Sloup Nejsvětější Trojice v Blíževedlech

Občas se to člověku stane, že je překvapen. Někdy dokonce velmi překvapen. Kdo by čekal, že v obci, která má necelých sedm stovek obyvatel, bude stát v centru velký barokní sloup Nejsvětější Trojice se skoro dvacítkou svatých. Což je případ bývalého městečka Blíževedly nedaleko České Lípy. Morový pískovcový sloup Nejsvětější Trojice se nachází v centru obce na (bezejmenném?) náměstí. Vztyčen byl roku 1714 na památku obětí morové epidemie z roku předcházejícího. Donátorem oblakového sloupu z místního (českolipského) křídového pískovce byl Mathes Scholtz (stavbu financovali  jeho dědicové) a je zřejmě největším dílem litoměřického sochaře Františka Tollingera (připsání tomuto tvůrci ale pochází až ze srovnávacích studií na počátku 20. století).

Sloup Nejsvětější Trojice, zadní pohled

Sloup Nejsvětější Trojice, boční pohled

Oč jsou skromnější informace na webu, o to je obsažnější popis v knize Mariánské, trojiční a další světecké sloupy a pilíře v Libereckém kraji, kde je sloupu věnován prostor od strany 13 do strany 26.

Na obláčkovém sloupu s hlavičkami andělů je vrcholová skupina Nejsvětější Trojice.

Obláčkový sloup s hlavami andělů

Obláčkový sloup s hlavami andělů

Vrcholová partie obláčkového sloupu

Nejsvětější Trojice

Nejsvětější Trojice – vlevo Syn, vpravo Otec, nahoře Duch Svatý v podobě holubice

Detail Ducha Svatého

Na nárožích podstavce postavy sv. Vojtěcha, sv. Václava, sv. Víta a sv. Jana Nepomuckého.

Pohled na sochy svatých kolem sloupu

Pohled na sochy svatých kolem podstavce sloupu

Pohled na sochy svatých kolem podstavce sloupu

Na spodní balustrádě se nachází dalších 13 plastik na pilířích. Výjimečný je jak jejich lichý počet, tak unikátní sestava – čtyři evangelisté v rozích (Matouš, Marek, Lukáš a Jan), postavy z Kristova rodokmenu či spjaté s jeho narozením (Panna Maria, sv. Josef, velekněz, sv. Jáchym, Anna, Alžběta a Zachariáš). Doplňují je sochy sv. Františka z Assisi a Antonína Paduánského.

Pohled na sochy svatých na balustrádě sloupu

Pohled na sochy svatých na balustrádě sloupu

Pohled na sochy svatých na balustrádě sloupu

Ač šlo o oblast osídlenou převážně německy mluvícím obyvatelstvem, dominantní postavení českých světců není výjimečné, což ovšem nelze prohlásit o podřízeném postavení Panny Marie a výběru postav, který spíše než katolickým tradicím odpovídá luterským ohlasům, což není v době protireformace příliš obvyklé.

Písemné prameny zmiňují sloup až ve druhé polovině 18. století při založení fundace k udržování sloupu. Účetní kniha eviduje zápisy o opravách od roku 1779. Oprav bylo víc než dost, velmi často se opravovala i lucerna, která byla součástí sloupu.

Sochy nejsou považovány za zrovna umělecká díla, což při bližším pohledu lze jen potvrdit – některé z nich se trochu vymykají perspektivě a anatomii. I když během 20. a počátkem 21. století proběhlo několik oprav a restaurátorských zásahů, na sochách i prvcích sloupu je vidět značné opotřebení.

Čtveřice patronů na podstavci sloupu:

svatý Vojtěch (St. Adalbertus)

svatý Jan Nepomucký (St. Johannes Nepo)

svatý Vít (St. Vitus)

svatý Václav (St. Wentzeslaus)

Sochy svatých na balustrádě sloupu:

svatý Josef (St. Josephvs)

Znak s hákem pro zavěšení lucerny za sochou Velekněze

Velekněz – uprostřed za věncem

Panna Marie (Maria) – vlevo od Velekněze

Nápis za čelní trojicí soch

svatý Matouš Evangelista (S: Mathevs)

svatý Jáchym (S. Joachim)

svatá Alžběta – nebo možná Anna, podle atributu a popisu v knize, na špatném podstavci

svatý Marek Evangelista (S. Marcvs)

svatý Antonín Paduánský (S. Antonivs)

svatý František z Assisi

svatý Lukáš Evangelista (S. Lvcas)

svatý Zachariáš (S. Zacharias)

svatá Anna (S. Anna) – nebo možná Alžběta, podle popisu v knize, na špatném podstavci?

svatý Jan Evangelista

nápis na levé straně podstavce sloupu