Socha svatého Jana Nepomuckého v Lobendavě

Naproti kostelu Navštívení Panny Marie v Lobendavě na trávníku u autobusové zastávky stojí socha svatého Jana Nepomuckého.

Na webu Památkového katalogu je k dispozici stručné info:

Barokní plastika v podživotní velikosti představujícího světce oblečeného do tradičním oděvu pochází z roku 1746. Nachází se na dvouetážovém trojbokém soklu zdobeném reliéfy ze života sv. Jana Nepomuckého (svržení z mostu, mučení a zpověď královny).

O málo podrobnější je popis na evidenční kartě památky:

Dvouetážový trojhranný sokl, na něm socha sv. Jana Nepomuckého v podživotní velikosti. Na přední straně soklu v dolní části 2 nápisové desky s německými nápisy. V horní části pod baldachýny reliéfní pole a reliéfy svržení z mostu, umučení a zpovědi. Na stranách voluty a 2 putti. Sokl završen profilovanou římsou, na ní obláčky s okřídlenými hlavičkami andílků. Sv. Jan Nepomucký v tradičním oděvu, prostovlasý, zachýlený ke korpusu, který drží v pravé ruce v náručí, kolem hlavy 5 hvězdy svatozáře. Levé ruka v gestu mírně odkloněna od těla. Obrys bohatě členěn, u paty draperie vlevo na obláčku biret.

A to je vše, co se dá najít, víc internet neukáže. Naštěstí jsou i jiné možnosti a lze sáhnout po knize (tehdy ještě) Nataši Brejchové-Steinové Zjánštěná item zjančená léta na Děčínsku. Této soše je v knize, věnované svatojánskému kultu, věnován prostor stran 67-69. Takže výcuc:

Socha vyrostla roku 1746 z iniciativy Karla Knotha a Johana Georga Hampela. Výtvarným řešením nápadně připomíná sochu, která stála tou dobou již desátý rok před pivovarem v Děčíně – Podmoklech. Světec klečí v extázi na stylizovaném oblaku, z něhož se v Lobendavě navíc vynořují hlavičky andílků. Podstavec má shodně trojúhelníkovou základnu; reliéfy, zdobící jednotlivé strany, orámoval shora zavěšený baldachýn s čabrakou. Předlohy pro reliéfy vzal sochař z Pfeffelových ilustrací Balbínovy legendy, pivovarským provedením se nenechal ovlivnit. Malí sedící andílci slétli níže (podmokelská socha je má na volutových vlnách nástavce) na nároží. (Dnes ovšem po andílcích ani stopa, jen orezlý kovový trn napovídá, kde asi tak mohli být.)

Spousta detailů je ale sochám společná, třeba i takové drobnosti, jakou je spona s gemou, spínající římsu. Lobendavská socha ovšem není tak dokonalá, je jednodušší a modelačně bázlivější. Žádný přímý důkaz o autorství sochy bohužel neexistuje. Farní pamětnice, v níž snad mohla být nějaká zmínka, zmizela v plamenech v roce 1790 při požáru kostela. V nedaleké Lipové stojí socha svatého Josefa, která je ztvárněním velmi obdobná. Jejího autora uvádí smlouva z roku 1770, byl jím Christian Riedel z Velkého Šenova, který stvořil špalír světců kostelíka ve Vilémově, pracoval pravděpodobně i v Lipové, Velkém Šenově, Rumburku a Jiříkovu. Snad by tedy mohl být autorem i zdejšího Jana, ale kdo ví…