearktické oblasti. Tato oblast zahrnuje Evropu, převážnou část Asie a část severní Afriky. Více než 160 druhů zvířat se nachází v expozicích a výbězích zakomponovaných do jedinečného přírodního prostředí.“ Byly doby, kdy místní tiskovina Oáza uváděla dokonce 190 druhů, počet chovaných jedinců přesahuje tisícovku. Je tu plno i atrakcí pro děti, od nejrůznějších prolézaček a skluzavek po lanové centrum, příjemná je celá řada průchozích voliér od těch nejmenších s našimi domácími zástupci ptactva po gigantické haly. Samozřejmě nechybí suvenýry a občerstvovny, nebo toalety.

Zajímavostí je místní kaštanka, považovaná za nejstarší a nejsevernější alej tohoto druhu v České republice (více než 100 stromů), která se nachází v blízkosti horního vstupu u staročeského statku. Nedaleko pak najdete třeba i hřbitov vyhynulých zvířat.

I když to jeden čas vypadalo dost bledě a park začal vysloveně chřadnout, podstatně se to opět zlepšilo. Sice mne letos zaskočila zcela prázdná dětská ZOO a sem tam ještě přece jen trochu zpustlé expozice, ale stojí to tu určitě za návštěvu. I když jsem snad za všechny ty roky ani jednou jedinkrát nezahlédl třeba manula, ani rosomáka, natož bobra. Zato tu mají třeba oba druhy takinů.

Připojené fotky jsou za široké období 2007 až 2014. Některé jsou moje, některé fotil -miw- (ano ano, bývaly doby, kdy fotil dokonce i zvířátka!) nebo -maw-. Pokusil jsem se většinu zvířat identifikovat, nedělám si ale nárok na 100% správnost, přece jen nejsem biolog (o popisky a dataci zvířat jsme bohužel přišli při migraci webu na nový redakční systém a momentálně nejsou síly je obnovit a doplnit).